Kufr auta – Co znamená objem zavazadlového prostoru? A jak se měří?

,

Pokud si nekupujete zrovna supersport určený hlavně k prožitku z jízdy, ale chcete spíš převážet objemné věci, tak vás určitě bude zajímat, jak velký kufr bude vámi vysněné auto mít. I proto je českým snem Octavia, která svůj objem zavazadelníku generaci od generace navyšuje. Tento údaj je důležitý zejména u rodinných vozů či aut využívaných k pracovním účelům, u kterých se předpokládá nutnost prostorného kufru, v němž bude možné převážet veškerá potřebná zavazadla a nástroje. Oním údajem reflektujícím prostornost kufru je pak objem zavazadlového prostoru, jenž udává kolik litrů je kufr schopen pojmout. 

Výrobci si velikost kufru občas „přifukují“ 

Jestli jste si až dosud mysleli, že se o měření rozměrů kufrů stará některá z nezávislých institucí, tak vězte, že tomu tak není, mají ho totiž na starosti přímo sami výrobci. Nejedná se totiž o homologovaný údaj, tudíž ověření objemu kufru nepodléhá žádné kontrole ze strany kontrolních institucí, jako například spotřeba paliva nebo množství vyprodukovaných emisí. 

Existuje navíc hned několik obecně uznávaných metod měření zavazadlové prostoru. To tedy ke smůle koncových zákazníků dává výrobcům řadu možností, jak si velikost kufru trochu „přikrášlit“, byť samozřejmě plně v rámci těchto norem. Žádná ze zaběhlých automobilek by si (snad) nedovolila tento údaj úplně zfalšovat. Obzvláště pokud přihlédneme k tomu, že jakákoliv jiná automobilka by mohla klidně kufr přeměřit a informaci o neodpovídajícím objemu zavazadlového prostoru pustit do světa v rámci konkurenčního boje. 

Výrobci menších crossoverů se snaží kufry svých vozů co nejvíce nafouknout, a to i třeba podobnými řešeními pod podlážkou, jako je u Fordu Puma - ten se díky tomu chlubí objemem zavazadelníku 523 litrů, což je jen o pár litrů méně než Fabia Combi

Metodiky měření velikosti kufru - Jaký je rozdíl mezi VDA a SAE? 

Nejčastěji v Evropě, a tedy i v ČR, používanou metodikou měření zavazadlového prostoru je VDA od německé Asociace automobilového průmyslu, spadající pod standard DIN 70020, a dříve též pod ISO 3832. Při tomto způsobu měření se do zavazadelníku umisťují kvádry o rozměrech 200 x 100 x 50 mm, což přesně odpovídá objemu jednoho litru. Objem označený jakožto V210, se kterým se lze setkat nejběžněji, poté udává, kolik takovýchto kvádrů se vejde do prostoru od druhé řady sedadel až po kryt kufru či vrchní hranu zadní opěrky, a to včetně prostoru pod podlážkou a bočních přihrádek.  V214 pak bere v úvahu i prostor nad roletkou, tedy kompletní využitelný prostor až po střechu.

Německý Autobild provádí měření pomocí polystyrenové cihličky standardu DIN 70020 zdroj: autobild.de

Oproti tomu v zámoří se častěji ke zjišťování rozměrů kufrů aut využívá způsobu SAE od americké Asociace automobilových inženýrů. V něm jsou do kufru rovněž umísťovány kvádry, tentokráte však o objemech od 5,6 litrů až do 67,5 litrů - přesně takové objemy totiž mývají standardně převážená zavazadla. Dříve se k tomuto testu dokonce používaly golfové bagy. Nevýhodou tohoto systému je, že není přesně specifikováno, do jaké výšky mohou být kvádry vyskládány, výrobci tedy občas naplní kufr až po strop nad zadními sedadly. 

Velmi zajímavou a moderní možností je takzvaná „metoda tekutin“. K tomuto měření se využívá specializovaného počítačového softwaru, jenž dokáže přesně nasimulovat, kolik litrů vody by se do zavazadlového prostoru vešlo. Výhodou této metody je určitě její rychlost a přesnost - jedná se dokonce o nejpřesnější z metod. Nevýhodou je naopak to, že ji automobilky neaplikují plošně a stále dávají přednost hlavně dvěma výše zmíněným metodikám, tudíž údaje z „metody tekutin“ není v současnosti moc s kým porovnávat. 

0
Porovnávač
TOPlist