Toyota GR86 - zázrak nebo chiméra s vysokým street creditem?

Jan Nemrava, 4. prosince 2023

Malý sportovní vůz s atmosférickým motorem, pohonem zadních kol a slibem ryze řidičského chování je v dnešní době velmi vzácné zboží. A Toyota GR86 společně se Subaru BRZ budují pověst přesně tohoto ideálního řidičského požitku už od roku 2012. O 9 let později nová Toyota GR86 při svém uvedení vytvořila dokonalý FOMO efekt. Prezentované změny na autě naznačovaly, že všechny bolístky předchozího modely byly vyřešeny, hlavně je v autě silnější motor s lepším průběhem točivého momentu bez pověstného “bazénu” v křivce točivého momentu. Ohlášeným omezeným počtem vozů navíc vzrostla jak poptávka, tak očekávání. A tak i my jsme o test tohoto auta velmi stáli. Další vlnu zvědavosti vytvářelo to, jak testovací model přežil 33 tisíc kilometrů, které měl na tachometru.

Původní Toyota GT86 měla dvoulitr naladěný na 147 kW při 7000 otáčkách s nejvyšším točivým momentem 205 Nm v rozmezí 6400 až 6600 otáček, nová Toyota GR86 dostala 2,4 litrový motor naladěný na 172 kW při 7000 otáčkách a točivý moment 250 Nm už při 3700 otáčkách. Z nuly na sto tak “trhne” už za 5,3 vteřiny. Ale tato hodnota určitě není to nejdůležitější. Hlavně se změnil zmíněný průběh točivého momentu a došlo k úpravě celé řady komponent pro lepší řidičský zážitek. Například došlo ke zvýšení torzní tuhosti karoserie o 50 % instalací nových výztuh, prodloužení rozvoru o 5 mm (na 2575 mm), prodloužení karoserie o 25 mm (na 4265 mm), snížení o 10 mm (na 1310 mm), snížení těžiště nebo udržení pohotovostní hmotnosti pod hranicí 1300 kilogramů. 

První den, první nastartování, první kilometry. Nízké kupé s bezrámovými okny, červenou barvou a krásnými proporcemi má naprosto nečekaný “street credit”. Přestože auto není nějak extravagantní, řada dílů vlastně zůstala shodná s předchozí generací, auto opravdu budí pozornost. Beru za kliku a otevírám velké dveře třídvéřového vozu. Docela mne překvapilo, jak snadno se dovnitř usedá. Uvelebím se v sedadlech s perfektním bočním vedením, které je vhodné spíše pro hubenější hrudníky. Nemám si kam dát ani peněženku, ani mobil, jen do loketní opěrky. Seřídím si volant a tlačítkem probudím čtyřválcový boxer. Krása. Neuvěřitelně krátká je kulisa řazení. Přes tuhou spojku řadím jedničku a pomalu se rozjíždím. Musím se vymotat z města. První retardéry a díry. To auto je tvrdé. A to jakože dost. První dosažení rychlosti kolem 50 km/h. To auto je hlučné od podvozku. A to jakože dost. Poskakuju kolonou, začíná mne trochu bolet levá noha. Ta spojka je fakt tuhá. Najednou, co se nestalo. Silnice přede mnou je volná. Poprvé trochu zkusím plyn a úplně mi “odpálí dekel”, jak motor na ten plyn reaguje. Užívám si první zatáčky, první výlet do horního spektra otáčkoměru. Auto krásně letí, motor dobře zní, pneumatiky skvěle drží. Krása. To je auto je opravdu ten slibovaný zázrak.

