Peugeot 308 1.5 BlueHDI - labutí píseň zbožňovaného pohonu

Peugeot přišel v loňském roce s novou generací modelu 308, která si brousí své lví zuby na ty nejlepší z nejlepších nižší střední třídy. Na souboj chce vyzvat Volkswagen Golf, Ford Focus nebo Hyundai i30. Díky velkému zájmu o SUV už není tato kategorie tak žhavá, jak tomu bývalo v minulosti, ale stále je o co se bít. V letním testu Peugeotu 308 s benzínovým motorem 1.2 PureTech jsem z něj byl docela nadšený. Líbil se mi design, líbilo se mi zpracování interiéru i sladění benzínového motoru s automatem. Líbila se mi práce podvozku i komfort na palubě. Tak ještě zkusíme pohonnou jednotku, která v řadě modelů pěje svou labutí píseň, naftu.

Nový Peugeot 308 povyrostl o 114 mm na 4367 mm, o 55 mm se zvětšil rozvor, na 2675 mm. Z něj těží především pasažéři na zadních sedadlech, kteří v předchozí generaci tahali spíše za kratší provaz pomyslného poměru mezi místem na nohy a místem v kufru. Ten ale také narostl a vejde se do něj 412 litrů nákladu, takže je stále lehce nadprůměrný. 308 je připravena i na plně elektrickou variantu, k dostání je i varianta s plug-in hybridním pohonem. Ale my jsme tu dnes kvůli “naftičce”. Minulý týden jsme testovali Citroen C4 se stejným motorem. Přestože by se mohlo zdát, že jde o vozy podobné, je naopak velmi zajímavé, jak každé auto s tímto motorem má úplně jiné zaměření. 

Blížím se k modelu v tmavě zelené barvě, stejné, ve které byl model uveden na český trh. Auto hraje na tu prvoplánovou notu a při pohledu na přední partie srdce jihne. “Pro ten vzhled tomuhle autu ledacos odpustím”, říkáte si. Ten design je opravdu podařený. Uvnitř žasnu nad neuvěřitelně kontrastními a jemnými displeji jak před řidičem, tak nad nově uspořádanou středovou konzolí. Povedlo se i slícování velmi divokých tvarů přístrojové desky. Všechno krásné. Zůstává tradiční uspořádání i-Cockpit s malým volantem. Pokud se vám povede usadit, zvyknete si něj velmi rychle. Novým prvkem výbavy je lišta s tlačítky i-Toggles, jakási virtuální tlačítka, jejichž funkci lze personalizovat. Nastavit jde třeba konkrétní teplota na konkrétním místě vpředu, takže na jeden stisk máte pro řidiče přesně určenou teplotu. Paráda. Zcela nové je prostředí infotainmentu, které je přehlednější a umožňuje lepší přizpůsobení pomocí widgetů a dlaždic. 

V létě jsem k tomu novému infotainmentu napsal “Ale že by mi z toho spadla brada, to se přiznám, že nespadla.” Ale v létě jsem nepotřeboval vyhřívání sedaček. Takže teď musím svoje hodnocení trochu změnit. Logika tohoto úkonu je peklo. Zlatý VW se svým kritizovaným systémem. U Peugeotu na zapnutí výhřevu sedaček potřebujete tak pět tapnutí s tím, že úplně nelogické je to, proč se musí nejdříve výhřev zapnout a pak se nastavuje jeho intenzita. Druhou nešikovnou věcí je to, že je několik cest, jak se doklikat na obrazovku výhřevu sedaček. A to znamená nejdříve se zamyslet, jakou cestou se dnes vydám a pak litovat, že jsem se nevydal jinou cestou. Kdyby bylo možnost přidat výhřev na i-Toggles, neslyšeli byste tu ode mne ani pípnutí. Když dojdete na ten prokletý výhřev přes obrazovku klimatizace, tak nemáte možnost pustit masáž, zatímco když se tam doklikáte přes widget na displeji, tak se k ní dostanete, ale tam zase nejde pustit vyhřívání volantu! Štěstí, že jde o ten nejlepší systém masáže, takže vás to uklidní po tom martýriu, kterým jste si právě prošli.

