Škoda CitigoE iV – městská myš

Elektromobilita hřímá světem a dá se očekávat, že ani koronavirus na tom nic nezmění. Všechny automobilky tak pomalu představují své elektrické vozy a my si posvítili na ten od Škoda Auto.

Je jím CitigoE iV, první, plně elektrické auto od tuzemského výrobce. A jak se jim povedlo?

Úvod

Ačkoliv jsem byl zatím k elektromobilitě spíše skeptický, tak tohle autíčko mě již od počátku zajímá. Pokud mi totiž někde elektrické vozy dávají smysl, tak ve městě a tam je CitigoE jako doma!

Škoda CitigoE iV patří do třídy malých vozů. Koncepčně vychází z koncernového bratříčka VW E-up. Přesto si neodpustím pár technických údajů. O pohon se stará elektromotor o výkonu 61kW, který čerpá energii z lithium-iontové baterie o kapacitě 36,8 kWh. Ta je uložena jak jinak, než v podvozku. Zrychlení 0-100 km/h zvládne za 12,5 s a maximální rychlost je omezena na 130 km/h. Maximální dojezd na jedno nabití udává výrobce až 263 km. Dynamické hodnoty tak na papíře nevypadají úplně ideálně, nicméně na městský vůz jej vynahrazuje celkem vysoký dojezd. 

Moje dojmy

Popisovat krásy CitogoE vám tu rozhodně nebudu. O tom, jak vypadá, už bylo napsáno mnoho a jeho konvenční verzi viděl myslím každý. Snad jen vypíchnu pár změn oproti spalovací verzi. Jiná je přední maska a nárazník, které jsou přizpůsobené současné šabloně designu elektomobilů a působí uhlazeně. Standardem je LED denní svícení. Na zadních dveřích pak najdeme po vzoru nového designového jazyka automobilky nápis ŠKODA místo klasického znaku. Jinak je vše, tak jak známe. 

V interieru se taky nějaká ta změna odehrála. Díky dekoru přístrojové desky došlo k zlepšení estetického efektu. Jelikož je CitigoE dostupné pouze ve variantě Style, působí interier pěkně a hlavně svěže. 

Samozřejmě převažují tvrdé plasty, ale kdo by se za ně zlobil v městském vozítku. Středová část je shodná se spalovacími verzemi, držák na telefon působí humpolácky, ale když do něj vložíte telefon, vypadá vše hned lépe. Kokpitu dominuje analogová kaplička s menším displejem. Zde se dozvíme aktuální rychlost, spotřebu, dojezd, průměrnou spotřebu, informace o nabití baterie a tak podobně. A tohle vám bude úplně stačit. Celkově má CitigoE výbavu bohatou, samozřejmě disponuje i dnes už povinným asistentem jízdy v pruzích, který bych ale radši vyměnil za sledování mrtvého úhlu nebo systém nouzového brzdění. 

V sedadlech se mi sedělo příjemně, pozici za volantem jsem si našel hned a při mých 184 cm jsem pocity stísněnosti rozhodně netrpěl. Prostor nejde CitigoE vyčítat, byť má na délku skoro 3,6 m, výšku 1,48 m a šířku necelých 1,65 m, uvnitř je místa na tuto třídu přímo královsky. V druhé řadě jsou pouze dvě místa, ale upřímně, stejně by se tu 3 zbytečně tlačili. Co potěší každého rodiče, obě místa jsou vybavena Isofixem. Kufr má obsah 250 litrů, a to na městské vozítko stačí, v pohodě pojme nákup i nějaký ten batoh či tašku. 

Ticho, ticho a pak hluk

Po usednutí za volant startuji auto. To se děje klasicky klíčem. Dneska má každé moderní auto tlačítko, v kombinaci s mechanickou ruční brzdou to působí archaicky. O tom, že je škodovčička připravená, vás informuje jednoduchý dvojtón. Toť vše, na palubě je ticho. Klasickým voličem automatu volím D a jedeme. Reakce na plyn je bryskní, do 50km/h auto zrychlí ihned, navíc stále za uplné tichosti. Tomu říkám paráda. Dále do zhruba 80km/h je auto stále velmi agilní, potom už uvadá. Navíc od cca 70 km/h se přidává celkem výrazně aerodynamický hluk. Jízda nad 110 km/h už mě nebavila. Ale CitigoE je malé auto, tak se s tím smířím snadno. Navíc proti nepříjemnému  hluku je zde hudba.  Audiosystém v CitigoE hodnotím za 1, málo mini vozů má takový. K úplné spokojenosti mi schází jen CarPlay. Aplikace Move&Fun, nahrazující chybějící infotainment displejem telefonu, mě nepřesvědčila a raději jsem používal samotný mobilní telefon, třeba pomocí hlasového ovládání. 

Zrychlení a obratnost auta vám dává pocit, jako byste řidili hothatch. A tady pozor! CitigoE totiž není městská šelma ani sporťák, velmi brzo se projevuje nedotáčivost, navíc při ostré jízdě podvozek ani řízení moc pocitu jistoty neposkytují. Řízení je hodně umělé, s nulovou zpětnou vazbou a podvozek hraje na pohodovou notu. A to CitigoE umí. Když jedete rozumně, překvapí vás, jak je citigoE pohodlné. Ani na rozbitých silnicích, či kostkách vás nechce proklepat, žádné pazvuky z interiéru či podvozu se taky nešíří. Z auta je super výhled, takže se vejdete do každé mezery a parkování je hračka. Zkrátka CitigoE si na nic nehraje a dělá perfektně to, k čemu je určené. 

Kdo šetří má za 3x4

Samozřejmostí elektromobilů je spoření energie a rekuperace. CitigoE má 3 jízdní módy a 4 režimy rekuperace. Základem je režim Normal, kde máte k dispozici vše, co auto nabízí. V režimu Eco poklesne výkon na 50kW a sníží se výkon klimatizace, v Eco+ motor dává 40kW a klimatizace se úplně vypne. Rekuperaci volíte pákou automatu, pohybem do stran, tedy tak, jak se v běžném koncernovém autě s DSG manuálně volí převodové stupně.  Poslední režim pak aktivujeme pohybem dozadu. To hodnotím velice kladně. První  úroveň je spíše plachtění, zato 4 je schopna auto až zastavit. Mně se v městě osvědčila právě 4, zato mimo město je ideál přepínat mezi 2 a 3. Jezdil jsem jen na režim normal, eko režimy mi přijdou skoro zbytečné.  Náš celodenní test, kdy jsme auto proháněli po městě, okreskách a i dálnici, jsme zakončili s průměrnou spotřebou 11,9 kWh/100km. A tomu říkám skvělý výsledek. 

Verdikt

Škoda CitigoE iV mě nezklamala. Takhle si totiž představuji elektromobil.  Má to být taková myška, proběhne město křížem krážem, všude se vejde a nakonec toho ani moc nesežere. Citigo je minimalistické auto, nestříkají z něj emoce, ale jeho trumfy jsou praktičnost, obratnost a nakonec to nejdůležitější a to finance. Za perfektní cenu dostanu auto, které vyžaduje minimální servis, jezdí za pár korun, zaparkuju skoro kdekoliv a dálniční známku  taky neřeším. Když o něm tak přemýšlím, dokažu si ho představit jako druhé auto do rodiny. Za mě má tedy 95% a jako bonus moji změnu v přístupu k elektromobilům.