Renault Mégane
Renault Mégane je rodina osobních automobilů nižší střední třídy francouzské automobilky Renault vyráběná od roku 1995, která navázala na model Renault 19.
Renault Mégane je řada vozů nižší střední třídy (segment C) značky Renault, kterou automobilka uvedla na trh v roce 1995 jako nástupce modelu Renault 19.[1] Mégane se postupně vyráběl ve čtyřech generacích spalovacích vozů (I–IV) a od roku 2022 jeho jméno nese také samostatný elektromobil Mégane E-Tech Electric, postavený na vyhrazené platformě. Vůz se prodával v karoseriích hatchback, sedan, kupé-kabriolet, kupé a kombi (pod označením Grandtour), v některých generacích doplněných o výkonnou horkou verzi RS.[1]
Historie modelu
První generace byla představena v září 1995 na autosalonu ve Frankfurtu a do prodeje se dostala 15. listopadu 1995 ve Francii. Jméno Mégane převzal vůz z konceptu, který Renault ukázal již v roce 1988.[1] Technicky šlo zpočátku o evoluci předchůdce – Mégane I přebralo modifikovanou podlahovou plošinu, motory a převodovky z Renaultu 19, designově však uvedlo nový firemní jazyk Patricka Le Quémenta.[1]
Zásadní obrat přinesla druhá generace z roku 2002 s výrazným, kontroverzně tvarovaným zadkem; tento vůz byl zvolen Evropským autem roku 2003.[1] Třetí generace (2008) se vrátila ke konzervativnějšímu pojetí, čtvrtá generace (prodej od roku 2016) přinesla širší, nižší karoserii a moderní infotainment. V roce 2022 pak Renault rozšířil rodinu o elektrický Mégane E-Tech Electric, který se prodával souběžně s dobíhající spalovací čtvrtou generací.[2]
Generace
Mégane prošlo čtyřmi generacemi spalovacích vozů; páté "vtělení" jména představuje elektrický Mégane E-Tech Electric. Přehled hlavních generací:
| Generace | Roky výroby | Karoserie | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Mégane I (X64) | 1995–2003 | hatchback, sedan (Classic), kupé (Coach), kabriolet, kombi (Grandtour) | nástupce Renaultu 19, technicky z něj vychází |
| Mégane II (X84) | 2002–2008 | hatchback, sedan, kupé-kabriolet, kombi, RS | Evropské auto roku 2003, výrazný design zádě |
| Mégane III (X95) | 2008–2016 | hatchback, kupé, kupé-kabriolet, kombi, RS Coupé | sedan oddělen pod názvem Renault Fluence |
| Mégane IV (XFB) | 2016–2024 | hatchback, kombi (Grandtour), RS | poslední spalovací generace; sedan pokračoval na vybraných trzích |
| Mégane E-Tech Electric | 2022– | elektrický crossover/hatchback | samostatný elektromobil na platformě CMF-EV |
Výkonné verze RS (Renault Sport) patřily k nejrychlejším předokolkám své doby. Verze Mégane RS 275 Trophy-R zajela v roce 2014 na okruhu Nürburgring čas 7:54,36 a v roce 2019 odlehčená Mégane RS Trophy-R překonala rekord předokolek časem 7:40,1, čímž porazila Honda Civic Type R o téměř čtyři sekundy.[3]
Motorizace
Spalovací Mégane se po většinu své historie nabízelo s benzinovými i naftovými motory. U pozdějších generací (zejména Mégane IV) tvořily páteř nabídky přeplňované benzinové jednotky TCe (např. 1,2 TCe, později 1,3 TCe) a turbodiesely dCi (1,5 dCi, 1,6 dCi).[4] Část výbavových řad byla spojena s dvouspojkovou automatickou převodovkou EDC. Horké verze RS používaly přeplňované benzinové čtyřválce o objemu 2,0 l (gen. II–III) a 1,8 l (gen. IV).[3]
Od roku 2022 stojí vedle spalovací řady samostatný Mégane E-Tech Electric. Jde o elektromobil postavený na vyhrazené platformě CMF-EV aliance Renault–Nissan–Mitsubishi, s elektromotorem o výkonu až 160 kW (218 k) a bateriovými variantami 40 kWh a 60 kWh; vrcholná verze nabízí podle WLTP dojezd přibližně 450 km.[2] Je důležité odlišovat tento elektromobil od dobíhající spalovací Mégane IV, která se vyráběla souběžně – nejde o pouhou elektrickou verzi téhož vozu, nýbrž o technicky samostatný model na jiné platformě.[2]
Výroba
