Ford Mustang California Special Convertible - dvě tuny Ameriky a pět metrů svobody k tomu

Ford Mustang Convertible s osmiválcovým pětilitrem. Legenda amerického automobilového průmyslu. A navíc v dnešní době, kdy tolik lidí nemůže vystát downsizované tříválcové litrové motory. Z toho auta se stal symbol. Symbol něčeho, co už se asi nevrátí. Symbol časů, kdy ekologie nevládla a auta nebyla jen o obsahu oxidu uhličitého ve výfukových plynech. A teď stojí před námi. Ve výbavě California Special, v krásné modré barvě. A bez střechy. Jdem se s ním povozit. 

Některé testy se nepíšou úplně snadno a tohle je jeden z nich. Většinou totiž posuzujeme auta (alespoň přibližně) podle jejich užitné hodnoty. Podíváme se na cenu, na prostornost, na kvalitu zpracování, na spotřebu, na provozní náklady, na image, na vzhled, na podobná auta, která si můžeme koupit. A pak zase zpátky na cenu. Ale pak jsou auta, u kterých tu racionální část mozku nenecháme promluvit. A přesně takovým autem je Ford Mustang California Special. Je krásný, je hlučný, je obrovský, je hladový, je nepraktický. I tak je skvělý. 

Velké americké auto s pětilitrovým osmiválcem a k tomu s plátěnou stahovací střechou. Tohle je tak divoká kombinace, že je potřeba, to racio úplně zašlapat do země. Na půl dne máme překrásný, 4,8 metru dlouhý, 1900 kg vážící kolos v překrásné modré barvě s paketem California Special, který vůz doplňuje řadou vizuálních prvků, emblémů, speciálními sedadly a speciálními 19 palcovými koly. Pod dlouhou kapotou je skryto 330 kW (449 koní) a 529 Nm. Na stovku vyrazí za 4,8 vteřiny a s 10 stupňovým automatem má chtít necelých 12 litrů benzínu na sto km. Prostě monstrum. Nebude to plnohodnotný test, spíš směs dojmů a pocitů z jednoho odpoledne.

Se zatajeným dechem přicházím k obřímu autu, jehož délku ještě zvýrazňuje jeho nízká linie a velká šířka. Překrásné tvary už jsou tu s námi několik let, ale to retro ztvárnění zadních světel je naprosto božské. Ta dlouhá kapota, ten obří vstup vzduchu do motoru. Je to opravdu mistrovský kousek. Otevírám dveře a poměrně malým otvorem se dostanu do krásných anatomických sedadel. Proti mně je velká přístrojová deska s relativně malým průzorem ven extrémně zkoseným čelním sklem a minimálním výhledem kolem sebe při natažené střeše. Nepřišel jsem jezdit se střechou. Počasí sice není nic moc, ale už na parkovišti uvolňují zajišťovací páku a elektricky stahuju střechu, která se během chvilku schová v kufru. Najednou je ten rozhled výrazně lepší. Počasí není úplně ideální, ale motor generuje tepla až až, takže můžu topit “Pánu Bohu do oken”. Startuju motor. S Mustangem Fastback už jsem měl tu čest, ale probuzení motoru v otevřeném autě je jiný level. Motor zní od prvních chvil dost výhružně. Pomalu se rozjíždím, deseti stupňový automat řadí velmi brzy a nechává motor řadit u dvou tisíc otáček. Ploužím se krajinou za pobrblávání z výfuku a obdivnými pohledy kolemjdoucích. 

Vydávám se směrem na Beroun a užívám si jízdu s neuvěřitelným zvukovým doprovodem. Kochám se krajinou a když proti mně něco jede, zpozorním. Mustang je kromě velké délky také poměrně široký. Téměř 2,1 metru, a tak nechávám jeho koně spíše v klidu, než si na jeho rozměry zvyknu. V palubním menu nacházím možnost regulace zvuku výfuku aktivní klapkou. Je neuvěřitelné, jak umí ztichnout. Ale auto mám jen půl dne, takže klapka zapnout a kochat se tím zvukem. Když se silnice rozšíří poprvé, zkusím Mustang trochu popohnat. Motor řadí kolem čtyřech tisíc otáček a já jsem s dynamikou tak velkého a měkkého auta už nadmíru spokojený. Ale nedá mi to a zatlačím plyn do podlahy. A to se rozpoutá peklo, bouřka, hromy a konec světa. Motor burácí, už mám pocit, že musí mít dost, mrknu na otáčkoměr, ale on má teprve pět tisíc otáček a ještě zbývají dva tisíce do konce! To je prostě masakr. Kolem těch sedmi tisíc je to neskutečné. Jenže to už ty rychlosti nejsou moc kochací a tak radši zvolním, tak, jak to má Mustang rád a soustředím se na jízdní vlastnosti.

V této oblasti mne vlastně překvapilo, jak poddajné a pohodlné to auto je. Překvapilo mne, jak moc ta chybějící střecha způsobila, že se karoserie celkem chvěje a občas se ozve nějaký pazvuk z interiéru, a jak se karoserie lehce kroutí. Jak se občas zachvěje volant. To není úplně zázračný pocit. Nikoho nepřekvapí, že Mustang není žádný okreskový bijec, ale pokud není skutečně dobrý asfalt, je lepší jet výletním tempem. Ne že by to bylo zklamání, ale ten silný motor tak využijete, hlavně když chcete za vesnicí zrychlit v přímém směru. Každý řekne, že spotřeba není důležitá, ale každého zajímá. V klidném tempu s pár rychlejšími posážemi jsem skončil na spotřebě 15 litrů. Na těch výrobcem udávaných 12 litrů se asi dá v pohodě dostat, pod tuto hodnotu už bych si to skoro netipnul. Na plnou nádrž tak ujedete kolem 400 km až 500 km. 

Mustang Cabrio je opravdu speciální auto. Chce také speciálního kupujícího, který ocení jízdu bez střechy, výhružný zvuk z výfuku a obdivné pohledy kolemjdoucích. Se staženou střechou lze úplně v pohodě cestovat do těch 90 km/h, na dálnici to naopak určitě není, to už je zvuk větru až příliš vysoký. Ale to je přece jedno. Jen se podívejte na ty fotky, Mustangu možná odpustíte úplně všechno.