Recenze: Nový Hyundai i30 combi - bezkonkureční kombík?

Jak jde čas, korejská automobilka Hyundai stírá náskok a s notnou dávkou elegance, sympatického gusta a houževnatosti naplňuje snahu dostat se více a více do celosvětového povědomí. A dokonce v něm začíná udávat i směr. Alespoň takhle se nejspíše snaží být vnímána. Daří se jí to? Nedávno bývala mnohými ještě brána s jistým odstupem, snad i omluvíte-li despektem většiny laiků i zkušenějších motoristů. Snad i né bezdůvodně. To vše je ale věc již času minulého. Jen v tomto, respektive minulém roce, jsme měli šanci vidět, jak zajímavá auta umí udělat právě i jihokorejský výrobce aut, Hyundai. Mnohdy důmyslněji a lépe udělaná než ta od evropských značek s již dlouhletou tradicí, na našem tak zvaném starém kontinentu...

Na několik krátkých dní jsme měli možnost otestovat, již loni představený modernizovaný model i 30, zástupce již třetí generace tohoto už i v minulosti úspěšného modelu. Nyní v karoserii kombi.  Měli jsme možnost ochutnat veškerý přepych dnešní doby, který k tomuto modelu automobilka vůbec může nabídnout. Dozvíme se, na kolik si cení výrobce tento kombík v plné výbavě. Dočtete se o tom, co se nám líbilo a co až tak ne. A nakonec si zkusíme v rámci malého porovnání s konkurencí zodpovědět zásadní otázku: koupit, či nekoupit Hyundai i30 combi 2017 (2018) v plné výbavě, s dieselovou jednotkou pod kapotou?

První dojmy?

Hned, jak přicházím k autu, již z dálky zaujme jeho nápadný široký posez a nízký vzhled. Úzké zadní světlomety a nízké zadní okno to jen podtrhují. I30 třetí generace více odskakuje z našeho pohledu od svých asijských konkurentů, Kia či Mazda a dále rozvíjí–dnes už unikátní–designový podpis automobilů této značky. Nová generace na nás působí vytříbeněji, elegantněji a o poznání dravěji než předchůdce. V metalíze „Platinum Silver“ u námi testovaného kusu působí tak trochu odměřeně, jakoby záhadně, ale zároveň prémiově. K tomuto dojmu přepychu pomáhají i vkusně použité chromové line na boku, zvýrazňující horní linii oken, ližiny na střeše, kliky dveří a v přední části vozu lemování poměrně masivního výřezu masky. Na subjektivní notu, tato stříbrná metalýza je dle našeho názoru jedna z nejlepé se hodících k tomuto autu (mnohem lepší než například taková červená barva „Engine Red“ nebo jednoduchá bílá „Polar White“, které dost možná utopí veškerou pomyslnou noblesu nového designu).

Interiér: opravdu přepych?

Po usednutí do vozu, za volant, nás přepadne v prvních chvílích pocit sterility a zvláštního, byť ne nepříjemného „chladu“, který jsme prve dostali i u jiných nových vozů této značky. Osobně to přisuzuji hojnému, přebujelému použití tmavého plastu s převážně monotónní povrchovou úpravou. I přesto ale Hyundai zvládl vyladit vzhled kokpitu tak, že vše působí moderně, jestli ne přímo nadčasově (v rámci tohoto segmentu) a to je pozitivní zpráva. O interiéru si však povíme více hned za chvíli...

Startujeme.

Po nastartování se rozezní tichý vrkot dieselové přeplňovaného čtyrválce CRDi, naladěného na výkon 100kW. V této specifikaci je napojen na 7-stupňovou automatickou převodovku DCT. Po několika prvních kilometrech zjišťujeme, že automat funguje v tomto voze velmi dobře. Rychlostní stupně mění plynule a inteligentně. Nabízí se možnost řadit i manuálně. Buďto voličem jízdních režimů na středové konzoli anebo, v rámci naší specifikace, i pádly pod volantem. V případě jejich použití pracuje převodovka dobře–rychle při řazení vyšších rychlostních stupňů i během podřazování.

Řízení je přesné a responzivní a podvozek, byť oproti předchozí generaci je naladěn spíše o něco tužšeji, přesto vyfiltruje silniční nerovnosti na přijatelné úrovni. Nemůžeme předpokládat, že by 17 palcové ráfky obuté do pnaumatik o rozměrech 225/45 měli jakkoliv negativní vliv, pokud jde o jízdní komfort. V zatáčkách je i30ka v kombi provedení více méně vždy jistá.

