Citroën C4

Historie

Citroën C4 byl představen v roce 2004 jako nástupce úspěšného modelu Xsara. První generace se nabízela jako pětidveřový hatchback a jako třídveřové kupé s výrazně odlišnou zádí; vyznačovala se digitálním přístrojovým štítem umístěným ve středu palubní desky a pevným středem volantu. Vůz sdílel techniku s Peugeotem 308 v rámci tehdejšího koncernu PSA.¹

Druhá generace přišla v roce 2010 a opustila variantu kupé; nabízela se výhradně jako konvenční pětidveřový hatchback s důrazem na komfort a tišší interiér. V mezidobí mezi druhou a třetí generací značka nabízela odlišně pojatý model C4 Cactus (2014–2024), malý crossover vyráběný v madridském závodě Villaverde, který svým charakterem částečně předznamenal směřování pozdější třetí generace.¹

Třetí generaci Citroën odhalil v polovině roku 2020 a poprvé ji koncipoval jako vyvýšený fastback/crossover se zvýšenou světlou výškou, splývavou zádí a robustnějším designem. Zásadní novinkou bylo souběžné uvedení čistě elektrické verze ë-C4, takže model od počátku nabízel benzinové, naftové i elektrické provedení na jediné platformě.²

Generace

Motorizace (včetně ë-C4)

Spalovací verze třetí generace stojí na osvědčených pohonných jednotkách koncernu Stellantis. Benzinové motory tvoří tříválec PureTech o objemu 1,2 litru v různých výkonových stupních (typicky 100 až 130 koní), spárovaný buď s manuální převodovkou, nebo s osmistupňovým automatem EAT8. Naftovou nabídku zastupuje čtyřválec BlueHDi 1.5, oblíbený mezi zákazníky najíždějícími vysoké kilometráže.¹

Elektrická verze ë-C4 využívá elektromotor o výkonu 100 kW (136 koní) a v základní podobě trakční baterii o kapacitě 50 kWh, s dojezdem přibližně 350 km podle metodiky WLTP. Pozdější silnější provedení dostalo motor 115 kW (156 koní) a baterii 54 kWh s dojezdem kolem 410–420 km. Technika elektrického pohonu je sdílená v rámci platformy CMP s dalšími elektromobily skupiny, jako jsou Peugeot e-208 nebo Opel Corsa-e.² Pro elektrickou variantu je charakteristický důraz na pohodlí, s měkkým odpružením a sedadly Advanced Comfort, které značka u tohoto modelu zdůrazňuje.³

V roce 2022 byla představena také samostatná čtyřdveřová verze s fastbackovou zádí nazvaná C4 X (a její elektrická obdoba ë-C4 X), která rozšířila nabídku o sedanovitou siluetu na stejné technické bázi.¹

Výroba

Historicky se C4 vyráběl v několika evropských závodech koncernu PSA, respektive Stellantis. První a druhá generace vznikaly převážně ve francouzském Mulhouse. Třetí generace včetně elektrické ë-C4 je vyráběna ve španělském závodě Madrid–Villaverde, kde se dříve montoval i model C4 Cactus.¹ Soustředění výroby spalovacích i elektrických verzí do jedné továrny na společné platformě CMP je typickým rysem současné výrobní strategie Stellantisu, který tak na jediné lince kombinuje různé typy pohonu. Platforma CMP (Common Modular Platform) vznikla v rámci tehdejšího koncernu PSA pro vozy menších tříd a v elektrifikované podobě e-CMP nese kromě C4 i řadu dalších modelů Stellantisu, což výrobci umožňuje sdílet komponenty a snižovat náklady. Modely předchozích generací se navíc historicky vyráběly i mimo Evropu, například v licenční montáži v Egyptě.¹

Zkušenosti majitelů a časté závady

Na francouzském fóru forum-auto.caradisiac.com i v majitelských recenzích na Caradisiacu se opakovaně objevuje varování před benzinovými motory PureTech 1.2: jejich rozvodový řemen běží v olejové lázni (tzv. „mokrý řemen") a u starších kusů se rozpadal s nutností nákladné opravy. Jde o doloženou systémovou závadu rodiny PureTech, nikoli o ojedinělou historku — výrobce kvůli ní zkrátil servisní interval výměny řemene.⁴ Na německém motor-talk.de a v anglicky mluvící komunitě r/Citroen řidiči dieselů BlueHDi řeší zanášení filtru pevných částic (DPF) při převaze krátkých městských jízd a občasné poruchy systému AdBlue. Diskutéři na českém garaz.autorevue.cz i jinde shodně zmiňují drobné potíže s palubní elektronikou a multimédii — tyto stížnosti je třeba brát jako jednotlivé anekdoty, nikoli jako prokázanou plošnou vadu. Naopak komfort podvozku a tichý chod jsou napříč fóry chválené.³

Český trh

Citroën C4 je v České republice součástí běžné nabídky značky a cílí na zákazníky hledající komfortní vůz nižší střední třídy s možností volby mezi benzinem, naftou a elektrickým pohonem ë-C4. V roce 2026 startoval ceník modelu v ČR od přibližně 614 000 Kč, přičemž značka Citroën na českém trhu meziročně rostla.¹ Pro české kupce ojetin platí stejná doporučení jako jinde v Evropě: u benzinových verzí prověřit historii servisu rozvodového řemene PureTech, u dieselů BlueHDi stav filtru pevných částic. Přímými konkurenty na českém trhu zůstávají Škoda Octavia, Volkswagen Golf, Peugeot 308 a Opel Astra. Sourozenecký vztah s Peugeotem 308 je přitom dán pouze příslušností ke stejnému koncernu — třetí generace C4 stojí na platformě CMP, zatímco 308 využívá větší architekturu EMP2, takže oba vozy mají odlišný charakter jízdy i odlišnou techniku. Pro elektromobil ë-C4 je v českých podmínkách rozhodující dojezd kolem 350 km podle WLTP, který v reálném zimním provozu klesá, a dostupnost rychlonabíjecích stanic. Citroën u C4 dlouhodobě staví na komfortu a poměru cena/výbava, čímž se odlišuje od dynamičtěji laděných německých rivalů.