Nissan Juke

Historie modelu

Nissan Juke představuje jeden z prvních vozů kategorie malých stylových SUV a v době svého uvedení v roce 2010 šlo o vůz, který spoluvytvářel zcela nový tržní segment. Vznikl z konceptu Nissan Qazana, jejž značka odhalila na autosalonu v Ženevě v roce 2009.^[1] Návrh vznikl ve studiu Nissan Design Europe v Londýně a byl dopracován v japonském designovém centru značky. Juke svým provedením navázal na úspěch většího modelu Nissan Qashqai, který otevřel cestu crossoverům, a posunul tento koncept do nižší, městské třídy.^[1]

Charakteristický design s vysoko posazenými kruhovými světly, úzkými „bug-eye“ obrysovkami a vyzdviženou linií oken se stal symbolem vozu a zároveň jeho nejvíce diskutovaným prvkem. Český i zahraniční tisk opakovaně popisuje Juke jako vůz, který motoristickou veřejnost rozdělil na dva tábory – jedni jeho originální tvary obdivují, druzí je naopak nepřijímají.^[3] V anglicky psaných recenzích se proto pro Juke vžilo označení „marmite car“, tedy vůz, který buď milujete, nebo nenávidíte.^[1] Od svého uvedení se Juke prodal v řádu více než jednoho milionu kusů a vůz nikdy neměl přímého předchůdce – vstoupil rovnou do nově vznikající třídy malých crossoverů.

Generace

Juke prošel dvěma kompletními generacemi. První, interně označená F15 (2010–2019, s faceliftem v roce 2014), stála na platformě Nissan B sdílené s modely koncernu. Druhá generace F16 debutovala v září 2019 a přešla na modernější platformu CMF-B aliance Renault–Nissan, kterou sdílí například Renault Captur a Clio.^[1] Přechod na novou platformu přinesl delší rozvor, prostornější interiér i kufr, vyšší tuhost karoserie a navzdory většímu základu mírně nižší hmotnost.^[1]

Motorizace (včetně hybridu)

U první generace tvořil základ atmosférický zážehový motor 1,6 (HR16DE) o výkonu kolem 86 kW, doplněný oblíbenější přeplňovanou variantou 1,6 DIG-T (MR16DDT). K dispozici byl rovněž turbodiesel 1,5 dCi (K9K). Převodovky zahrnovaly manuál i plynule měnící automat typu CVT.^[3] Vrcholem nabídky byly sportovní verze: Nismo s výkonem kolem 147 kW a ostřejší Nismo RS, jejíž motor 1,6 DIG-T dosahoval přibližně 160 kW (215 k) a která dostala sedadla Recaro a karbonové prvky.^[2]

Druhá generace přinesla úplně novou paletu motorů. Při uvedení byla nabízena výhradně s přeplňovaným tříválcem 1,0 DIG-T, sdíleným s vozy Renaultu, jenž je oproti předchozí jednotce čistší a v zrychlejším provedení i výkonnější.^[1] V březnu 2022 přibyl hybridní pohon 1,6 odvozený od techniky E-Tech značky Renault. Ten kombinuje atmosférický čtyřválec 1,6 o výkonu kolem 69 kW (93 k) s elektromotorem o 36 kW (48 k), startér-generátorem a malou trakční baterií 1,2 kWh chlazenou kapalinou, přičemž využívá specifickou vícestupňovou převodovku s nesynchronizovanými spojkami.^[1] Hybrid umožňuje rozjezd a jízdu po městě výhradně na elektřinu a snižuje spotřebu, čímž Juke získal plnohodnotnou samonabíjecí variantu bez nutnosti zásuvky.

Výroba

Nissan Juke je od roku 2010 vyráběn v závodě Nissan Motor Manufacturing UK (NMUK) v anglickém Sunderlandu, který zásobuje evropský i další zámořské trhy.^[2] Stejná továrna vyrábí i další klíčové evropské modely značky včetně Qashqaie. Severoamerický prodej Juke byl ukončen po modelovém roce 2017 a výroba se následně soustředila především na evropskou distribuci.^[1] Sunderland zůstává domovem modelu i pro připravovanou plně elektrickou generaci.

Český trh

V Česku Juke nikdy nepatřil k bestsellerům, vybudoval si však stabilní okruh příznivců, které oslovuje právě svým nezaměnitelným vzhledem a městskou obratností.^[4] V aktuální nabídce stojí druhá generace na zážehovém tříválci 1,0 DIG-T a hybridu 1,6, dostupných ve výbavách Acenta, N-Connecta a Tekna. Pro srovnání s konkurencí a aktuální české ceny lze využít katalogovou stránku modelu na Autohled.cz. Mezi hlavní soupeře Juke na českém trhu patří Ford Puma, Peugeot 2008, Renault Captur a Hyundai Kona.

Zkušenosti majitelů a časté závady

Majitelské zkušenosti se u Juke výrazně liší podle generace a motorizace. U první generace uživatelé na fóru TestyOjetin.cz i čeští diskutující na Wikipedii potvrzují celkově slušnou spolehlivost, ovšem s několika opakujícími se tématy. Doložené závady (fakt) zahrnují náchylnost přeplňovaného motoru 1,6 DIG-T k opotřebení rozvodového řetězu a turbodmychadla, problémy s DPF filtrem u dieselu 1,5 dCi při převážně městském provozu a opotřebení variátoru CVT.^[4] Nizozemská i česká testovací média rovněž upozorňují na vyšší spotřebu oleje vyžadující pravidelnou kontrolu hladiny.^[4] U druhé generace se diskuse na motor-talk.de i v anglicky psaných komunitách (Reddit, fóra majitelů na en.wikipedia.org) točí kolem tříválce 1,0 DIG-T a dvouspojkové převodovky DCT, jíž majitelé vytýkají méně plynulé rozjezdy. Naopak anekdoticky se objevují i příběhy mimořádně vytrvalých kusů – jeden nizozemský Juke 1.6 z roku 2011 najel přes 430 000 km a majitel jej hodnotí jako spolehlivý.^[4] Subjektivně řada majitelů kritizuje malá okna a stísněnější zadní část interiéru, což je ale dáno designovou koncepcí vozu, nikoli vadou.^[3]