Toyota Yaris GR – když do pekla, tak na tříválci

Jan Nemrava, 8. září 2025

Kdo v dnešní době mluví o tom, „jak dříve bývalo dobře“ a že auta už nejsou, co bývala, vždycky přemýšlím, o jak vzdálené době vlastně mluví. Pohled na portfolio modelů Toyoty mu totiž spíše za pravdu nedá. Kromě fantasticky úsporných a pohodlných osobních aut, krásně vypadajících SUV a kvalitních pickupů, má Toyota i pár modelů od své divize GR a Yaris GR je jedním z nich. S malým Yarisem má pramálo společného, protože vznikl jako homologační speciál pro vozy WRC.

Toyota ho vyvinula hlavně kvůli účasti v WRC (World Rally Championship), kde tehdy pravidla vyžadovala, aby automobilka vyrobila určitý počet silničních verzí závodního auta. V zákulisí se mluvilo o pár tisících kusech pro homologaci – neoficiálně se uvádělo číslo okolo 25 000 vozů pro celosvětový trh, aby to pokrylo různé trhy a varianty, ale prodalo se už přes 32 000 vozů, protože o něj byl velký zájem. V loňském roce přišel na trh drobný facelift, který nabídku rozšířil o automatickou převodovku, kterou máme v našem „stroji na pekelné zážitky“.

Pod kapotou najdeme jeden z nejvýkonnějších sériově vyráběných tříválců na světě. Má objem 1 618 cm³, přeplňování turbodmychadlem typu single-scroll, přímé i nepřímé vstřikování paliva (systém D-4ST) a variabilní časování ventilů VVT-i na sání i výfuku. Nabízí 206 kW při 6500 otáčkách a 390 Nm v rozsahu 3250 až 4600 otáček. O přenos síly na silnici se stará adaptivní systém AWD s elektronicky řízenou vícelamelovou spojkou a předním i zadním diferenciálem Torsen LSD.

Zástavba automatické převodovky do takových hardcore aut je vždycky mezi petrolheady velká událost, protože spousta z nich se nemůže dočkat, až bude moci vyjádřit svůj názor, že do takového auta automatická převodovka nepatří. Možná mají pravdu, možná ne – kdyby si takové auto trh nežádal, Toyota by jen tak peníze z okna nevyhazovala. Na rozdíl od Supry, kde manuál přišel později, u Yarisu GR je tomu naopak a manuální převodovku si už pár let můžete koupit. Půjdeme jezdit, ale ještě pár slov o té převodovce.

Přestože jde o automat s hydrodynamickým měničem, Toyota ho naladila tak, aby se choval skoro jako dvouspojková převodovka a při řazení „kopl“ podobně jako závodní auto. Tlakem oleje reguluje měnič tak, aby došlo k rychlému uzavření a tím k fyzickému přenosu momentu podobnému mechanickému záběru už při nízkých rychlostech. Osm převodových stupňů nahrazuje šestistupňový manuál s bližšími převodovými poměry – první stupeň je stejný, 2. až 5. jsou kratší a 6. delší, přičemž dva navíc (7. a 8.) zajišťují efektivní jízdu při dálničních rychlostech. Toyota uvádí, že DAT řadí pod 300 ms – rychleji než některé osmistupňové DCT převodovky. Na rozdíl od běžných automatů, které reagují až na změnu jízdy, DAT vyhodnocuje ovládání brzd a plynu ještě předem, a podle toho řadí rychle a plynule. Ta technika v převodovce je úžasná – co všechno se s ní muselo stát, aby vyhověla takovému autu. A jaká je praxe?

Je to zajímavé. První usednutí a nastartování probudí motor s velmi exotickou kombinací objemu a počtu válců. Dle jadrného zvuku je docela znát velký objem jednotlivých válců i to, že tohle auto je celkem skutečně sportovní stroj. Od prvního startu motoru a první metry je jasné, že tuhý podvozek, tvrdé silentbloky a s tím spojené přímé řízení slibují velmi bezprostřední zážitek z řízení. Auto je relativně hlučné už v malých rychlostech, poskakuje po sebemenších nerovnostech a převodovka už ukazuje, že hladce umí řadit jen při rozjezdu. Jinak tam ty kvalty „kope“ až nezvykle přísně.

