Peugeot 308 1.2 GT - nejlepší ať se třesou, lev je v nejlepší formě

Před devíti lety přišel Peugeot s novátorským řešením interiéru modelu 308 a nejen za to získal v roce 2014 titul Evropského auta roku. Nová generace už stihla být, jako jediné auto se spalovacím motorem, finalistou této soutěže v letošním roce. Poměrně kontroverzní ztvárnění interiéru si Peugeot ponechal, auto narostlo, kvalita interiéru vzrostla a elektronická výbava se zlepšila. Takže jaká bude ta zcela nová třistaosmička? Určitě okouzlující, ale to v dnešní konkurenci stačit nemusí.

Nový Peugeot 308 povyrostl o 114 mm na 4367 mm a řadí se tak po bok Scaly, Golfu, Corolly, Mazdy 3 nebo Méganu. Ze zvětšeného rozvoru těží především pasažéři na zadních sedadlech, kteří v předchozí generaci tahali spíše za kratší provaz pomyslného poměru mezi místem na nohy a místem v kufru. Ten ale také narostl a vejde se do něj 412 litrů nákladu, takže je stále lehce nadprůměrný. V nabídce motorů je benzínová 1.2 PureTech s automatem, nebo manuálem, naftová BlueHDI 1.5 s automatem, nebo plug-in hybridní řešení pohonu. My máme na test výbavovou verzi GT se známým tříválcovým benzinovým motorem PureTech 1.2 se 130 koni s osmistupňovou automatickou převodovkou klasické konstrukce s hydrodynamickým měničem. Motor nabízí 230 Nm při 1750 otáčkách a umí zrychlit na stovku za 9,7 sekund. Podle normy WLTP má spotřebovat 5,8 litru na sto kilometrů. Tolik asi k úvodu, pojďme na dojmy.

V červené barvě Elixir v kombinaci s čalouněním sedadel kombinovaného s alcantarou zahraje Peugeot na tu prvoplánovou notu vašeho estetického cítění úplně přesně. To auto je prostě krásné. Až srdce zjihne. Zažívám přesně ty pocity, které třeba Hyundai Bayon z minulého týdne vyvolat neumí. Ta přední LEDková světla protažená skoro až na zem, ta velká maska s novým logem, ty zadní segmenty světel a ta divoce tvarovaná záď. Paráda. Usednu dovnitř a tam žasnu nad neuvěřitelně kontrastními a jemnými displeji jak před řidičem, tak nad nově uspořádanou středovou konzolí. Slícovaní poměrně divokých tvarů přístrojové desky se také povedlo. Všechno krásné. Novým prvkem výbavy je lišta s tlačítky i-Toggles, jejichž funkce lze personalizovat. Ale ne jen nějaké zástupce k položkám menu. Jde nastavit třeba konkrétní teplota na konkrétním místě vpředu, takže na jeden stisk máte pro řidiče přesně určenou teplotu. Paráda. Zcela nové je prostředí infotainmentu, které je přehlednější a umožňuje lepší přizpůsobení pomocí widgetů a dlaždic. Paráda. Na první pohled je vidět posun kupředu v technické i uživatelské stránce. Ale že by mi z toho spadla brada, to se přiznám, že nespadla.

