Druhy klimatizace a jak ji správně používat a udržovat

V dnešní době je klimatizace v autě samozřejmostí. Poprvé s ní přišel v roce 1939 Packard, ovšem úspěch slavil až Chrysler. V České republice se stala prvním, klimatizací vybaveným autem Škoda VOS. Poté ji získaly i Tatry. Dnes se bez ní téměř neobejdete. V létě ji používáte, abyste si v autě nepropotili všechno své oblečení, v zimě naopak, abyste neumrzli. Pomáhá i proti zamlžování oken, aby vaše cesta probíhala bezpečně. Mnoho lidí se ji snaží používat málo. Někteří kvůli spotřebě, jiní kvůli výkonu. Pravdou je, že klimatizace sama o sobě neškodí, naopak dokáže být dosti úsporná. Abyste ale neškodili vy jí, je třeba s ní správně pracovat. Pokud je špatně nastavená, škodí totiž i vám. Záleží však na druhu klimatizace. Těch je hned několik.

Manuální

Největší kámen úrazu pro vás jako vlastníky automobilů. Při manuální klimatizaci totiž nastavujete teplotu, směr a sílu foukání. To znamená, že ve chvíli, kdy nastavíte všechny tři možnosti nevhodně k dané situaci, můžete pokaždé očekávat vyšší spotřebu, než byste si představovali, či častější nemoci, které často mají dlouhodobý dosah. Problémem u manuální klimatizace je především chybějící nastavení výsledné teploty. Manuální nastavení pouze přivádí vzduch v teplotě, na kterou ji nastavíte.

Poloautomatická

Oproti té manuální si u poloautomatické klimatizace navolíte přesnou teplotu a zbytek už nastavujete úplně stejně. U poloautomatické se míchá vzduch teplý a venkovní, aby se docílilo navolené teploty. Směr a otáčky jsou už však plně na vás. Dnes se s ní již tak často nesetkáte, výrobci nabízejí především auta s manuální nebo plně automatickou klimatizací. Manuální je spíše pro levnější typy aut, automatická se dodává buď za příplatek, nebo je dostupná u aut vyšších tříd.

Automatická

Tento typ pomocí teplotních čidel a senzorů hlídá nastavenou teplotu v autě. Vy si navolíte teplotu a vše ostatní je na klimatizaci. Existuje jednozónová či vícezónová klimatizace, kterou pak hlídá více čidel. Dokonce si hlídá i vnější vlivy, které také ovlivňují teplotu v autě, například intenzita slunce. Klimatizace určuje sama směr a otáčky, proto je pro uživatele bezpečnější. Samozřejmě můžete stále navolit špatnou teplotu, ale ze všech možností, které vám klimatizace nabízí, je to u automatiky to jediné. Pokud teplotu nastavíte správně, vše bude naprosto v pořádku.

Čidla se vyskytují ve vzduchových tunelech, na ovladači a na palubní desce. Každé má svou funkci, mezi ně patří kontrola vzduchu, který jde do kabiny, teplota v ní a kontrola vnějších vlivů.

Vnitřní okruh při zapnutí

Nejde pouze o to, zda-li je klimatizace automatická, nebo ne. Důležitý je celý průběh před a po zapnutí klimatizace. Automatickým klimatizacím se sám po jejich zapnutí zapne vnitřní okruh, pokud je vnitřní teplota vyšší než venkovní. To znamená především v létě, jelikož vnitřní okruh pomáhá urychlit přísun studeného vzduchu, a tedy i dosažení požadované teploty. Ve chvíli, kdy však máte obsazená i zadní sedadla, je dobré vnitřní okruh nechat vypnutý, jelikož vychází ze spodu palubní desky, kde se drží stále teplý vzduch. Toho nejhoršího se zbavíte tím, že ještě před odjezdem otevřete všechna okna a auto vyvětráte. Se zapnutým vnitřních okruhem ale zároveň auto rychleji vytopíte v zimě. Okruh by se měl zapínat přibližně dvě minuty po zapnutí klimatizace. Obecně je ale automatická  vnitřní cirkulace zapnutá v průběhu roku, vypíná se při zamlžování a systém se pak sám snaží nastavit hodnoty, aby zabraňovala rosení oken. Pomáhá vám například i při jízdě tunelem, kde je množství znečištění nadměrně vysoké.