A pak dva dny auto stálo, protože - a to se přiznám - představa, že pojedu někam hodinu z Prahy, abych se svezl, mne zkrátka nelákala. A tak jsem si to šetřil na víkend. A ten stál za to. Sobotní ráno. Kolegové z Motorvize mají shodou okolností na test Subaru BRZ. Tak obě auto krátce zkoušíme dohromady a Subaru působí o tolik civilnějším dojmem! Je trochu pohodlnější, spojka není tak tuhá ani ostrá. A hlavně na málo přilnavých pneumatikách je to úplně jiné auto. A díky nim mám pocit, že je BRZ o dost tišší. Zajímavé. Ale já pokračuji konečně na ty známé silnice Krušných hor a Středohoří. Na dálnici točí motor 3500 otáček a uvnitř je auto relativně hlučné. No prostě, chtěli jste lehké sportovní auto, chtěli. Po zhruba 100 km mám o ⅓ méně paliva a to jsem se prakticky “jen” dostal do podhůří. Auto mělo na nádrž udávaný dojezd zhruba 350 km. K tomu mne napadl takový nemístní vtip, že těch lidí, kteří nemohou vystát 350 km dojezd u elektromobilu je tolik, zatímco u spalovacího motoru je to v pohodě. No nic. Trapný. Já vím. 

První ostřejší zatáčky. Otáčky se šplhají do nejvyšších sfér. Nové pneumatiky Pilot Sport 4 drží jako přibité, auto také. Řízení je přesné, řazení je přesné, spojka je ostrá stejně jako reakce motoru. Není překvapením, že pro řidiče je tohle auto opravdový zážitek. Na druhou stranu to krátké řazení,  je možná až moc krátké. Ty rychlosti jsou vedle sebe tak blízko, že si občas nejsem jistý, že z té dvojky jsem tam dal trojku, a ne jedničku, do takzvaného Money Shiftingu. Ale to nejlepší teprve mělo přijít.

Nedělní ráno. Prší. Potkávám se s Gibim v jeho třílitrové Supře s manuální převodovkou. Měníme si auta. On s předchozí generací BRZ najel 160 tisíc km, takže je pro test nového GR86 velmi povolaný. Jestli vás zajímají jeho dojmy z GR86, tak vyjdou v samostatném článku co nevidět. Po chvíli už si vodí GR86 po kruhovém objezdu s rozevlátým zadkem. Míříme do hor. Já si medím v Supře, a říkám si, že na tu GR86 jsem asi moc starý. Ten rozdíl v pohodlí a komfortu je opravdu obrovský. Krásný je ten turbo zátah motoru, třílitr krásně zní a celkově GT charakter Supry je pro někoho jako jsem já, asi zajímavější. I to řazení je trochu delší a tím za mne trochu lepší. No nic konec srandy, přesedám zpět do GR86. A pak jí asi konečně přicházím na chuť. Je to prostě jako motokára. Drncá to, ale zážitek je to parádní. Kdyby mi ji pokaždé někdo přistavil k těm krásným silnicím a nemusel jsem tam s ní dojet, asi bych ji zbožňoval.

Musím říct, že nakonec jsem opravdu krásně svezl. I se zapnutou stabilizací si auto občas ten zadek trochu posune, a to svezení je opravdu hodně intenzivní. Právě ta jistá “oldschoolovost” tohoto modelu asi řadě lidí imponuje nejvíc a je třeba se smířit s tím, že tohle auto není nutně na denní ježdění. Nenajdete tu ani start stop, ani vedení v pruzích, ani dešťový senzor, ani adaptivní tempomat. Nenajdete tu ani žádnou elektrifikaci. Prostě auto tak, jak se vyrábělo před lety, bez moderních asistentů, které oddělují řidiče od řízení. Je dobře, že taková auta existují. 

A teď to, co mi na autě vadilo. Jak jste asi pochopili, tak ponejvíc to, že GR86 je hlučná. Bylo mi 40. Před dvěma lety. Jsem starý. Strašně rád se svezu, ale představa, co musím vytrpět, abych dojel s GR86 z Prahy na moje oblíbené cesty mne trochu od tohoto auta odrazuje. Neumím si představit strávit na cestě s GR86 celý den, nedejbože s někým, s kým bych si chtěl povídat. Ticho a pohodlí je znakem moderních aut, ale zjevně jsou lidé, pro je to spojení auta s řidičem důležitejší. A to tady skutečně je 100%. GR86 má vysoký street credit. Tolik lidí se za vámi otočí, tolik lidí vám pokyne na uznání vašeho skvělého motoristického vkusu. GR86 skutečně s dnešní produkce neuvěřitelně vyčuhuje svou koncepcí, rozměry, absencí komfortních prvků elektroniky a hlavně motokárovým jízdním zážitkem. Pokud je tohle to, co hledáte, asi není třeba dále otálet.