Zůstává lehce kontroverzní uspořádání i-Cockpit s malým volantem a přístroji nad ním. Na jedné straně dává subjektivně dobrý pocit kontroly nad vozidlem, na druhé necitlivé řízení je dost lehké, co ten pocit objektivně snižuje. Navíc je toto uspořádání interiéru pro někoho nepřirozené nebo si na něj nezvykne. Mne by potěšilo tužší řízení, jinak je mi to uspořádání sympatické. Tuhost řízení lze sice zvýšit přepnutím do sportovního režimu, ale ten jednak není výchozí a jednak zbytečně zostří reakce převodovky a plynu. Chybí mi tu možnost nějakého vlastního nastavení, jako má Hyundai nebo Škoda. V této oblasti žádný posun 308 neudělala. Kde se ale udělal krok mílový je kvalita displejů, snadnost jejich ovládání a rychlost s jakou reagují. Tohle byla velká bolístka předchozího modelu. Teď už i kvalita couvací kamery snese nejpřísnější kritiku. Zůstává však zvláštní (ale funkční) způsob vykreslení okolí vozu na základě toho co zadní kamera viděla, nikoliv co vidí boční kamery, které v autě nejsou (ale 360 stupňová kamera je v nabídce). Při delším používání jsou patrné drobné nelogičnosti i občasná tvrdohlavost francouzských designérů lpět na samoúčelných řešení. Například teplota chladící kapaliny se zobrazuje na vodorovné stupnici zprava doleva. To je hrozný mozkolam to rozlousknout. 

Probouzíme tříválec známý z řady modelů Stellantis, třeba z nedávného Citroen C4 Aircross. Na malém ovladači automatické převodovky řadíme D a vyrazíme. Převodovka jemně řadí a s 308 se vydáváme na první cestu. Ihned potěší tichý interiér i překvapivý komfort na 18 palcových kolech s profilovým číslem 40. Od podvozku není slyšet žádné bouchání, 308 působí velmi vyspěle a pevně. Jen při pomalém dojíždění na křižovatku tam občas trochu nešikovně zařadí první rychlostní stupeň až to s posádkou hrkne. V kombinaci se start-stopem a adaptivním tempomatem to pak není úplně plynulá jízda. Ale to bych asi přimhouřil oči. Protože jinak převodovka řadí velmi dobře, opírá se o točivý moment, motor nechává většinou točit kolem 2 tisíc otáček. Za to se Peugeot odvděčí spotřebou kolem 5,5 litrů mimo město, kolem 6 litrů na dálnici. S klasickým automatem na velkých kolech to vůbec není špatná hodnota. I po stovkách kilometrů je třeba ocenit podvozek, který snese i rychlejší jízdu, jednotlivé nerovnosti i jejich sled, s celkem velkou parádou. Při ostřejší jízdě samo sebou automat točí motor do těch míst, kde už motor vadne a tak jízdní styl s nohou na podlaze je trochu kontraproduktivní. Lepší je motor lehce popohánět a držet ve středním pásmu. Tam hezky vrčí a hezky zrychluje. 

Na dálnici je 308 příjemně tichá, příplatkový audiosystém se předvádí v dobrém světle a motor točí, pro tuto převodovku, s tímto motorem, tradičních, velmi nízkých, 2100 otáček. Konkurence většinou točí minimálně o 500 víc. To však znamená, že sebemenší stoupání a motor musí podřadit na sedmý rychlostní stupeň. Nám to ale vůbec nevadí, protože to ani necítíme, ani neslyšíme. Ať si převodovka ve svém volném čase dělá, co chce. V autě je nově více místa vzadu, ale není to zdaleka to, co nabízí koncernová konkurence. To ale není nutně zle, jen v ojedinělých případech potřebuje člověk 20 cm místa před koleny. Sezení vpředu i vzadu je příjemné, jen švy a změny materiálů na opěradle po delší jízdě trochu tlačily. 

Peugeot se zařadil hrdě mezi nejlepší kompakty na trhu. Nepřináší nějak extra velké inovace, spíše posun v ergonomii a elektronice. Podobně jako Golf nabízí vyladěné, ale trochu sterilní, jízdní vlastnosti. Ale to není výtka. Ono to má něco do sebe. Co víc chtít pro denní použití, než pohodlné a nevtíravé auto. A to 308 určitě je. Tichá, nenáročná, nabitá výbavou a k tomu navíc velmi krásná! Za to jí odpustíte drobné pihy na kráse její elektronické výbavy, která se ale posunula o mílový krok od předchozí generace.