Vyjíždím z Prahy, dojezd na plnou nádrž zhruba 300 km ukazuje na to, že je buď strašně malá (má 50 litrů), nebo se Yaris nebojí napít. Spíš to druhé. Na sjezdu na Beroun ukazuje spotřebu kolem 10 litrů a to jsem jej jen lechtal. První zábava začíná až v zatáčkách Českého krasu. Tam zkouším přepnout na Sport, který zostří odezvu řazení i pedálu plynu. Převodovka má být velmi chytrá, ale v automatickém režimu prostě jasnozřivá není a reaguje hlavně na intenzitu použití pedálu brzdy. Když člověk prudce brzdí, převodovka podkopává kvalty docela intenzivně.

Síla motoru krásně graduje, ale až nad 4 tisíce otáček začíná žít. Poprvé šlapu na plyn naplno a to, co se začne dít, jsem nečekal. Ten první moment, kdy se motor rozohní, je jako když se otevře peklo. Silně duní, z velkých válců se ozývá hřmění jak za bouřky, z výfuku i ze sání se line zlověstné syčení a převodovka tam sází kvalty, jako kdyby jí slovo „spojka“ bylo cizí (ona tam totiž žádná spojka není). Čtyřkolka funguje znamenitě, v režimu Tarmac na suchu lze na výjezdech ze zatáček být na auto až surový. Všechno ten inteligentní systém pobere, jen samozřejmě díky třem diferenciálům a jejich elektronickému řízení je to takové trochu netransparentní, co se zrovna děje.

Při ostřejší jízdě řidič brzy zjistí, že na to hezké svezení si prostě chce řadit rychlosti sám, protože ten automat prostě neumí číst myšlenky a představy řidiče o aktuálně vyžadovaném kvaltu se značně liší. A tak přijdou drobná zklamání, kdy nepodrží motor v takových otáčkách, v jakých bych chtěl nebo naopak drží otáčky zbytečně vysoko. Ale já to té převodovce nezazlívám. Jak jsem psal, nemůže být jasnozřivá. Pokud si chce člověk řadit sám, může využít pádla pod volantem nebo řazení v kulise automatické převodovky. Manuální řazení totiž poskytne plnou kontrolu a je to o řád lepší zážitek.

Najednou člověk začne trochu víc zkoušet, co všechno Yaris GR nabízí. Na brzdách se umí krásně vlnit před zatáčkou, krásně se stáčí do zatáčky, limit přilnavosti pneumatik Pilot Sport 4S se skvělou geometrií podvozku je dál, než můj rozum dovolí pustit auto z uzdy. Na trojku se dá obsloužit většina zábavy, protože její limit je kolem 135 km/h a to, myslím, stačí.

Je to zábava, člověk se docela zapotí, ale já se přiznám, že jsem si po každé projížďce říkal, že to, že jsem se vrátil domů celý, je tak trochu i štěstí. Postupem času člověk zkouší, co auto svede, a čím více jistoty má, tím se zmenšuje prostor pro chyby – tím spíš na úzkých křivoklátských silnicích. Ten respekt k tomu autu a k jeho schopnostem je třeba stále mít na mysli.

A jaký je teda verdikt nad tím automatem? Jsem rád, že taková volba je. Běžné ježdění obslouží velmi dobře, ne vždycky má člověk ty krásné klikaté liduprázdné silnice za rohem a potřebuje se k nim nějak dostat a při normální jízdě ta převodovka dobrou práci udělá. Ale ano, na rychlou sportovní jízdu bude manuál lepší. Těch kvaltů je tady 8, takže by se mohlo zdát, že těch pokynů k řazení bude potřeba hodně, ale reálně jich člověk využije tak polovinu.