98%
HODNOCENÍ

Plusy

  • klasický sportovní vůz
  • skvělé jízdní zážitky
  • bezprostřední ovládání
  • cena

Mínusy

  • akustická nepohoda

Zmíněné v tomto článku

Akční nabídky

Další články

Toyota C-HR slaví 10 let: 2,1 milionu prodaných kusů a proměna z designové rebelie v plug-in hybrid

Toyota C-HR slaví 10 let: 2,1 milionu prodaných kusů a proměna z designové rebelie v plug-in hybrid

Toyota C-HR má za sebou deset let na trhu. Kompaktní crossover, který v roce 2016 vsadil na nekonvenční design místo opatrné konzervativnosti, se stal jedním z nejúspěšnějších modelů značky v Evropě. Od premiéry se ho podle tiskové zprávy Toyota celosvětově prodalo 2,1 milionu kusů, z toho 1,2 milionu v Evropě. V Česku si ho za tu dobu pořídilo bezmála 12 000 zákazníků.
Toyota C-HR+ recenze 2026: nejpřesvědčivější elektrická Toyota, kterou brzdí jen malý kufr

Toyota C-HR+ recenze 2026: nejpřesvědčivější elektrická Toyota, kterou brzdí jen malý kufr

Toyota se s čistými elektromobily dlouho prala. bZ4X působil jako opatrný první krok a nadšení nevyvolal. C-HR+ je něco jiného: ostře nakreslené elektrické kupé-SUV, které staví na efektivitě tak dobré, že zahanbí i o třídu dražší soupeře. Po prvních kilometrech je jasné, že tohle je zatím nejpřesvědčivější elektrická Toyota. Celkové hodnocení: 79/100.
Toyota bZ4X recenze 2026: Konečně elektromobil, který nemusíte obhajovat

Toyota bZ4X recenze 2026: Konečně elektromobil, který nemusíte obhajovat

Toyota dlouho působila jako značka, která elektromobilitu spíš tolerovala, než aby ji objímala. První bZ4X to v roce 2022 jen potvrdila: slušné auto s dojezdem, který v zimě tál jako sníh, a s nabíjením naprogramovaným tak opatrně, že dlouhá cesta připomínala štábní cvičení. Modernizace pro modelový rok 2025, interně zvaná MC25, ale mění poměry. Větší baterie, silnější motory, přepracovaný podvozek a hlavně realističtější dojezd dělají z bZ4X konečně elektromobil, který nemusíte obhajovat. Naše hodnocení: 75/100.
Nová Toyota MR2, nebo Celica? Prototyp se středovým motorem už jezdí

Nová Toyota MR2, nebo Celica? Prototyp se středovým motorem už jezdí

Toyota finišuje s návratem kompaktního sportovního vozu s motorem uprostřed. Projekt osobně vede předseda správní rady Akio Toyoda a hotové auto ponese jedno ze dvou slavných jmen: MR2, nebo Celica. Britský magazín Auto Express spolu se sesterským webem Carwow nyní dostal exkluzivní možnost se s prototypem svézt - a starší vývojový kus si dokonce vyzkoušet za volantem.
Akio Toyoda chtěl japonský Nürburgring. Po 30 letech stojí TTC-S, kde vznikl Lexus TZ

Akio Toyoda chtěl japonský Nürburgring. Po 30 letech stojí TTC-S, kde vznikl Lexus TZ

