Fiesta ST je poměrně vzácným druhem hot hatche, jež vychází z malého auta segmentu B. Mít rychlé auto spíše menších rozměrů má několik dobrých důvodů. Kromě obratnosti a váhy, které mají pozitivní vliv na jízdní vlastnosti, není ani třeba tak velkého výkonu a to všechno má dopad nejen na řidičské zážitky, ale i na cenu. U Fiesty tak neplatí, že hot hatch musí být drahý. A to ani na pořízení, ani na provoz.

Vizuální obhlídka odhalí, že auto, které stojí před námi, rozhodně není královnou krásy. Malá utilitární karoserie je prosta velkých designových výstřelků. A to především zezadu, kde situaci zachraňuje spoiler, difuzor a dvojice výfuků společně s velkým označením modelu ST.

Zepředu je Fiesta doladěná specifickou mřížkou chladiče a upraveným nárazníkem. Orámování světel diodovým páskem je pak typickým znakem vozů z produkce Fordu. Z boku pak vyniknou hlavně 18 palcová kola a červeně lakované třmeny a na dnešní poměry vzácná třídveřová varianta karoserie. Díky vkusným doplňkům je Fiesta nenápadná, ale přesto jasně rozeznatelná od slabších sester. Ale dívat jsme se sem nepřijeli.

Otevírám rozměrné dveře a usedám dovnitř. Tam na mne čekají velká sportovní sedadla Recaro a jinak těch změn oproti civilní verzi moc není. Slabinu třídveřové karoserie ihned odhaluje vzdálenost bezpečnostního pásu a nesnadnost na něj dosáhnout pravou rukou. Palubní deska svou architekturou připomíná Focus, včetně některých tlačítek a ovladačů, které jsou shodné. Shodná je také obrazovka systému Sync 3, který reaguje celkem rychle a pohotově dokonce i po probuzení vozu. Tlačítko startování motoru je trochu nezvykle natočené směrem k řidiči a je potřeba se naučit stisknout jej palcem. Po jeho stisku naskočí tříválcový turbomotor 1.5 EcoBoost. Ten se svými 147 kW (200 k) a 290 Nm ve velmi širokém spektru 1600 až 4000 otáček při hmotnosti vozu 1283 kg nabízí zrychlení z nuly na sto za 6,5 vteřiny. Ale zrychlení na rovině není to, proč bychom si takové auto půjčili. A není to ani kvůli vcelku nadprůměrným 311 litrům v kufru, které u čtyř metrového auta také potěší. 

Fiesta ST je totiž především okreskový bijec. Díky mechanickému samosvornému diferenciálu na přední nápravě, menším vnějším rozměrům, přesnému řízení a dost tvrdému podvozku má ambice hlavně v zatáčkách. A tam se činí! Od prvního rozjetí, kdy přes tvrdou spojku s krátkým záběrem popoženu tříválec k pohybu je jasné, že tohle není obyčejný tříválec. Od prvních metrů mě fascinuje jak okamžitě reaguje už z nízkých otáček (třeba už kolem 1500) a jak i z těch otáček snadno zrychluje. Ve středních otáčkách pak jeho výkon graduje a lehké auto nemá problém občas klidně i na dvojku podhrábnout, když zrovna asfalt není úplně hladký. A v nejvyšších otáčkách zní úplně parádně. Velkou část téhle parády dělá výfuk, ze kterého se při ubrání ozve i obligátní zaprskání. Ale jen takové decentní. Od prvních metrů je jasné, že Fiesta je opravdu dost tvrdá. Při pomalé jízdě většinu nerovností cítíte v hrudníku, který se otřásá ve stejném rytmu, jako celá Fiesta. S přibývající rychlostí a energií, kterou musí pera pohltit, se tlumiče stávají poddajnější a začínají pracovat. S motorem spolupracuje povedená šestistupňová mechanická převodovka - má přesné řazení a příjemně dlouhé dráhy a je skvělým doplňkem k té tuhé spojce a tuhému řízení. Vjem ze sportovního vozu je tak dokonalý.

