Audi 3.0 TDI (motor)

Označení 3.0 TDI nese u Audi rodina vidlicových šestiválcových motorů (V6) se vznětovým spalováním, přeplňováním a vstřikováním common-rail. Jde o vlajkový naftový agregát Audi, určený pro vozy postavené na podélné koncernové platformě MLB (Modularer Längsbaukasten), tedy s motorem uloženým podélně před přední nápravou. V nabídce se objevoval od počátku tisíciletí prakticky ve všech větších modelech: ve střední třídě A4 a A5, ve vyšší třídě A6 a A7, v luxusní limuzíně A8 a v SUV Q5 a Q7.^[1] Čtyřválcovou naftovou alternativou nižšího výkonu je 2.0 TDI; v rámci koncernu sdílí 3.0 TDI základ s jednotkami ve Volkswagenu Touareg a dalších modelech, srovnej koncernovou řadu TDI.

Konstrukce

Motor je vidlicový šestiválec s úhlem rozevření válců 90°, blokem z hliníkové slitiny a vstřikováním common-rail. Společný tlakový zásobník umožňuje vysoké vstřikovací tlaky a několik vstřiků na cyklus, což přispívá k tichému chodu a vysokému točivému momentu už od nízkých otáček. Základní provedení přeplňuje jedno turbodmychadlo s proměnnou geometrií lopatek (VTG); výkonnější varianty dostaly dvojité přeplňování (biturbo) a u nejmodernějších provedení mild-hybridního ústrojí i elektricky poháněný kompresor potlačující prodlevu turba. Vznětový V6 se v Audi vždy spojoval s pohonem všech kol quattro a automatickou převodovkou tiptronic.^[1] Kódově patří rodina do koncernové řady EA897.

Použití

V A6 a A8 byl 3.0 TDI po léta nejprodávanějším motorem mezi manažery a flotilami, protože spojoval kultivovaný chod s nízkou spotřebou na dálnici a vysokým momentem pro tažení. V SUV Q7 sloužil jako základní i středně výkonný naftový pohon velkého sedmimístného vozu, v Q5 jako výkonová špička naftové nabídky. Objevil se rovněž v A4, A5 a A7, v provedeních allroad, Avant i jako prodloužená limuzína (Langversion).

Varianty

Výkon 3.0 TDI v Audi se pohyboval od 140 kW u úsporných verzí až po 240 kW u biturbo provedení. Přehled hlavních stupňů:

Zážehovou alternativou v podobném segmentu je u Audi přeplňovaný šestiválec 3.0 TFSI, případně čtyřválcový 2.0 TFSI u menších vozů.

Vývoj a spolehlivost

Raná provedení 3.0 TDI mají mezi majiteli pověst trvanlivého motoru, kritickým bodem je však rozvod. Vznětový V6 používá řetězový rozvod uložený na zadní straně motoru (u převodovky), takže případná výměna napínáku či řetězů je nákladná. Selhávající napínák rozvodového řetězu patří u raných verzí mezi nejčastěji hlášené závady a typicky se ohlašuje rachotem při startu studeného motoru.^[2] Dále se v servisních přehledech a na fórech (anglicky psané audi-sport.net, německé motor-talk.de) objevuje zanášení sání a EGR karbonem, závady chladiče spalin a u některých kusů problémy vírových klapek v sání; jde o pozorování z komunity, nikoli o plošnou výrobní vadu.

Část motorů 3.0 TDI byla zasažena emisní aférou Dieselgate. Americká EPA v roce 2015 oznámila, že verze třílitrového vznětového V6 z let 2014–2016 použité zhruba ve 44 000 vozech Audi (A6, A7, A8/A8L, Q5 a Q7) obsahovaly nepovolenou úpravu řízení emisí oxidů dusíku.^[3] Náprava zahrnovala úpravy polohy lambda sond, změny ve filtru pevných částic a aktualizace softwaru řídicí jednotky.^[2] Tato část aféry se týkala primárně amerického trhu; v Evropě se 3.0 TDI dotklo rozsáhlejší svolávání spojené s celým koncernovým programem úprav naftových motorů.^[1] U vozů po softwarové úpravě se na fórech objevují stížnosti na vyšší spotřebu nebo častější regeneraci filtru pevných částic, jde však o subjektivní zkušenosti jednotlivců, nikoli o doložený technický defekt. Při běžné údržbě a včasné kontrole stavu rozvodu patří 3.0 TDI dlouhodobě k oblíbeným naftovým šestiválcům pro vozy s vyšším nájezdem a tažné využití.