CMP a e-CMP (platforma)

Koncept a konstrukce

CMP (Common Modular Platform, společná modulární platforma), označovaná také jako EMP1, je modulární vozová architektura, kterou společně vyvinuly francouzská skupina PSA (dnes součást koncernu Stellantis) a čínská skupina Dongfeng. Premiéru měla v roce 2018 s modelem DS 3 Crossback a do širšího nasazení vstoupila v roce 2019. Je určena především pro vozy segmentu B (malé vozy a městská SUV) a vybrané vstupní modely segmentu C. Sdílení jedné základny mezi několika značkami koncernu umožnilo snížit náklady na vývoj i výrobu a urychlit obměnu modelové nabídky v nejprodávanějších třídách.^[1]

Platforma nabízí vysokou míru modularity: dvě šířky rozchodu, tři délky rozvoru, tři varianty zadního modulu a možnost různých průměrů kol. To umožňuje stavět odlišné karoserie od hatchbacků a sedanů až po SUV. Díky tomu mohla PSA na jediné základně postavit velkou část své modelové nabídky nižších tříd, aniž by musela pro každý model vyvíjet samostatný podvozek. Architektura byla navíc od počátku koncipována tak, aby pojala jak spalovací, tak elektrický pohon, což byl v době jejího vzniku zásadní požadavek vzhledem k přicházející elektrifikaci.^[1]

Elektrická verze e-CMP

Spolu s CMP vyvinuly PSA a Dongfeng také čistě elektrickou odnož e-CMP. Ta vychází ze stejné architektury, ale je uzpůsobena pro bateriový pohon s baterií uloženou v podlaze. První vozy na e-CMP přišly na trh v roce 2019 a byly vybaveny elektromotorem o výkonu 100 kW (136 koní), lithium-iontovou baterií o hrubé kapacitě 50 kWh (využitelně 46,3 kWh) a tepelným čerpadlem pro účinné vytápění interiéru bez výrazného úbytku dojezdu. Cílový dojezd dosahoval kolem 450 km podle dřívějšího měření; podle pozdější normy WLTP se reálně pohyboval okolo 320 až 360 km podle modelu a karoserie.^[1]

Použité modely

Na platformě CMP a e-CMP stojí klíčové malé vozy koncernu napříč značkami Peugeot, Citroën, DS a Opel. U Peugeotu jde o druhou generaci modelu 208 (včetně elektrického e-208) a městské SUV 2008 (a e-2008). Značka Opel postavila na této architektuře šestou generaci modelu Corsa (Corsa-e) a SUV Mokka (Mokka-e). Citroën využil platformu pro model C3 a další vozy, prémiová značka DS pak pro DS 3 Crossback. Tyto modely patří k nejprodávanějším vozům koncernu v Evropě, takže CMP a e-CMP tvořily páteř nabídky Stellantisu v segmentu malých vozů.^[1][2]

Pohonné jednotky

Vozy s konvenčním pohonem na CMP se nabízely se zážehovými přeplňovanými motory rodiny PureTech a se vznětovými agregáty BlueHDi. Verze e-CMP používá jediný elektromotor s baterií umístěnou v podlaze. Jedna architektura tak pokrývá zážehové, vznětové i čistě elektrické provedení téhož modelu, což výrobci umožňuje vyrábět různé pohony na jedné výrobní lince podle aktuální poptávky. Tato víceenergetická koncepce byla pro koncern výhodná zejména v období, kdy se podíl elektromobilů na prodejích teprve postupně zvyšoval a flexibilita výroby měla zásadní význam.^[2]

Vztah k dalším platformám

CMP je menší protějšek architektury EMP2, která v nabídce PSA pokrývala vyšší segmenty C a D. Zatímco EMP2 sloužila vozům nižší střední a střední třídy, CMP a e-CMP obsluhovaly segment B. Obě platformy postupně nahrazuje nová generace architektur STLA koncernu Stellantis, mezi něž patří i globální STLA One určená mimo jiné pro dostupné modely v segmentech B a C. Nové platformy STLA jsou navrženy především pro elektrický pohon a mají dále zvýšit míru sdílení komponent i úspory z rozsahu napříč značkami koncernu.^[1]