Ford Focus

Ford Focus je rodina osobních automobilů nižší střední třídy (segment C), kterou Ford uvedl na trh v roce 1998 jako nástupce modelu Escort. Vůz se během čtyř generací stal jedním z nejprodávanějších modelů své třídy v Evropě a opakovaně byl chválen za jízdní vlastnosti, zejména za přesné řízení a vyvážený podvozek.^[1] Nabízen byl jako třídveřový i pětidveřový hatchback, jako sedan, jako kombi (s označením Turnier) a v druhé generaci také jako kupé-kabriolet. Výroba modelu byla ukončena v roce 2025.^[6]

Historie modelu

První generace (interní označení C170) debutovala v roce 1998 a nahradila dosluhující Ford Escort. Vůz zaujal výrazným designovým jazykem New Edge, který kombinoval ostré hrany s oblými plochami a vizuálně jej odlišil od konzervativnějších konkurentů jako Volkswagen Golf či Opel Astra.^[1] Technicky Focus zaujal nezávislým zavěšením zadních kol, které mu vyneslo pověst nejlépe se řídícího vozu ve třídě; v roce 1999 získal titul Evropské auto roku.^[1] Kombinace svěžího designu, prostorné karoserie a jízdních vlastností nadprůměrných ve své třídě z první generace rychle udělala obchodní úspěch a etablovala Focus jako přímého soupeře Volkswagenu Golf.^[1]

Druhá generace (C307) z roku 2004 stavěla na nové platformě sdílené s koncernovými značkami a posunula vůz k vyšší kvalitě zpracování a komfortu. Třetí generace (C346) představená v letech 2010-2011 přinesla globální platformu sdílenou napříč světovými trhy, díky níž byl Focus prodáván prakticky shodně v Evropě i Severní Americe.^[1] Čtvrtá a poslední generace (C519) z roku 2018 stála na platformě C2 a nabídla i zvýšenou crossoverovou verzi Active. Recenzenti i u ní vyzdvihovali dynamické jízdní vlastnosti a tichý, komfortní interiér.^[2]

Napříč generacemi doplňovaly nabídku horké verze ST a RS. Sportovní ST sázelo na výkon dostupný pro běžného řidiče, zatímco vrcholné RS (zejména verze druhé a třetí generace s pohonem všech kol u třetí generace) mířilo do segmentu plnokrevných hot-hatchů a stalo se kultovním modelem.^[1]

Generace

Model Focus prošel čtyřmi základními generacemi s několika facelifty. Následující přehled vychází z evropské nabídky.

Motorizace

V průběhu výroby nabízel Focus širokou škálu pohonných jednotek. Starší generace měly atmosférické zážehové motory Zetec a Duratec a vznětové jednotky TDCi. Od třetí generace tvořily páteř nabídky přeplňované benzinové tříválce a čtyřválce z rodiny EcoBoost o objemu 1,0 a 1,5 litru, doplněné vznětovými motory 1,5 a 2,0 TDCi (později označovanými EcoBlue). Vrcholné verze ST poháněly výkonné přeplňované benzinové motory, RS třetí generace dostalo dvoulitrový přeplňovaný motor s pohonem všech kol. Krátce byla nabízena i bateriová verze Focus Electric (jen třetí generace), která se však prodávala v zanedbatelných počtech.^[2] Většina motorů byla párována s manuální převodovkou; automatické verze používaly podle období buď klasické samočinné převodovky, nebo dvouspojkovou převodovku PowerShift, jejíž spolehlivost se stala předmětem kritiky (viz níže).^[3]

Výroba

Hlavním evropským výrobním závodem Focusu byl po většinu jeho existence německý Saarlouis, kde se vůz vyráběl od první generace. Výroba probíhala také ve španělské Valencii a v zámoří (mj. v americkém Wayne). V rámci přechodu Fordu na elektromobilitu padlo rozhodnutí dát při výběru budoucího výrobního programu přednost jinému závodu a model ukončit.^[6] Poslední Ford Focus sjel z linky v Saarlouis v listopadu 2025, čímž skončilo více než pět desetiletí výroby automobilů v tomto závodě a samotná modelová řada Focus po 27 letech.^[6]

Zkušenosti majitelů a časté závady

Diskuze majitelů na fórech se shodují na dvou nejzávažnějších problémech. Nejvíce kritizovaná je dvouspojková převodovka PowerShift (6DCT250 / DPS6) ve verzích zhruba z let 2011-2016: uživatelé německého fóra motor-talk.de (DE) popisují trhání, cukání a předčasné opotřebení spojkových lamel, zejména v popojíždění; opravy se podle nich pohybují v řádu tisíců eur.^[3] Nejde o ojedinělou anekdotu - závada je doložena rozsáhlou hromadnou žalobou v USA (modelové roky Focus 2012-2016), kterou Ford urovnal s vyplacením kompenzací statisícům majitelů.^[4] Druhým doloženým problémem je u motoru 1,0 EcoBoost mokrý rozvodový řemen v olejové lázni, jehož drolící se částice ucpávají olejový okruh, a praskající plastová odvzdušňovací (degas) hadice chladicího okruhu, po jejímž selhání dochází ke ztrátě chladicí kapaliny, přehřátí a deformaci hlavy válců. Anglické fórum Ford Owners Club (EN) i německé recenze potvrzují, že Ford na degas hadici vydal svolávací akci a od poloviny roku 2018 u části motorů nahradil řemen řetězem.^[5] Méně často je zmiňováno přehřívání u silnějšího 1,6 EcoBoost. Měření spolehlivosti TÜV řadí ojetý Focus do průměru třídy, s rostoucí poruchovostí u starších kusů.^[7]

Český trh

Ford Focus patřil v České republice dlouhodobě k běžně dostupným vozům nižší střední třídy a hojně se objevuje na trhu ojetin. Pro kupující na českém trhu jsou relevantní výše uvedené závady: u automatů je vhodné ověřit historii převodovky PowerShift, u motorů 1,0 EcoBoost provedení svolávací akce na degas hadici a interval výměny rozvodů. Oblíbené jsou zejména praktická kombi (Turnier) a u nadšenců sportovní verze ST a RS.^[2]