S předchozí generací BRZ čtyřikrát objel zeměkouli. Co říká na novou Toyotu GR86?

Níže je report od našeho zvláštního zpravodaje Gibiho, který vyzkoušel novou GR86. Popis jeho dojmů je tak bezprostřední, jak jen text na obrazovce může být:

"Toyobaru pro mne bude vždy srdcová záležitost, byl jsem totiž vlastníkem první generace BRZ po dobu 5 let a najezdil jsem s ní 160 000 km. Velká porce těchto kilometrů byla okrsková zábava, částečně ježdění na menších okruzích a nějaká ta porce cestování a denního použití. 

Po nasednutí do GR86 jsem zažil Déjà vu, vše bylo trochu jiné a přesto jsem se cítil naprosto stejně. Je to také tím, že nová generace GR86 je spíše větším faceliftem než novým modelem, což není nic špatného, by naopak! Inženýři vyslyšeli všechny tužby a hlasy komunity a vše, co bylo na předchozí generaci měněno/vylepšováno je zde dodáno již v sériové podobě. 

Nutno podotknout, že se ke mně testovací GR86 dostala v sychravý podzimní den, takže nabyté dojmy jsou trochu ovlivněny tímto faktorem. Auto jsem sice tak nemohl dostat na hranici gripu, protože tomu podmínky nepřály, nicméně jsem byl schopen se alespoň sklouznout a užít si krásu tohoto vybalancovaného skvostu. 

Ihned po přesednutí ze svého stávajícího náčiní (Toyota Supra 3.0 MT) jsem na kluzké silničce v Krušných horách zažil již výše zmíněný známý pocit. Po první porci km, kdy jsem se seznamoval s vozem a snažil se najít odlišnosti oproti staré generaci, jsem záhy cítil obrovský pocit sebejistoty za volantem, které auto dodává. Nic mi tedy nebránilo vyzkoušet sportovní režim Track a potom, co jsem zjistil, že by korekce režimu této polo-stabilizace na mokru sežrala brzdy, jak se mě snaží rovnat (převážně předek). Uchýlil jsem se stabilizaci vypnout úplně. 

Auto je neuvěřitelně předvídatelné, vybalancované a je až neuvěřitelné, jak se dá krásně vodit. Prostě si GRko oblečete a s dávkou lehkosti jezdíte, jak se vám jen zachce. Chcete stopu? Jezdit bokem? Na vychladlé silnici Krušných hor byla ta druhá možnost samozřejmě lehčí. GR86 dává do volantu tolik informací, že přesně víte, kdy se začne objevovat nedotáčivost, kdy je potřeba trochu brzdy na korekci předku a kolik plynu je nutné k udržení auta v náklonu, který chcete. Je tak jako kdyby si člověk napojil kabel z řídící jednotky auta do hlavy.

Po porci superlativů ale musím taky pustit trochu těch negativ (byť těžce subjektivních samozřejmě). GR86 je tak jednoduché řídit, až jsem se nachytal, že mě to chvílemi trochu nudilo a chyběla mi kousavost mé Supry. 86tka v současné generaci trochu vyměkla a stala se více civilní. Díky delšímu rozvoru oproti mé Supře je na vše daleko více času a auto bylo až bezpohlavně neutrální. Skoro mi přišlo, že je vlastně tak trochu jedno, jestli dám úplně přesné kontra, nebo ne a to auto je prostě tak zbytečně dobré, že to není ani tolik o mně, ale o tom, jak je neuvěřitelně dobře nastavené. 

Nakonec bych rád podotknul, že jsem neuvěřitelně vděčný, že Toyota takováto auta světu dává. Pokud bych se znovu rozhodoval, jaké sportovní náčiní do 1 mil. mám pořídit, není tady z mého pohledu žádná další volba než GR86/BRZ. Kdokoliv váhá s koupí tohoto vozu a chce proniknout do světa sportovního ježdění, nebo prostě jen chce něco ze staré školy, je tato mechanická kráska správná volba.