BYD žaluje americkou vládu kvůli clům. Chce peníze zpět a cestu na největší trh světa
Čtyři americké dceřiné společnosti čínského výrobce BYD podaly koncem ledna žalobu na federální vládu USA u Soudu pro mezinárodní obchod (CIT). Žaloba napadá devět prezidentských nařízení, na jejichž základě administrativa zavádí dovozní cla od února 2025 prostřednictvím zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA).
Čtyři firmy, jeden cíl
Žalobu podaly BYD America LLC (distribuce a servis), BYD Coach & Bus LLC (výroba komerčních elektrických vozidel), BYD Energy LLC (bateriové systémy) a BYD Motors LLC (import a prodej). Informaci přinesla CarNewsChina s odkazem na čínský magazín Caijing, který získal soudní dokumenty.
BYD požaduje, aby soud rozhodl, že vládní agentury nemají pravomoc ukládat cla prostřednictvím IEEPA. Žádá zrušení všech napadených nařízení, trvalý zákaz jejich uplatňování a vrácení dosud vybraných celních poplatků včetně úroků. Podle Carscoops jde o první žalobu čínské automobilky proti americkým clům.
Devět nařízení pod palbou
Žaloba míří na nařízení zavedená od února 2025: cla na dovozy z Mexika a Kanady, poplatky cílené na Čínu v souvislosti s fentanylovou krizí, takzvaná reciproční cla a odvetná opatření namířená proti Brazílii a Indii. Dohromady pokrývají prakticky všechny dovozní cesty, jimiž BYD do USA dodává autobusy, baterie a energetické systémy.
Malý dovozce vína prošlapal cestu
BYD není první, kdo legitimitu IEEPA cel zpochybnil. Tisíce amerických importérů podaly podobné žaloby. Nejdále se dostal malý newyorský dovozce vín V.O.S. Selections, který v dubnu 2025 uspěl u CIT i u Federálního odvolacího soudu — oba rozhodly, že prezident nemá pravomoc ukládat cla na základě tohoto zákona.
Vláda se odvolala k Nejvyššímu soudu USA. Ústní jednání proběhlo 5. listopadu 2025 a konečný verdikt se očekává v první polovině letošního roku. Do té doby jsou tisíce podobných žalob, včetně té od BYD, procesně pozastaveny.
Půl miliardy dolarů ročně z amerického trhu
BYD v USA zatím osobní auta neprodává, ale na americkém trhu není žádným nováčkem. Od roku 2013 provozuje v kalifornském Lancasteru továrnu na elektrické autobusy s kapacitou zhruba 1 500 vozidel ročně. Zaměstnává přes 750 odborově organizovaných zaměstnanců. Roční tržby severoamerických operací se podle magazínu Caijing pohybují mezi 500 miliony a jednou miliardou dolarů.
Mexiko se loni stalo pro BYD největším jednotlivým exportním trhem s více než 120 000 vyvezenými vozy. Pokud by žaloba uspěla, produkty z brazilské továrny BYD by mohly vstoupit na americký trh s clem pod 15 %. A pozastavený projekt mexické továrny by mohl znovu ožít.
Sun Xiaohong, generální tajemník automobilové sekce Čínské obchodní komory, řekl pro Global Times: „BYD následuje rostoucí trend firem, které využívají právní kanály k ochraně svých oprávněných práv a zájmů."
Co to znamená pro Česko
Aktuální dovozní cla EU čínské elektromobily prodražují — na BYD činí přirážka 17 %. Právě proto firma v Maďarsku staví továrnu s kapacitou až 300 000 vozů ročně, kde se bude vyrábět i chystaný model Atto 2. Evropská výroba je paralelní strategií k agresivní expanzi na americkém kontinentu.
V Česku BYD působí od roku 2023 prostřednictvím společnosti BYD Auto Czech s dealery v Praze, Brně a Ostravě. Nabízí modely Atto 3, Seal, Dolphin, Tang a Han. Pátý měsíc poklesu prodejů v Číně se v českých registracích zatím neprojevil.
Pokud by se BYD podařilo prolomit americké celní bariéry, mohl by část výrobní kapacity z maďarské továrny přesměrovat za oceán. Pro evropské zákazníky by to paradoxně mohlo znamenat delší čekací doby na nové modely — BYD zkrátka roste rychleji, než stíhá stavět továrny.