První cesta vedla z Fordu na Ořechu rovnou na klikaté silnice kolem koněpruských jeskyní. Zprvu Fiesta překvapí tím zátahem a intenzivním zvukovým projevem - není ani nutné volit režim Sport a motor má výkonu i rychlosti reakce na plyn dostatek. Lehce zkouším, co Fiesta dovolí a pneumatiky 205/40 R18 se zdají, že mají dost přilnavosti. Rychlost letí nahoru, ale zároveň je Fiesta sympatická tím, že podobně jako třeba Suzuki Swift Sport už při povolených rychlostech umí zabavit. Na rozdíl od těch aut typu Civic Type R, nebo Hyundai i30 N, které mají toho výkonu i přilnavosti ještě “o parník” víc a rychlosti, kterými jsou schopny projíždět zatáčky, jsou ze sfér, o kterých džentlmeni nemluví. Když už posbírám trochu jistoty zjišťuji, že při prudším ubrání plynu se Fiesta lehce přetáčí a když jí do zatáčky trochu naložím táhne ji samosvorný diferenciál dovnitř. Na nedotáčivost tak prakticky nenarazíte. A to je velmi fajn! 

Pak přišla ta část týdne, kdy jsem Fiestu používal na denní ježdění po městě - tady ani tak nevadí ty velké boční dveře (lze připlatit za 5 dveřovou verzi), ale to, že ten podvozek je na to denní ježdění asi až moc tuhý.  Především při pomalé jízdě, kdy ty tlumiče drží auto opravdu pevně. Jen malinko měkčí a bylo by to lepší. Se sportovní podprsenkou několik cest po městě zvládla i moje dívka - té se líbila velikost auta, krátké dráhy řazení i odezva na plyn, ale nelíbilo se jí až moc tuhé řízení i v režimu Normal. Pohled na palubní počítač odhalil, že její městská spotřeba byla kolem 7 litrů. 

Pátek, bouchnu šuplíkem a jedu na výlet. Když jsem se trochu snažil, dojel jsem do 100 km vzdáleného Chomutova se spotřebou rovných 6 litrů. To je za mne veliké plus - některé hot hatche totiž neumí být úsporné. Ano, hot hatche nemají primárně spořit benzín, ale když mám pod kapotou maloobjemový motor, od kterého nežádám zrovna moc výkonu, tak bych čekal, že on nebude žádat moc paliva. Na dálnici motor točí 3 tisíce otáček a slyšet je především lehké dunění výfuku, jinak je auto vcelku kultivované. Příplatkové audio Bang Olufsen se pak postará o to, že lehké dunění z výfuku je “přebito” kvalitní audio produkcí. 

Sobotní ráno, vyrazil jsem do Krušných hor znovu dát Fiestě “napít”. Na horských úsecích zazářily brzdy, které fungují výborně a krásně se s nimi pracuje. Na horských úsecích také mnohem častěji přijde ke slovu maximální výkon. Rozhodně mi žádné koně nechyběly, naopak i pro takové horské serpentiny je Fiesta jak dělaná. Do krátkých vraceček se krásně vejde, dvojka pobere velké rozpětí rychlostí a někdy ani kola všechen ten výkon nezvládají přenést. Možná spíše než launch control bych ocenil elektronické meziplyny při podřazování. Ale umím si je dát i sám, že ano. Na kvalitním asfaltu je Fiesta opravdovým zážitkem. Pneumatiky se včas ozvou, že už se blíží jejich limit, plynem se krásně reguluje zatáčení auta a řazení mezi dvojkou a trojkou vlastně stačí pro většinu situací. Po necelých 700 km vracím auto se spotřebou 7.7 litru, co je velmi dobrá hodnota. Těch kilometrů kdy jsem se “hezky svezl” je řekněme čtvrtina, zbytek jsou přesuny a běžné denní ježdění. 

Fiesta ST je skvěle postavený hot hatch. Ideální rozměry, ideální porce výkonu, velmi dobrá technika a z toho vyplývající parádní svezení. Cenou také neurazí. Za 690 tisíc Kč máte rychlé, výbavou nabité, malé auto, které s přivřením obou očí může být jediné ve dvoučlenné rodině. Nutno říct, že Fiestě se právě narodila nová konkurence v podobě i20N od Hyundai a novou Fiestu ST si momentálně bohužel koupit nelze.