To nás dostává k možnostem jízdních režimů u tohoto vozu. Je zde na výběr ze tří, respektive dvou: eco, sport a normal/standard. Právě při zvolení režimu sport umí být svezení v Hyundai docela příjemně úderné, trochu ztuhne řízení, zlepší se odezva plynu a převodovka dovolí jít motoru až do nějakých 4 tisíc otáček za minutu. I prudší změny směru a rychleji projeté zatáčky se dají zvládnout v podstatě zábavně a sebejistě. I30 Style kombi není sportovní auto, už jen kvůli samotným sedačkám, které by si proto zasloužily o něco lepší boční vedení. Každopádně, pro případnou dynamičtější jízdu nemusíte ani v tomto voze daleko a zážitek to může být, umíme si představit, pro běžného uživatele prostě uspokojivé.

Dálnice mu svědčí

To bychom měli shrnutou jízdu městem, de facto po okresních silnicích. A jak je to například na dálnici? Hyundai přichází s odpovědí v podobě adaptivního inteligentního tempomatu stop&go, který dokáže auto úplně zastavit a následně i rozjet, a to do rychlostí vyšších jak 160 km/h. To je vzhledem k našim domácím podmínkám více než dostačující. Dalším podpůrným systémem je kontrola jízdních pruhů. Tato výbavová featura dokáže, v případě, že zrovna neměníte jízdní pruh, udržet samovolně auto ve zvoleném jízdním pruhů asi na čtvrt minuty. Pak vás vyzve k opětovnému převzení řízení (vlastně vás pozve na kávu, což je úsměvné, ale i příjemné a určitě ne pocitově tak neodbytné jako u jiných jízdních asistentů jiných automobilů na trhu).

Za temných, nočních podmínek jsme měli možnost otestovat kvalitu led světlometů Hyundai. Z našeho pohledu by si možná zasloužil ještě o něco silnější svícení. Dálkové jsou silné dost a automobil dokonce disponuje funkcí HBA, která využívá světelného senzoru snímajícího protisvit s protisměru a dálková světla tak vypíná a zapíná automaticky. Bohužel toto vytváří často „blikající“ efekt. V noci pro svou bezpečnost, vůči zvěři, zmateným lidem, dálkovky mít zapnuty chcete vlastně pořád. Posteskli jsme si při této instanci nad tím, že automobilka nenabídne ke konfiguraci tohoto auta i LED technologii Matrix osvětlení. Ta by již tento „neduh“ vyřešila.

Prostornost a ergonomie – velký posun k lepšímu

Právě přišel prostor pro pár slov o prostoru a rozvržení jeho tvarů uvnitř této nové generace. Jak vepředu tak i vzadu bude mít člověk průměrného vzrůstu (výšky do 185cm) dostatek místa pro nohy, kolena i hlavu (a to i když námi testovaný vůz měl příplatkovou panaromatickou střechu). Posez ve všech sedadlech je komfortní. Vepředu bych snad uvítal jen o něco výraznější boční vedení sedáku i opěradla. Ale i takto bylo dostačující. Nalézt správnou polohu za volantem nebylo pro mě vůbec těžké. Elektricky jsem si nastavil sedadlo, dokonce i míru bederního vyboulení. Volant je nastavitelný manuálně, klasicky ve vertikální a předozadní rovině. Nakonec mám na dohled a dosah všechny důležité budíky, ukazatele i tlačítka na středové palubce, respektive 8-palcovém displeji, který nebrání ve výhledu ven z auta a zároveň je tak akorát vysoko v zorném poli řidiče. Hodně praktická jsou i tlačítka na volantu, pro regulaci hlasitosti, radiové stanice, handsfree, nastavení palubního počítače i adaptivního tempomatu.

Uspořádání a objem úložných prostor jsou tu vytvořeny také uspokojivě. Nechybí zde dostatečně široké/hluboké dveřové kapsy (pojmou 1,5l pet láhev), loketní opěrky vpředu i vzadu (plus vzadu s možností propojení s prostorem zavazadelníku), dostatečně veliká, podsvícená schránka vepředu u spolujezdce. Ani nechybí klasická přihrádka na brýle na předním světelném stropním panelu. Zavazadlový prostor skýtá v základu již tak dost velkých 602 litrů. Po sklopení zadních sedadel vytvoří téměř rovnou plochu a celý tak pojme předměty od podlahy až ke stropu o celkovém objemu 1650 litrů. A tyto hodnoty patří po pravdě k těm nevyšším v rámci segmentu. Námi osedlaný vůz měl navíc k dispozici chytrý systém kolejnic s posuvnou zábranou na dně zavazadelníku. Měli jsme tak jistotu, že ani při svižnější jízdě se převážené věci tam vzadu moc nepomíchají.

Konektivita a jiné

Testovaný vůz disponuje kompatibilitou s Android i Ios zařízeními, obojí s propojením i na rozpoznávání hlasových příkazů. Čili nechybí Bluetooth rozhraní. Má také zabudovanou  navigaci, s jejíž automatickými aktualizacemi lze u Hyundai počítat po dobu deseti let. Dále nabídne vpředu pro cestující indukční nabíjení, 3x napájecí 12voltový vstup, 1x aux a jeden vstup pro USB zařízení. Dále zahrnuje střešní žraločí ploutev, takže jsou k dispozici AM/AF radiová vysílání, DAB a GPS.

