xDrive (pohon všech kol)

Princip a historie

xDrive je systém pohonu všech kol používaný automobilkou BMW. V současné podobě byl uveden na trh v roce 2003, a to nejprve u modelů BMW X3 (E83) a faceliftovaného BMW X5 (E53).^[1] Princip systému spočívá v plynulém a velmi rychlém přerozdělování hnacího momentu mezi přední a zadní nápravu podle aktuálních jízdních podmínek, čímž se zlepšuje trakce i jízdní stabilita.^[1]

Pohon všech kol nabízela BMW již dříve. Prvním sériovým vozem značky s pohonem všech kol byl model 325iX (E30) z roku 1985, jenž využíval k rozdělení momentu viskózní spojku a měl pevně dané rozdělení hnacího momentu v poměru přibližně 37:63 ve prospěch zadní nápravy.^[1] Stejné mechanické řešení s viskózní spojkou používal i model 525iX (E34) vyráběný v letech 1991 až 1996.^[1] Tato starší řešení rozdělovala moment mechanicky a reagovala na prokluz pasivně, na rozdíl od pozdějšího aktivně řízeného systému xDrive.^[2]

Konstrukce

Srdcem klasického systému xDrive (u vozů s podélně uloženým motorem a hnanou zadní nápravou) je rozdělovací převodovka osazená vícelamelovou spojkou. Tato spojka je ovládána elektronicky pomocí rychlého elektrického servomotoru, který reguluje její sevření, a tím i podíl momentu přenášeného na přední nápravu.^[1] Na rozdíl od systémů s mezinápravovým diferenciálem tedy xDrive v této podobě nepoužívá centrální diferenciál, ale spojku přenášející moment na druhou nápravu podle potřeby.^[1]

Za běžných jízdních podmínek činí základní rozdělení hnacího momentu zpravidla 40:60 ve prospěch zadní nápravy, čímž si vůz zachovává jízdní charakter typický pro pohon zadních kol.^[1] V případě potřeby dokáže systém přerozdělit moment plynule v rozsahu od 0 do 100 procent na kteroukoli z náprav, a to ve velmi krátkém čase.^[1]

Systém xDrive úzce spolupracuje s elektronickým stabilizačním systémem DSC (Dynamic Stability Control). Ten sleduje rychlost otáčení jednotlivých kol, natočení volantu a stáčivý pohyb vozu a v případě prokluzu může přibrzdit prokluzující kola, čímž se hnací moment přesměruje na kola s lepší trakcí.^[1] Tato kombinace mechanického přerozdělení momentu a cíleného brzdění kol umožňuje systému reagovat na ztrátu přilnavosti i v rámci jedné nápravy.^[1]

Použití v modelové řadě

Označení xDrive se používá napříč modelovou řadou BMW, a to jak u terénních a vyšších modelů řady X, tak u běžných osobních vozů (například řad 3, 5 a 7).^[1] Vozy s pohonem pouze jedné nápravy nesou u BMW označení sDrive – v závislosti na modelu jde o pohon zadních, případně předních kol.^[1] Podíl vozů vybavených systémem xDrive na celkovém prodeji značky postupně rostl; například v Kanadě bylo již v roce 2005 přibližně polovina prodaných vozů BMW vybavena tímto systémem.^[1]

Srovnání s konkurencí

xDrive patří mezi tři nejznámější systémy pohonu všech kol u německých prémiových značek; jeho konkurenty jsou systém quattro automobilky Audi a systém 4MATIC značky Mercedes-Benz. Liší se jak technickou koncepcí, tak charakterem rozdělení momentu.

Vývoj u elektromobilů

S nástupem elektromobilů uvedla BMW takzvaný plně elektrický xDrive. Poprvé byl použit u modelů BMW iX a BMW i4 M50.^[3] U elektrické verze není pohon všech kol zajištěn spojkou v rozdělovací převodovce, nýbrž dvěma samostatnými elektromotory – jedním na přední a jedním na zadní nápravě.^[3]

Řídicí jednotka rozděluje moment mezi obě nápravy elektronicky a plynule. Systém dokáže pracovat jako pohon všech kol s proměnným rozdělením momentu, ale i jako pohon pouze přední, nebo pouze zadní nápravy.^[3] Pro úsporu energie a zvýšení dojezdu jede vůz za běžných podmínek převážně v režimu pohonu zadních kol a přední motor se zapojuje teprve tehdy, když je potřeba více trakce nebo výkonu.^[3]