První svezení Škodou Enyaq Laurin & Klement - jak zatopit svým sourozencům

Dlouho očekávaná novinka mladoboleslavské automobilky je tu! První elektrické SUV od Škodovky jsme měli na jednodenní test. O kolik se liší od koncernových dvojčat ID.3 a ID4 a jaké byly naše dojmy?

Enyaq stojí na sdílené koncernové platformě MEB, která nabízí řadu zajímavých vlastností. Za prvé, po dlouhých letech se Škodovka vrací k motoru vzadu a pohonu zadních kol. Za druhé, Enyaq nabízí ideální rozložení hmotnosti 50:50 mezi přední a zadní nápravu a tím ideální jízdní vlastnosti. Za třetí, ty velké a celkem těžké baterie jsou v podlaze a přispívají k velmi nízkému těžišti vozu. Za čtvrté, díky rovné podlaze, velmi malým převisům a tudíž dlouhému rozvoru nabízí velmi prostorný interiér i při zástavbě těch velkých baterií. Ty se nabízejí v kapacitách 55, 62 a 82 kWh, s tím, že na českém trhu ta základní varianta k dostání nebude. Ty zbylé varianty pak nabízí dojezd 390 km a 510 km WLTP. Varianty se také liší výkonem elektromotoru, pro slabší je 132 kW, pro silnější je 150 kW, obě varianty mají 310 Nm s maximální rychlostí 160 km/h a zrychlení 8,2 resp 8,5 vteřiny na sto km/h. Během pár měsíců bude k dispozici i varianta 4x4 se 192 kW. 

Rozměrově je Enyaq velmi podobný Kodiaqu a to jak délkou (4,7 metru), výškou (1,6 metru) tak rozvorem skoro 2,8 metru a oba modely se vidí v segmentu SUV. V kufru pak nesmí chybět spoustu místa na zavazadla. Enyaq se chlubí až 585 litry. Cenově začíná lehce přes milion korun, nejlépe vybavené verze dosahuje 1,4 milionu Kč, tu jsme právě měli možnost vyzkoušet. Tak pojďme na to.

Kdybych měl hodnotit design, tak kulantně řeknu, že zepředu je auto výrazně hezčí než zezadu. Ta velká rovná plocha pod nápisem Škoda ve mně evokuje trochu asijské prvky a nějak mi nejde pod vousy. Ale přední partie to dohání provedením detailů. Respektive nejvyšší verze má tu krásnou svítící masku, která auto zdobí. Ty obyčejnější verze mají černý plast, který tak honosně nepůsobí. Zvenku dále zaujmou obří 21 palcová kola, která dělají auto opticky menší, prakticky jej dělají stabilnější a pohodlnější (díky průměru kol, nikoliv disků). Uvnitř nás v modelu Laurin a Klement čekala hnědá kůže na sedadlech i dekoru palubní desky. Ta je velmi podobná té z Octavie, liší se hlavně rozměrnější obrazovkou (ta je opravdu velká, má 13 palců) a malým displejem, který nahrazuje přístrojový štít. A tady už se začíná prozrazovat příbuznost s koncernovými dvojčaty ID.3 a ID.4, nicméně kvalitou materiálů je výrazně předčí.

Osobně ten jednoduchý displej za volantem hodnotím pozitivně, jeho údaje jsou velmi přehledné a jejich tak akorát. Displej má tři různá zobrazení (jeden zvýrazní asistenty, druhý navigaci, ten třetí zobrazí všechno). Velký 13 palcový displej bych se nebál označit za až zbytečně velký. Tolik informací, co umí zobrazit, člověk jen těžko za jízdy vstřebá. Není tajemstvím, že koncern s poslední verzí tohoto systému ještě trochu bojuje, ale díky updatům “vzduchem” bez nutnosti navštívit servis je otázka času, než se to vyladí. To nemění nic na tom, že v jeho struktuře se není úplně snadné zorientovat a některá menu jsou dost těžká pochopit (někdy se menu listuje v záložkách, někdy po stránkách), ale to je písnička, kterou jsme pěli už v testu Octavie a Golfu. Ale už pojeďme.

