Suzuki S-Cross - v jednoduchosti je sice krása, ale v případě S-Cross se na ni musíte dívat zepředu

S-Cross se v letošním roce představil v novém kabátě. Pod novou přídí a zádí se však skrývá předchozí generace tohoto středně velkého SUV. S-Cross je s novým designem větší a robustnější jen opticky, jeho celková délka se prakticky nezměnila. V nejvyšší výbavě Elegance vás výrobce bude lákat na vyladěnou techniku a pohon všech kol za cenu 656 tisíc Kč. Tak jdeme zjistit, jestli máte tomuhle vábení podlehnout.

Před námi stojí 4,3 metrů dlouhé SUV s poměrně svěžím ztvárněním přídě. Z boku však odhaluje svůj původ v předchozí generaci poměrně značně a na relativně skromně vyvedené boční panely navazuje snad až moc objemná zadní část. Při ¾ pohledu zezadu vynikne jistá disproporce jednotlivých částí auta, které se dá označit za pohledné jen s přivřenýma očima. Suzuki bylo vždy trochu “své” v designu, ale subjektivně je Vitara o dost hezčí. S-Cross je však o 13 cm větší, takže prakticky jde o rozdíl třídy. Uvnitř je to velmi podobná písnička. Ztvárnění je takové japonsky jednoduché, kvalita plastů jen těžko obstojí proti evropské konkurenci. Ale ani designem interiéru se S-Cross nesnaží přesvědčit své zákazníky. Výrobce ví, že trumfy dobrého japonského auta nejsou vždy viditelné. A tady to platí také. Ale o skvělé pohonné jednotce a pohonu všech kol bude teprve řeč.

Lehkými dveřmi se dostáváme do interiéru. Uvnitř nechybí nic, co bychom čekali v takovém autě. Dvouzónová klimatizace ovládaná na samostatném panelu, bezklíčové otevírání, velký displej infotainmentu, CarPlay, Android Auto, dostatek místa ve všech směrech i paleta elektronické a komfortní výbavy. Výtku bych měl k materiálu sedaček, který má být kombinací pravé a umělé kůže, ale je to takový zvláštní výplet, ne úplně příjmemný na holou kůži. Pochválit ale musím výhled z vozu, tvar sedaček i možnost jejich nastavení, stejně jako řadu fyzických tlačítek pro vypínání asistentů i hezky ztvárněnou grafiku infotainmentu. Tam jde kromě jiného nalézt rozsáhlé informace o spotřebě za poslední jízdy, práci pohonné jednotky a dalších věcí. Já ale připojím kabelem CarPlay a tím se s tímto rozhraním rozloučím. Nakonec ještě doplním, že v kufru najdeme 430 litrů pro zavazadla. 

Tlačítkem nastartujeme turbomotor o objemu 1.4 litru s typickým označením BoosterJet. Jde o čtyřválcový motor doplněný o mild-hybridní technologii se starter-generátorem, který pomáhá silou 50 Nm ale hlavně okamžitou reakcí na plynový pedál. Dohromady ze sebe pohonná jednotka umí vydat 95 kW při 5500 otáčkách a 235 Nm v rozmezí 2 až 3 tisíc otáček. To znamená, že největší sílu má motor přesně v těch otáčkách, kde se pohybuje nejčastěji. A realita tomu odpovídá. Díky čtyřválcové konstrukci a pomoci elektromotoru není problém zrychlovat téměř od volnoběžných otáček a držet motor mezi 1500 a 2 tisíci otáček při klidné jízdě. I v tomto pásmu se díky elektrifikaci dočkáte okamžité reakce na plyn i rozumné síly. To také velmi usnadňuje rozjezd. Není třeba držet motor ve vyšších otáčkách a trápit spojku. Když zařazenou rychlost ještě chvíli podržím, síla motoru lineárně roste. Největší divadlo předvádí motor do zhruba 4 tisíc otáček. Pak už se snaží svým zvukem přesvědčit, že je čas přeřadit. Ale není to třeba. Až do těch 5500 otáček táhne a vydává ze sebe dost síly. Jen k omezovači otáček se podíváte maximálně na první dva rychlostní stupně. Na třetí rychlostní stupeň dosahuje vytočený motor už rychlosti kolem 140 km/h. Na dálnici pak při 130 km/h na šestku točí kolem 2600 otáček. V autě je v tu chvíli slyšet trochu více svistu větru než bych v této kategorii čekal. 