Jak správně nastavit klimatizaci

Základní pravidlo je nenastavovat nižší teplotu než o pět stupňů oproti venkovní teplotě. Tělu by vyšší rozdíl mohl uškodit. V lepších případech by vás trápila rýma, nachlazení a kašel, což může vyústit i v dlouhodobý problém. V horších případech se můžete setkat s poruchami krevního oběhu či srdečními problémy. Zároveň by studený vzduch neměl foukat na nohy či tělo, ale spíše na boční okna. Opatrnosti by ale měli řidiči dbát i v zimě, kdy si klimatizaci nastavujete na více jak 25 stupňů, která má za následek ospalost a ztrátu koncentrace při řízení.

Nezapomeňte také rozevřít dostatečně všechny průduchy a každý rovnoměrně nasměrovat. Místo zavírání je nasměrujte tak, aby se auto prohřívalo či ochlazovalo postupně celé. Nezapomeňte také, že konečná teplota nemusí nutně odpovídat vašemu navolení. Jedná se o pocitovou teplotu, na kterou má vliv vícero faktorů, obzvlášť to, zda-li zrovna klimatizaci používáte v lítě či v zimě.

Air Care funkce

Aby bylo využití klimatizace co nejbezpečnější a nejúčinnější, snaží se vývojáři neustále vymýšlet nové nápady. Tesla přišla u svého modelu X s novou funkcí, která využívá HEPA filtr, aby zabránil průniku částic o velikosti 300 nanometrů. Nejen model X se dočkal tohoto vylepšení. Tento filtr totiž najdete i ve faceliftovaném modelu S. Teslu následoval Volkswagen, který vyvinul funkci Air Care. Ta využívá mísení venkovního vzduchu a vzduchu z interiéru, který čistí. Výsledkem je kvalitnější ovzduší. Napomáhá tomu senzor hlídající kvalitu a biogenní filtr. Díky němu se do auta nedostanou spory hub, které způsobují alergie. Senzor dokáže rozpoznat i vysoké znečištění okolního vzduchu, následně tak automaticky zapne vnitřní okruh. Volkswagen se rozhodl tento systém využít v mnoha nových verzích Golfu, Touranu, Tiguanu, Passatu, a dokonce i pro Polo a Arteon.

S touto funkcí se můžete setkat ale i ve Škodě Octavii či ve Škodě Karoq. Taktéž zabraňuje pronikání nečistot v prašném prostředí. Navíc se zde můžete setkat s třízónovou klimatizací, která snímá vlhkost a teplotu, a následně upravují tlak a nastavení.

Péče o klimatizaci

Nejčastější chyba, která vede k následným problémům a špatné výdrži klimatizace, je špatná péče. Alespoň jednou za rok, ideálně po najetí každých 15 tisíc kilometrů, byste měli věnovat prohlídce a údržbě klimatizace. Zdá se to možná jako poměrně krátká doba, ale i po této době může klimatizace začít zapáchat. Nezapomeňte doplňovat chladící médium, pravidelně dezinfikovat nebo vyměnit kabinový filtr a zkontrolovat všechny součásti a jejich těsnost. Nejlepší je provést tuto údržbu na jaře, abyste zamezili vytvoření zápachu způsobeného plísní z vlhkosti. V létě vypínejte klimatizaci chvilku před cílem, aby také zmizela všechna vlhkost. Plíseň a bakterie by vás mohly potrápit více než parné letní dny. Díky pravidelné kontrole prodloužíte životnost všech součástí, ze kterých se klimatizace skládá.

Připlatit si za automatiku?

Za automatickou klimatizaci si samozřejmě připlatíte. Mechanické nastavení bývá především u levnějších aut. Jistě víte, že klimatizace automaticky zvyšuje spotřebu. U manuálních je spotřeba zvýšená až o 0,35 l, úspornější je při vyšších rychlostech. Poloautomatická klimatizace zvýšila spotřebu až o 0,4 l ve městě. Nejúsporněji se chová plně automatická klimatizace, která zvyšuje spotřebu v průměru pouze o 0,2 litru. Pokud si tedy připlatíte, z dlouhodobého hlediska jistě ušetříte více peněz. Důležité je však také, jak se budete o celý systém starat. Pokud budete ignorovat pravidelnou údržbu, životnost se rapidně sníží a budete muset vynaložit další peníze, které se vám již nevrátí.