Akční nabídky

Další články

Toyota C-HR recenze 2026: stylový hybrid se spotřebou 4 litry, ale CVT řve a kufr je tísnivý

Toyota C-HR recenze 2026: stylový hybrid se spotřebou 4 litry, ale CVT řve a kufr je tísnivý

Druhá generace Toyoty C-HR vstoupila na český trh v lednu 2024 a první roky ukázaly, že přes všechen marketing o tom, jak je auto úplně nové, jde především o ostře tvarovaný hybrid, který chce zákazníka odlákat od Škody Kamiq. Z dat o prodejích, dlouhodobých testů zahraničních redakcí i ze stížností skutečných majitelů z hodnocení redakcí i majitelů vychází jako jeden z nejlépe hodnocených vozů segmentu. Vyšperkovaný kompaktní crossover s nejnižší reálnou spotřebou ve své třídě, ale i s mouchami, nad kterými při prémiové ceně nebudete chtít zavírat oči.
Toyota C-HR slaví 10 let: 2,1 milionu prodaných kusů a proměna z designové rebelie v plug-in hybrid

Toyota C-HR slaví 10 let: 2,1 milionu prodaných kusů a proměna z designové rebelie v plug-in hybrid

Toyota C-HR má za sebou deset let na trhu. Kompaktní crossover, který v roce 2016 vsadil na nekonvenční design místo opatrné konzervativnosti, se stal jedním z nejúspěšnějších modelů značky v Evropě. Od premiéry se ho podle tiskové zprávy Toyota celosvětově prodalo 2,1 milionu kusů, z toho 1,2 milionu v Evropě. V Česku si ho za tu dobu pořídilo bezmála 12 000 zákazníků.
Toyota C-HR+ recenze 2026: nejpřesvědčivější elektrická Toyota, kterou brzdí jen malý kufr

Toyota C-HR+ recenze 2026: nejpřesvědčivější elektrická Toyota, kterou brzdí jen malý kufr

Toyota se s čistými elektromobily dlouho prala. bZ4X působil jako opatrný první krok a nadšení nevyvolal. C-HR+ je něco jiného: ostře nakreslené elektrické kupé-SUV, které staví na efektivitě tak dobré, že zahanbí i o třídu dražší soupeře. Po prvních kilometrech je jasné, že tohle je zatím nejpřesvědčivější elektrická Toyota. Celkové hodnocení: 79/100.
Toyota bZ4X recenze 2026: Konečně elektromobil, který nemusíte obhajovat

Toyota bZ4X recenze 2026: Konečně elektromobil, který nemusíte obhajovat

Toyota dlouho působila jako značka, která elektromobilitu spíš tolerovala, než aby ji objímala. První bZ4X to v roce 2022 jen potvrdila: slušné auto s dojezdem, který v zimě tál jako sníh, a s nabíjením naprogramovaným tak opatrně, že dlouhá cesta připomínala štábní cvičení. Modernizace pro modelový rok 2025, interně zvaná MC25, ale mění poměry. Větší baterie, silnější motory, přepracovaný podvozek a hlavně realističtější dojezd dělají z bZ4X konečně elektromobil, který nemusíte obhajovat. Naše hodnocení: 75/100.
Nová Toyota MR2, nebo Celica? Prototyp se středovým motorem už jezdí

Nová Toyota MR2, nebo Celica? Prototyp se středovým motorem už jezdí

Toyota finišuje s návratem kompaktního sportovního vozu s motorem uprostřed. Projekt osobně vede předseda správní rady Akio Toyoda a hotové auto ponese jedno ze dvou slavných jmen: MR2, nebo Celica. Britský magazín Auto Express spolu se sesterským webem Carwow nyní dostal exkluzivní možnost se s prototypem svézt - a starší vývojový kus si dokonce vyzkoušet za volantem.
Akio Toyoda chtěl japonský Nürburgring. Po 30 letech stojí TTC-S, kde vznikl Lexus TZ