Co bych ale v této kategorii nečekal je vynikající spotřeba. SUV s benzínovým motorem a čtyřkolkou. Kolik byste mu tak dopřáli? 7 litrů? S-Crossu stačí výrazně méně. Mimo město klidně do 5 litrů, překvapením byla dálnice kolem 6 litrů. Celkový průměr zápůjčky byl neuvěřitelných 5.9 litrů. Přiznám se, že takové hodnoty jsem čekal spíše od nové Fabie a nedočkal jsem jich. Takže klobouček! WLTP hodnoty výrobce uvádí 5,8–6,1 litrů. S-Cross potěší i tradiční disciplínou ve které Suzuki umí - tou je hmotnost. S-Cross váží 1300 kg včetně nějaká té elektrifikace. To je skvělá hodnota, která má samozřejmě podíl i na té dobré spotřebě. 

Pár slov utrousím k mild-hybridu. Stejně jako u Pumy, i tady je jeho přínos neoddiskutovatelný. Jak pro spotřebu, tak pro zážitek z jízdy. Okamžitý nástup elektromotoru vyrovnává prodlevu nástupu turbodmychadla a zvyšuje dostupný točivý moment v nízkých otáčkách. U Suzuki je dobře vyřešený i sběr energie do baterie. Po uvolnění plynu vůz jen lehce brzdí a neruší postupným nástupem jako v Pumě. Dalším trumfem pohonné soustavy je pohon AllGrip. Díky němu, respektive možnosti preference zadní nápravy v režimu Sport je s S-Crossem velmi příjemné svezení. V režimu Sport se zostří i odezva motoru na pedál plynu a S-Cross je překvapivě svižný. Přestože podvozek ve městě trochu natřásá a mohl by být pohodlnější, při rychlejší jízdě se pak ukáže, že limity podvozku jsou až celkem daleko. Podle vzhledu bych vlastně čekal pravý opak. Motor pak není třeba ani moc vytáčet a příjemně táhne v celém pásmu otáček. Řazení rychlostí krátkými drahami je příjemné, má takový mechanický odpor. 

Terén je tradičně silná disciplína, kterou si nemůžeme u vozů Suzuki nechat ujít. Ovládání čtyřkolky pomocí kruhového ovladače umožňuje měnit nastavení distribuce síly mezi nápravy. Jak bylo již zmíněno, režim Sport preferuje zadní nápravu a posílá na ni proaktivně více točivého momentu, Zatímco Snow a Lock přednastaví systémy vozu včetně ESP na ideální využití trakce všech kol. Bohužel v lehčím terénu na suchém povrchu nepřijde čtyřkolka prakticky ke slovu a jeji limity se hledají velmi obtížně ze dvou důvodů. Prvním je, že terénní dovádění trochu komplikuje manuální převodovka, které ta pomalá jízda úplně nesvědčí. Druhým omezením je malý přední nájezdový úhel, který omezuje to, jak moc se před vámi může vzepnout země a jak velký kopec bude chtít S-Cross zdolat. Ani výška podvozku 175 mm nepředurčuje S-Cross k velkému dovádění v terénu a čtyřkolka tak pomůže hlavně na kluzkém povrchu, kde se zadní náprava připojí i v režimu Auto jakmile zjistí prokluz přední nápravy.

Co na závěr? S-Cross je zajímavý především díky japonské technice, velmi vyspělému motoru, neinvazivnímu mild-hybridu a pohonu všech kol. Zajímavá je v dnešní době i cena a skvělá spotřeba, která se s přehledem vejde do 6 litrů. V této třídě nepřekvapí dost místa všude a velkolepá nabídka elektronické výbavy. Zlepšit by se dal jízdní komfort a akustická pohoda v interiéru. Škoda toho nesourodého designu, který je daný dědictvím z předchozí generace.