Auto si můžete odemknout pouhým stisknutím talčítka na klice u řidiče, či spolujezdce, díky inteligentnímu klíči, který je dodán s vozem. A to je pohodlné.

Nenaplněný potenciál

I když je cenovka této prémiové, plné verze i30 kombi 2018 téměř na hranici 750 tisíc korun, tak osobně vidím velkou škodu v tom, že automobilka již nenabídne další rozšíření. Pravděbodoně by asi musela změnit celkově přístup a koncepci, snad i ideologii svých vozů. Ale například o něco větší i40 kombi se v plné výbavě v podstatě prodává už necelý milion korun A má tu popodbnou neduhu jako i30. Mám-li dát svůj názor na odiv, třeba mně osobně se hodně líbí design a velikost i30ky. Připlatil bych si v ní za lepší audio systém, kde bude více reprodukturů a zvuk bude více než jen „oukej“. Připlatil bych si za zajímavější výběr materiálů v interiéru, kam bych přidal možnost zvolit si i něco ušlechtilejšího než klavírně lakovaný černý plast a byť měkčený, příjemný na dotek, je jinak nezajímavý a hlavně všudypřítomný, klasický ten jemně zrnitý plast. Co třeba trochu kovu? Nebo kůže? V námi testovaném voze BYLY kožené sedačky. Proč nepřenést trochu té kůže kromě volantu třeba i na části palubky anebo středové konzole. Věřím, že i kdyby se takto zvedla cena „nedejbože“ o několik desítek tisíc, auto by působilo ještě daleko lépe. Takhle to tedy vnímám sice dobře, ale na druhou stranu poněkud smutně, protože z nového Hyundai i30 kombi Style mohli designéři vyždímat ještě o něco víc a auto mohlo být ještě o něco žádanější, právem, než je už nyní.

Trh vozů kombi je nabitý. Proč si zvolit právě tento Hyundai?

Pokud pomineme fakt, že v podobné výbavě a za podobnou cenu jen ztěží budeme hledat konkurenci, snad kromě nového Peugeot 308 SW, které dostaneme za srovnatelnou cenu, musíme vzít na zřetel to, že jihokorejská automobilka nabízí jednu z nejlepších/nejvýhodnějších záruk na trhu. 5 let bez ohledu na ujetou vzdálenost. Podobně na tom jsou snad jen u zmiňovaného Peugeotu, BMW či vozy Kia se svou sedmiletou záruční dobou (u nich je ale nájezd omezen na 150 tisíc km). Tedy, i když se to na první pohled nemusí jevit tak jasně, při bližším ohledání trhu jsme zjistili, že Hyundai pravděpodobně nabízí jednu z těch (nej)výhodnějších koupí na trhu, kdy dostanete hodně, v dobré kvalitě, za hodně konkurenceschopnou cenu. Neříkáme, že je naprosto nekompromisní, ale pokud člověk potřebuje vůz této velikosti, v plné výbavě, Hyundai má svou odpověď za tři čtvrtě milionu. Nečekejte dokonalost, ale hodně dobré a uspokojivé auto.

Závěr

I když už teď si vysloužilo novogenerační kombi od Hyundaie z naší strany nálepku dobrého auta, a sice díky své výbavě, od vyhřívaných a ventilovaných sedaček, vyhřívaného volantu, couvací kamery, předních a zadních parkovacích čidel, panoramatické střechy, na pohled celkem poutavého a hlavně funkčního designu až po takové zásadní aspekty auta jako je kvalitní dílenské zpracování, exteriéru i interiéru... přesto vše věříme, že tohle auto má navíc. Dostalo do vínku „talent“ být ještě lepší. Jen časem se ukáže, jak vysoko míří značka Hyundai a zda-li se pokusí časem zatopit i takovým konkurentům jakými jsou Audi, Bmw či Mercedes. Ona vlastně už takový segment jakoby má, ale ten zahrnuje pouze 4 modely a všechny navíc pouze v jednom typu karoserie. Bylo by super, pokud by se uvolila k tomu, popustit to, co nabízí právě u vozů Genesis i do příplatkových paketů u svých „běžnějších vozů“. Člověk by si tak mohl opravdu přijít na své a konkurenceschopnost by se rázem ještě zvýšila.

Plusy

kvalitní zpracování 

atraktivní a funkční design

dobrý poměr cena/kvalita/výkon

uspokojivé jízdní vlastnosti

příjemné handsfree vyzvánění

Mínusy

příliš monotónní úprava interiérových plastů

nejde zakoupit dražší verzi s ušlechtilejšími materiály v interiéru

nelze zakoupit lepší sound-systém

přední sedačky, byť pohodlné, by mohli mít o něco výraznější boční vedení