Audi 2.0 TDI (motor)

Označení 2.0 TDI nese u značky Audi celá rodina řadových čtyřválcových vznětových motorů koncernu Volkswagen Group o zdvihovém objemu 1 968 cm³. Jde o jeden z nejrozšířenějších naftových agregátů v nabídce Audi: v evropských cenících se objevoval od roku 2003 prakticky napříč modelovou paletou, od kompaktního A1 přes A3, A4, A5 a A6 až po SUV Q2, Q3 a Q5. Protože Audi sdílí pohonné jednotky s ostatními značkami koncernu, jde technicky o tytéž motory jako ve voze Volkswagen — viz VW 2.0 TDI.^[1]

Konstrukce

Motor je řadový čtyřválec s blokem z litiny, hlavou z hliníkové slitiny a rozvodem se dvěma vačkovými hřídeli (DOHC) a čtyřmi ventily na válec. Přeplňování zajišťuje turbodmychadlo, u výkonnějších verzí s proměnnou geometrií lopatek (VTG). Zásadním dělítkem rodiny je způsob přímého vstřikování nafty: nejstarší generace s kódem EA188 používala systém čerpadlo-tryska (Pumpe-Düse, PD), kde má každý válec vlastní vysokotlaké vstřikovací jednotku poháněnou vačkou. Od přelomu let 2007 a 2008 přešel koncern na vstřikování common-rail (společný tlakový zásobník) s kódem EA189 a posléze na modernizovanou rodinu EA288.^[1][4] Common-rail umožnil tišší chod, více vstřiků na cyklus a snazší plnění emisních limitů Euro 5 a Euro 6; novější verze dostaly filtr pevných částic (DPF) a později systém SCR s vstřikováním AdBlue.

Použití

V Audi tvořil 2.0 TDI po dlouhá léta páteř naftové nabídky. V nižší střední třídě poháněl A3 (generace 8P, 8V), ve střední třídě A4 (B7, B8, B9), kupé a Sportback A5 a v limuzíně i kombi Avant také A6 (C6, C7). V segmentu SUV jej dostaly Q2, Q3 a Q5, okrajově se objevil i ve sportovním TT. Motor se kombinoval s manuální převodovkou, dvouspojkovou S tronic (DSG), variátorem multitronic i klasickým automatem tiptronic a u výkonnějších provedení s pohonem všech kol quattro.^[1]

Varianty

Výkonové spektrum 2.0 TDI v Audi se pohybovalo zhruba od 88 do 140 kW. Nejběžnější provedení uvádí následující tabulka.

Petrolejová obdoba ve stejné třídě je u Audi zážehový 2.0 TFSI, šestiválcovou naftovou alternativou pak 3.0 TDI.

Vývoj a spolehlivost

Generace EA188 PD je u majitelů známá robustností spalovacího ústrojí, ale i opotřebením vaček a vahadel pohánějících vstřikovače; ojetiny vyšších výkonů (125 kW) bývají v servisních diskusích označovány za citlivější. Na německém fóru motor-talk.de se opakovaně řeší netěsnost vstřikovačů a stav rozvodového řemene; jde o uživatelské zkušenosti, nikoli o oficiální svolávací akci.

Generace EA189 je neoddělitelně spojena s aférou Dieselgate. V září 2015 americká agentura EPA odhalila, že koncern Volkswagen do řídicí jednotky 2.0 TDI EA189 instaloval software (tzv. odpojovací zařízení), který rozpoznal emisní zkoušku a po dobu měření snižoval emise oxidů dusíku, jež za běžného provozu vícenásobně překračovaly limit.^[3] Aféra vedla k celosvětovým svolávacím akcím a softwarovým úpravám; jen ve Velké Británii se týkala stovek tisíc vozů Audi.^[2] Koncern následně potvrdil, že nástupnická rodina EA288 v provedení Euro 5 sporný software neobsahuje.^[1]

U common-railových verzí (EA189, EA288) patří mezi nejčastěji diskutované závady ucpávání EGR ventilu a chladiče spalin, zanášení sání karbonem při převaze krátkých jízd a opotřebení vstřikovačů.^[4] Tato pozorování pocházejí z komunitních zdrojů (motor-talk.de, anglicky psané audi-sport.net) a servisních přehledů; jde o typické provozní opotřebení, nikoli o plošnou výrobní vadu. Pravidelná výměna oleje, dostatečné zahřátí motoru a občasná delší jízda umožňující regeneraci filtru pevných částic jsou v diskusích uváděny jako hlavní preventivní opatření. Při dodržení servisního intervalu patří 2.0 TDI k nejodolnějším naftovým čtyřválcům své doby a běžně dosahuje vysokých nájezdů.