Mercedes-Benz třída A

Mercedes-Benz třída A je nejmenší a vstupní modelová řada značky Mercedes-Benz. Od svého uvedení v roce 1997 prošla zásadní proměnou: zatímco první dvě generace stavěly na netradiční koncepci vysokého jednoprostorového vozu se sendvičovou podlahou, od třetí generace (2012) jde o konvenční pětidveřový hatchback nižší střední třídy s pohonem předních kol postavený na platformě MFA.^[1]

Historie modelu

Třída A byla představena v roce 1997 jako první malý vůz Mercedesu. Vyznačovala se vysoko posazenou jednoprostorovou karoserií a takzvanou sendvičovou podlahou, do níž byly uloženy hnací ústrojí a palivová nádrž tak, aby se při čelní kolizi posunuly pod kabinu místo do prostoru pro cestující. Tato koncepce dávala vozu krátkou délku, ale neobvykle prostorný interiér.^[1]

Zanedlouho po uvedení postihl model jeden z nejznámějších skandálů v dějinách automobilové bezpečnosti. Dne 21. října 1997 redaktor švédského časopisu Teknikens Värld Robert Collin převrátil novou třídu A během takzvaného losího testu (vyhýbací manévr simulující objetí losa na vozovce) při rychlosti kolem 60 km/h, zatímco výrazně starší a běžně zesměšňovaný Trabant manévr zvládl.^[4] Záběry převráceného vozu obletěly televizní zpravodajství ve Švédsku, Německu i Británii. Mercedes zpočátku problém popíral, poté ale přistoupil k mimořádnému kroku: stáhl všech přibližně 2 600 dosud prodaných vozů, pozastavil na tři měsíce prodej a přepracoval řízení podvozku.^[5] Tehdejší šéf osobních vozů Jürgen Hubbert prosadil, aby všechny vyrobené vozy třídy A dostaly systém stabilizace ESP v sériové výbavě; třída A se tak stala prvním kompaktním vozem s ESP napříč celou nabídkou. Aféra zásadně přispěla k tomu, že se ESP stalo všeobecně rozšířeným prvkem a později v Evropě povinnou výbavou všech nových automobilů.^[4]

Druhá generace (W169) z roku 2004 koncepci jednoprostorového vozu se sendvičovou podlahou zachovala, byla však větší a nabízela i tří- i pětidveřové provedení. Zásadní zlom přišel až s třetí generací (W176) v roce 2012, kdy Mercedes koncepci opustil a postavil třídu A jako nízký, dynamicky laděný hatchback mířící proti vozům jako BMW řady 1 nebo Audi A3.^[3] Čtvrtá generace (W177) z roku 2018 přinesla jako vůbec první model Mercedesu nový multimediální systém MBUX (Mercedes-Benz User Experience) s hlasovým ovládáním a dvojicí displejů.^[2]

Generace

Třída A se za svou historii dočkala čtyř generací, z nichž každá prošla také faceliftem:

U čtvrté generace přibyla poprvé také samostatná sedanová varianta (interní označení V177) určená především pro asijské a severoamerické trhy, kde je třídílná karoserie tradičně žádanější než hatchback.^[2]

Motorizace

Třída A byla od počátku nabízena s benzinovými i naftovými motory. První dvě generace používaly menší zážehové a vznětové čtyřválce; u druhé generace pocházela část pohonných jednotek ze spolupráce s dalšími výrobci. Od třetí generace přešel Mercedes na rodinu přeplňovaných benzinových motorů M270 a později M260, doplněnou o naftové motory a u čtvrté generace i o tříválcový jednotku M282 vyvinutou ve spolupráci s Renaultem.^[6] Charakteristickým prvkem novějších generací je dvouspojková automatická převodovka 7G-DCT.

Vrcholem nabídky jsou sportovní verze divize Mercedes-AMG. U čtvrté generace nabízí model A 35 4MATIC se čtyřválcem o výkonu 225 kW (306 k) a špičkový A 45 S 4MATIC+ s motorem M139 o výkonu 310 kW (421 k), který v době uvedení patřil k nejvýkonnějším sériovým čtyřválcům na světě s měrným výkonem přes 155 kW na litr objemu.^[2]

Výroba

Třída A se vyrábí v německém závodě Rastatt, který je vedoucím výrobním závodem modelu. Sériová výroba třetí generace W176 zde začala 17. července 2012.^[3] Od roku 2018 se čtvrtá generace montuje souběžně také v maďarském závodě v Kecskemétu, kde výroba třídy A odstartovala ve druhém čtvrtletí roku 2018.^[2] Maďarský závod tak doplnil německé Rastatt v reakci na rostoucí poptávku po kompaktních modelech značky.

Zkušenosti majitelů a časté závady

Na německém fóru motor-talk.de patří u generací W176 a W177 k nejčastěji diskutovaným tématům chování dvouspojkové převodovky 7G-DCT: majitelé popisují cukání a trhání při nízkých otáčkách (přibližně 1500–2000 ot./min) a tvrdé řazení při rozjezdu, které ve většině případů odstranila aktualizace softwaru řídicí jednotky.^[6] Diskutuje se rovněž spotřeba oleje u přeplňovaných benzinových motorů M270/M260 a rozvodový řetěz jako tradiční slabina moderních zážehových jednotek. Je třeba odlišit ojedinělé anekdotické stížnosti od ověřených faktů: zvýšenou spotřebu oleje řada zkušeností přičítá použití nesprávné specifikace oleje, nikoli konstrukční vadě, a samotné motory M260/M282 jsou obecně považovány za spolehlivé. Anglicky i česky psané zdroje se shodují, že náplň dvouspojkové převodovky vyžaduje pravidelnou výměnu (zhruba každých 100 000 km), jejíž zanedbání zvyšuje riziko poruchy mechatroniky.

Český trh

Česká redakce Auto.cz u čtvrté generace na českém trhu jako rizika ojetin uvádí vůle v silentblocích zavěšení kol, opotřebené zadní tlumiče a u naftových verzí potíže se vstřikovači a filtrem pevných částic při vyšších nájezdech.^[7] Třída A přitom podle českých testů ojetin není nespolehlivý vůz, jen je třeba dbát na servisní historii převodovky a podvozku.