Spalovací hatchbacky a kombi Mégane se vyráběly především ve španělské Palencii, a to napříč generacemi od roku 1995.[1] Elektrický Mégane E-Tech Electric se naopak vyrábí výhradně ve francouzském závodě Douai, který Renault přebudoval na výrobní centrum elektromobilů (ElectriCity) a kam zavedl právě platformu CMF-EV; Mégane E-Tech Electric byl prvním vozem na této platformě.[2]
Zkušenosti majitelů a časté závady
Diskuse majitelů se napříč jazyky shodují na několika opakovaných slabinách. Nejčastěji zmiňovaným problémem je nadměrná spotřeba oleje benzinového motoru 1,2 TCe, která může vést až ke zničení motoru; francouzské fórum planeterenault.com i analýza Caradiziacu uvádějí, že potíž zasáhla významnou část majitelů a Renault na ni reagoval prodlouženým krytím (uváděno krytí přibližně 90 % postižených zákazníků).[5][6] Na českém fóru Renault Club ČR/SR majitelé u 1,2 TCe doporučují častou kontrolu a výměnu oleje a vůz spíše na delší trasy.[7] Český test ojetiny na garaz.cz upozorňuje, že motor je citlivý na kvalitu paliva.[8] U naftových 1,5 dCi se objevují obvyklé bolesti dieselů – DPF filtr a vstřikovače – přičemž nizozemský dlouhodobý test vozu s nájezdem přes 460 000 km dokládá, že při poctivé údržbě motor vydrží extrémní kilometráže.[9] Často se v diskusích řeší i elektronika a dvouspojková převodovka EDC. Tato tvrzení je třeba brát jako kombinaci ověřených faktů (servisní kampaň k 1,2 TCe) a jednotlivých anekdot z fór. U E-Tech Electric jako nové generace zatím dlouhodobé zkušenosti chybí.
Český trh
Na českém trhu patřilo Mégane dlouhodobě k běžně dostupným vozům nižší střední třídy a je hojně zastoupené na trhu ojetin, zejména ve verzích hatchback a Grandtour s motory 1,2/1,3 TCe a 1,5 dCi. Při výběru ojetiny čeští majitelé na fórech doporučují prověřit servisní historii motoru 1,2 TCe kvůli riziku spotřeby oleje.[7]
Časová osa generací
Generace
| Generace | Roky | Motorů | Paliva |
|---|---|---|---|
| I | 1996-1999 | 45 | Diesel, Benzin |
| I (1. Facelift) | 1999-2000 | 45 | Diesel, Benzin |
| I (2. Facelift) | 2000-2003 | 87 | Diesel, Benzin |
| Mégane II | 2002-2005 | 362 | Diesel, Benzin |
| Mégane II (1. Facelift) | 2006-2010 | 137 | Bio-Ethanol, Diesel, Benzin |
| III | 2008-2012 | 79 | Bio-Ethanol, Diesel, Benzin |
| III (1. Facelift) | 2012-2015 | 99 | Diesel, Benzin |
| III (2. Facelift) | 2014-2016 | 77 | Diesel, Benzin |
| Mégane IV | 2016-2020 | 226 | Diesel, Benzin |
| Mégane IV (1. Facelift) | 2020-2024 | 16 | Diesel, Benzin |
V médiích a testech
- Renault Mégane und Scénic : Nächste Generation auch wieder mit Verbrenner
- Next Renault Megane and Scenic tipped to go hybrid
- Renault calla, pero estas fotos espía apuntan a un Megane EREV para plantar cara a Stellantis
- Renault Megane IV : est-ce un modèle fiable ou à éviter ?
- Hoe de Renault Mégane een merk binnen een merk was
- Renault Mégane 1.5 dCi – 2010 – 460.780 km – Klokje rond
Související
Reference
- Renault Mégane — Wikipedia (cit. 2026-05-29)
- Renault Megane E-Tech Electric — Wikipedia (cit. 2026-05-29)
- Renault Mégane R.S. Trophy-R Set New FWD Nürburgring Record — Motor1 (cit. 2026-05-29)
- Renault Megane IV : est-ce un modèle fiable ou à éviter ? — Auto Plus (cit. 2026-05-29)
- Problèmes de fiabilité moteur 1.2 TCe — Planète Renault (cit. 2026-05-29)
- Maxi-fiche fiabilité Renault Mégane 4 : un modèle à risque ? — Caradisiac (cit. 2026-05-29)
- Megane 1.2 TCe 115 — zkušenosti — Renault Club ČR/SR (cit. 2026-05-29)
- Test ojetiny: Renault Mégane chce kvalitní palivo — Garáž.cz (cit. 2026-05-29)
- Renault Mégane 1.5 dCi – 2010 – 460 780 km – Klokje rond — AutoWeek (cit. 2026-05-29)
- Renault Mégane — diskuse majitelů — Motor-Talk.de (cit. 2026-05-29)
- r/RenaultMegane — komunita majitelů (Reddit) (cit. 2026-05-29)
Naposledy upraveno: 2026-05-29 · Referencí: 11