Akio Toyoda chtěl japonský Nürburgring. Po 30 letech stojí TTC-S, kde vznikl Lexus TZ

Toyota poprvé pustila novináře do svého nejmodernějšího vývojového areálu Technical Center Shimoyama (TTC-S), ve kterém vzniká i první plně elektrický třířadý Lexus TZ. Komplex u japonských měst Toyota a Shimoyama je dlouhodobý projekt předsedy představenstva Akia Toyody, který chtěl postavit obdobu německého Nürburgringu už před třemi dekádami. Stavba začala v dubnu 2018, plný provoz se rozběhl v březnu 2024.
BYD Dolphin recenze 2026: prostorný elektromobil s bohatou výbavou, který brzdí pomalé nabíjení

BYD Dolphin recenze 2026: prostorný elektromobil s bohatou výbavou, který brzdí pomalé nabíjení

BYD Dolphin je nejdostupnější cesta, jak se dostat k plnohodnotnému kompaktnímu elektromobilu od největšího výrobce elektrických aut na světě. Za 849 000 Kč nabízí 60kWh baterii, 150 kW výkonu a interiér, který velikostí zahanbí i dražší evropské rivaly. Po pár dnech za volantem a po srovnání zkušeností majitelů z celé Evropy i Austrálie je ale jasné, že Dolphin není bez kompromisů. Naše hodnocení: 73/100.
Forthing T5 recenze 2026: levné SUV za 550 tisíc, ale nepleťte si ho s T5 EVO

Forthing T5 recenze 2026: levné SUV za 550 tisíc, ale nepleťte si ho s T5 EVO

Forthing T5 vstupuje na český trh jako levné rodinné SUV s velmi jasnou rolí: za cenu od 549 900 Kč nabídnout velký displej, automat, panoramatickou střechu a překvapivě dlouhý seznam asistentů. Důležitá poznámka hned na začátek: toto není starší Forthing T5 EVO. Český T5 pro rok 2026 má vlastní technické údaje, nižší výkon 125 kW a jinou karoserii. Naše hodnocení po auditu specifikací a dostupných dat: 64/100.
Peugeot 2008 recenze 2026: král segmentu se starou kostlivkou v rozvodech (68/100)

Peugeot 2008 recenze 2026: král segmentu se starou kostlivkou v rozvodech (68/100)

Peugeot 2008 patří mezi nejprodávanější kompaktní SUV na českém trhu, i když v přímém souboji s Renaultem Captur v roce 2025 zůstal těsně druhý. Po faceliftu z konce roku 2023 dostal modernizovaný design, lepší infotainment a širší nabídku elektrifikovaných pohonů včetně hybridní jednotky 1.2 Hybrid 145. Otázka, zda je 2008 opravdu tak dobré auto, jak naznačuje pozice na žebříčku registrací, ale není tak jednoznačná. Po pročtení dlouhodobých testů a recenzí evropských redakcí je obraz složitější. Tento crossover má řadu předností, kvůli kterým si vás získá při první projížďce. Zároveň skrývá několik mušek, na které je férové upozornit, než podepíšete kupní smlouvu. Naše hodnocení: 68/100.
Škoda Kamiq (2026): Český bestseller svého segmentu. Stojí za 495 tisíc?

Škoda Kamiq (2026): Český bestseller svého segmentu. Stojí za 495 tisíc?

Škoda Kamiq je nejprodávanější malé SUV značky v Česku a zároveň nejprodávanější model svého segmentu na domácím trhu. Za prvních deset měsíců roku 2025 si ji koupilo 9 966 zákazníků. Nejbližší pronásledovatel Renault Captur se zastavil na 1 695 kusech. Otázka už proto nezní, jestli Kamiq funguje. Otázka zní, jestli si svoje dominantní postavení drží i dva roky po faceliftu, kdy ji konkurence dohnala designem i technikou.
0Porovnávač