Usedám za volant, auto se probudí díky senzoru v sedadlu. Stisknutím brzdy se pak připraví k jízdě. Zařadíme D a Enyaq se dá do pohybu. Je to tak snadné, že už to snad ani snadnější být nemůže. Nemám z něj pocit velkého auta, musím říct. Dobrý výhled, příjemný chod pedálů, ideální ovládací síla na volantu. Na prvních metrech hned překvapuje, jak ta 21 palcová kola tlumí nerovnosti. Za to nelze než smeknout klobouček. Náš kousek byl vybaven i regulací tuhosti tlumičů DCC, která se dá plynule nastavit, ale nepozoruji tam velký rozdíl, jak to tak u škodovek bývá zvykem. Naladění je velmi komfortní, takže přes nerovnosti se Enyaq celkem statečně přenese, ale díky velkým kolům, velmi nízkému těžišti a velmi malému profilovému číslu pneumatik působí v zatáčkách velmi jistě a svojí váhu přes 2 tuny maskuje velmi zdatně.

Výhodou elektromobilu je okamžitá reakce na plyn a pouze jednostupňová převodovka, takže žádné řazení, jen ničím nepřerušené zrychlení. I když se těch 310 Nm zdá jako dost velké číslo, Enyaq má kromě podvozku i pohon nastavený komfortně. Neomráčí vás zrychlením jako Tesla, ale nabízí pod plynem příjemnou pružnost. Díky neutrálnímu vyvážení se dají zatáčky projet jistě a až utažené vracečky způsobí, že odstředivá síla je taková, že se to autu “nepáčí”. Přestože je to zadokolka, má - jako její sourozenci od VW - naladěný prokluz kol velmi starostlivě a nedovolí ani sebemenší prokluz kol, nebo vybočení zádi. A když se tak přeci jen třeba na kluzkém povrchu stane (teď po zimě je všude na silnicích štěrk), okamžitě zasáhne stabilizace. Překvapivě auto nerozhodí ani série nerovnosti v zatáčkách. Nezáludné jízdní vlastnosti jsou ostatně podobné i menšímu sourozenci ID.3, které je ale o dost tvrdší.

Enyaq je nabitý elektronikou poslední generace, která funguje velmi dobře - od adaptivního tempomatu s podporou jízdy v kolonách po unikátní head-up displej s rozšířenou realitou. Tento prvek je ojedinělý a kromě několika prémiových značek jej Enyaq sdílí s ID.3 a ID.4. Jde vlastně o rozměrný head-up displej, který umí reagovat na dění před vámi a například adaptivní tempomat nakreslí za autem před vámi čáru. Ta se jeví, jako kdyby byla skutečně nakreslená na silnici. To samé platí o detekci přejetí dělicí čáry, kdy se přes právě přejetou čáru zobrazí virtuální oranžová linka. Posledním prvkem jsou navigační pokyny, kde jsou pomocí zvětšujících se šipek “jakoby” na silnici vyobrazeny navigační pokyny. Jde o zajímavý prvek, ale až dlouhodobější test by ukázal na jeho použitelnost a spolehlivost. 

Na závěry kolem měření spotřeby je brzo, ale dosažení kombinované spotřeby kolem 20 kWh nebude velký problém - samozřejmě na dálnici hodnota roste k 23 kWh. Reálně tak z 82 kWh (s čistou kapacitou 77 kWh) nebude problém přiblížit se ke 400 kilometrům, ale to zjistíme až z klasického týdenního testu. Námi naměřené spotřeby se nevymykají standardům v této třídě a s velkou baterií poskytují dostatečný dojezd většině účelů. Škoda letos plánuje prodat jeden až dva tisíce Enyaqů, tak uvidíme, jestli kvality Enyaqu ocení i zákazníci.