Dacia Logan

Dacia Logan je řada dostupných (low-cost) automobilů, kterou od roku 2004 vyrábí rumunská automobilka Dacia, dceřiná značka koncernu Renault. Vůz byl koncipován jako jednoduchý, prostorný a levný rodinný automobil postavený na osvědčené technice Renaultu. Vyráběl se a vyrábí v karosářských variantách sedan, kombi (označované MCV, tj. Multi Convivial Vehicle) a v některých zemích také jako pick-up.^[1]

Historie modelu a koncept low-cost

Myšlenka Loganu se zrodila koncem 90. let, kdy tehdejší předseda Renaultu Louis Schweitzer při návštěvě Ruska zjistil, že zastaralé vozy Lada za přibližně 6 000 eur se prodávají lépe než moderní Renaulty za dvojnásobek. Schweitzer zadal svým inženýrům projekt s krycím názvem X90 a tříslovným zadáním: vůz měl být „moderní, spolehlivý a dostupný". Cílovou cenu nejprve stanovil na 6 000, později na symbolických 5 000 eur.^[2]

Renault získal v roce 1999 většinový podíl v rumunské Dacii a po čtyřletém vývoji v Technocentru u Paříže byl Logan oficiálně představen v červnu 2004. Cílová cena 5 000 eur se zcela nenaplnila — v Rumunsku vůz startoval na zhruba 6 280 eurech^[2] — koncept dostupného vozu s minimem elektroniky a velkým vnitřním prostorem se však ukázal jako komerčně mimořádně úspěšný a položil základ celé moderní éry značky Dacia. Logan byl nástupcem starších modelů Dacia 1310 a Dacia Solenza.^[1]

Logan se po světě prodával pod řadou jmen podle pozice značky Renault na daném trhu: jako Renault Logan (Rusko, Latinská Amerika), Renault Symbol a později Renault Taliant (Turecko), Mahindra Verito (Indie), Nissan Aprio (Mexiko) či jako kombi Lada Largus (Rusko) a pick-up Nissan NP200.^[1] Logan tvoří spolu s menším modelem Sandero a SUV Duster páteř modelové nabídky značky.

Generace

První generace (2004–2012) stála na platformě B0 — prodloužené verzi architektury B aliance Renault-Nissan, kterou sdílela mimo jiné s Renaultem Modus a Clio III. Prodloužený rozvor umožnil maximalizovat vnitřní prostor. Vyráběla se jako sedan, kombi MCV (od 2006) i pick-up a používala starší atmosférické motory bez přeplňování.^[1]

Druhá generace (2012–2020) byla představena na pařížském autosalonu v září 2012 a stavěla na vyvinuté platformě M0 (odvozené od B0) s rozvorem 2 634 mm. Na řadě trhů včetně Česka se nabízela především jako praktické kombi Logan MCV, později i v terénněji laděné verzi MCV Stepway. Přibyly modernější přeplňované motory.^[1]

Třetí generace (2020–dosud) stojí na platformě CMF-B LS a v Evropě se prodává primárně jako sedan; roli univerzálu převzal model Jogger. Třetí generace přinesla výrazně modernější design i výbavu při zachování důrazu na dostupnost.^[3]

Motorizace

Logan vždy sázel na osvědčené a jednoduché agregáty převzaté z Renaultu. V prvních generacích to byly atmosférické zážehové motory 1.4 MPI (K7J) a 1.6 MPI (K7M/K4M) bez přeplňování, které jsou ceněny pro svou jednoduchost a životnost. Naftovou nabídku tvořil především osvědčený 1.5 dCi (kód K9K).^[1] V pozdějších generacích přibyly menší přeplňované benzinové motory TCe (a tříválec 0.9 TCe), atmosférický 1.0 SCe a od druhé generace také tovární verze na LPG — dnes známé jako ECO-G.^[3] Právě dvoupalivové provedení benzin/LPG je v některých regionech jedním z hlavních lákadel díky nízkým provozním nákladům.

Výroba

Hlavním výrobním závodem Loganu je rumunský Mioveni poblíž města Pitești, kde sídlí historický závod Dacie.^[1] Vzhledem k celosvětovému úspěchu konceptu se Logan a jeho odvozeniny montovaly také v dalších zemích — v Maroku (Casablanca/Tanger), Argentině, Turecku, Rusku, Kolumbii, Íránu a Indii — často právě pod jinými značkami.^[1] Tato globální výroba učinila z Loganu jeden z nejrozšířenějších automobilů své kategorie.

Zkušenosti majitelů a časté závady

Logan má mezi majiteli pověst odolného a levného vozu. Recenzent nizozemského AutoWeeku, který Logan dovezl jako první do Nizozemska, oceňoval na rozdíl od starých Lad „relativně moderní techniku" a dobrý poměr ceny a prostoru, ale kritizoval kvalitu materiálů a ergonomii.^[4] Na britském Dacia Forum i v technických rozborech motoru 1.5 dCi (K9K) převažuje hodnocení, že jde o trvanlivý agregát schopný překonat 200 000–250 000 km; v Rumunsku jezdí taxi Logany i přes 500 000 km. To je doložené tvrzení podpořené více zdroji. Jako anekdotická spíše působí jednotlivá hlášení o předčasném selhání turba či olejového čerpadla u starších kusů, která bývají spojena se zanedbanou údržbou.^[5] Čeští majitelé na serverech jako TipCars shodně chválí levný servis a nízkou poruchovost díky jednoduché technice bez zbytečné elektroniky; mezi běžné položky řadí opotřebení brzd, občasné úniky oleje a u motoru 1.2 16V nutnost výměny rozvodového řemene (na rozdíl od řetězového 1.0 SCe).^[6]

Český trh

V Česku se Logan etabloval především jako prostorné a levné kombi Logan MCV, oblíbené u rodin i živnostníků hledajících maximum užitné hodnoty za nízkou cenu. Na trhu ojetin patří dlouhodobě mezi vozy s pověstí „nejvíc spolehlivosti za nejméně peněz", k čemuž přispívá hustá síť servisů a levné náhradní díly sdílené s Renaultem.^[6]