Toyota poprvé pustila novináře do svého nejmodernějšího vývojového areálu Technical Center Shimoyama (TTC-S), ve kterém vzniká i první plně elektrický třířadý Lexus TZ. Komplex u japonských měst Toyota a Shimoyama je dlouhodobý projekt předsedy představenstva Akia Toyody, který chtěl postavit obdobu německého Nürburgringu už před třemi dekádami. Stavba začala v dubnu 2018, plný provoz se rozběhl v březnu 2024.
Toyota a Isuzu chystají první sériovou vodíkovou dodávku. ELF FC vstoupí do výroby v roce 2027

Toyota a Isuzu chystají první sériovou vodíkovou dodávku. ELF FC vstoupí do výroby v roce 2027

Japonské automobilky Toyota a Isuzu se dohodly na společném vývoji sériově vyráběné lehké nákladní dodávky s vodíkovým palivovým článkem. Start výroby je plánován na fiskální rok 2027. Podle oficiálního oznámení Toyoty má jít o první masově vyráběný lehký vodíkový nákladní vůz v Japonsku.
Hyundai Tucson recenze 2026: facelift napravil hlavní bolístky, hybrid je sweet spot

Hyundai Tucson recenze 2026: facelift napravil hlavní bolístky, hybrid je sweet spot

Tucson čtvrté generace dostal v polovině životního cyklu facelift, který nakonec napravil to nejvíc kritizované: vrátil fyzická tlačítka klimatizace a předefinoval celou palubní desku. Pod plechy je SUV, které drží druhé místo českého segmentu kompaktních SUV, ujíždí mu jen Škoda Karoq, a pro evropský trh se vyrábí v Nošovicích. Rating: 84/100.
Polestar 4 recenze 2026: kupé bez zadního okna, které umí ohromit i rozčílit

Polestar 4 recenze 2026: kupé bez zadního okna, které umí ohromit i rozčílit

Polestar 4 je nejrozporuplnější elektromobil, jaký dnes za milion a půl koruny koupíte. Je to kupé-SUV bez zadního okna, s baterií o hrubé kapacitě 100 kWh, výkonem až 544 koní a interiérem, který se kvalitou materiálů dotýká německé prémiové konkurence. A přesto vás dokáže během jediné cesty okouzlit i pořádně naštvat. Náš verdikt po syntéze zahraničních testů, dlouhodobých jízd a zkušeností skutečných majitelů: 76/100.
Fiat Topolino recenze 2026: italský šarm za cenu ojetého elektroauta

Fiat Topolino recenze 2026: italský šarm za cenu ojetého elektroauta

Fiat oživil jedno z nejslavnějších jmen italské automobilové historie a nasadil ho na vozítko, které formálně ani není automobilem. Nové Topolino je elektrická čtyřkolka kategorie L6e, dva a půl metru dlouhá bublina s designem odkazujícím na legendární pětistovku, kterou v Česku smí řídit už patnáctiletý. Je okouzlující, je levné na provoz a ve městě je téměř nezastavitelné. Zároveň má reálný dojezd sotva na cestu přes město a zpět, jede maximálně 45 km/h a za české peníze si za podobnou částku koupíte ojeté „opravdové" elektroauto. Naše hodnocení: 63/100.
Kia Seltos recenze 2026: nový sok Karoqu sází na komfort, prostor a sedm let záruky

Kia Seltos recenze 2026: nový sok Karoqu sází na komfort, prostor a sedm let záruky

Kia do Česka přivezla model, na který si ve zbytku světa dávno zvykli. Seltos se od roku 2019 prodává v Koreji, Indii i Americe a jen na domácím trhu si našel přes 330 tisíc kupců. Druhá generace, která se u nás začala prodávat 25. června 2026, je ale první, kterou Kia nabízí i v Evropě. A přijela dobře připravená: je prostorná, pohodlná, slušně vybavená a s cenou od 654 980 Kč startuje pod Škodou Karoq. Jízdní nadšení nečekejte, hybrid dorazí až koncem roku a na souhrnné číselné hodnocení je zatím příliš brzy. Jako rozumná rodinná volba ale Seltos dává smysl už teď.
0Porovnávač