Tak teď k tomu motoru. Co se týče jeho volby, rozumím, že jde o volbu někoho, kdo jezdí skutečně velké porce kilometrů. Pocitově k takovému designově vyladěnému autu s tak velkými koly ta nafta úplně nejde. Nejde jen o těch 100 kg navíc, ale spíš o to, že 308 vypadá jako vymetač okresek. Akorát že po nastartování té naftové patnáctistovky vás nějaké velké choutky přejdou. Nafta má sice stejných 130 k jako benzínová 1.2 PureTech a 300 Nm je dostupných překvapivě i při stejných otáčkách, ale kde ten benzín pak získává, je ta druhá polovina otáčkového spektra. Zatímco od 3500 otáček ten naftový motor už začne vadnout, pro maximální výkon benzínového motoru je třeba ještě více než dva tisíce otáček vydržet. A to je na těch benzínových motorech tak krásné. Na těch naftových je naopak krásný ten plynulý tah a hlavně spotřeba. Ta je dle výrobce rovných 5 litrů.

V praxi při klidné jízdě uvidíte na displeji klidně 4,5 litru na sto km, na dálnici do 6 litrů. Průměr zápůjčky byl 5,7 litrů na sto km. Na plnou nádrž tak ujedete kolem 900 km. Krása. Stejně tak musím pochválit práci převodovky, té nejde vytknout prakticky nic. Je jemná, je přesná, její změny jsou neuvěřitelně hladké a prakticky jí nechcete do práce kecat. Naftový motor se na stovku dostane za 10,6 vteřiny. Je to sice o vteřinu později než benzínový, ale je to pořád dobrá hodnota. Ten rozdíl jde na vrub i tomu hmotnostnímu nárustu. Kilogramy navíc se usídlily především na přední nápravě. A tím se tenhle Peugeot také vzdal té lehkosti benzínového. Zčásti je to subjektivní, protože pomaleji rostoucí otáčky naftového motoru ten pocit z těžkého auta podporují. Jinak objektivně velká kola a příjemně pevné tlumiče nenechají nějak moc auto napadat na přední kolo a nemyslím, že by naftový motor nějak extra zaostával. 

Malinkaté srovnání se zmíněným Citroenem C4 se stejným motorem. Papírově má o něco lepší hodnoty (o vteřinu lepší zrychlení na stovku a o 0,4 litru lepší WLTP spotřebu) a přijde mi, že je tam motor lépe odhlučněný. To je docela zajímavé. Celkově v C4 je větší zaměření na komfort cestování, takže ten motor je krásně sladěný a odpovídá pohodovému stylu, který auto nabízí. Zpět k 308. Výbavovým prvkem, který jsme při letním testu tolik nevyužili, byla LED matrixová světla. Naopak v prosinci jsem je využil prakticky denně. Jejich schopnost částečného vytmívání objektů a možnost jet stále se zapnutými dálkovými světly je parádní. Nutno říct, že nejsou tak schopná jako má třeba Škoda Octavia, ale neoslňují a osvěcují okolí docela dobře. 

Co na závěr? Peugeot je bezesporu nejhezčí auto ve své třídě. Za to mu ale musíte odpustit pár drobností, především komplikovanost infotainmentu. S tou ale bojují i jiní výrobci. Tady je škoda, že Peugeot s novou generací trochu více nezabojoval, jako třeba Renault Megane. Nafta je určitě dobrou volbou pro ty, kteří potřebují jezdit daleko, rovně a rychle. Padesáti tisícový příplatek se v rostoucích cenách vozů začíná trochu ztrácet. Nejlevnější verzi s naftovým motorem pořídíte za 630 tisíc. Námi testovaný model je na dohled k 900 tisícům.