Recenze: Peugeot 508 1.6 GT LINE 180k - benzín nebo nafta?

Po velmi příjemném víkendu s naftovou 508 v chudší výbavě Allure jsem tušil, že další víkend mne čeká v něčem trochu víc navoněném. A nemýlil jsem se. Už jen ta vůně kožených sedadel mi dala za pravdu, že tenhle bílý kousek je “créme de la créme” francouzské automobilky.

Po velmi příjemném víkendu s naftovou 508 v chudší výbavě Allure jsem tušil, že další víkend mne čeká v něčem trochu víc navoněném. A nemýlil jsem se. Už jen ta vůně kožených sedadel mi dala za pravdu, že tenhle bílý kousek je “créme de la créme” francouzské automobilky. A protože se naskytla příležitost absolvovat úplně tu stejnou trasu, která vedla na kraj Alp, neváhal jsem ani chvilku a chtěl vyzkoušet, o co bude tahle verze pohodlnější, lepší a žiznivější.

První, co mě nepotěšilo, byla spotřeba 9.5 litru na palubním počítači po předchozích pilotech. I moje krátké jízdy za účelem focení a prvních seznámení s autem potvrzovaly tuhle hodnotu. No, nevadí. Uvidíme. Jinak kromě této pihy, je to jen krása střídající nádheru - od prvního usednutí a ohmatání větší obrazovky infotainmentu, na kterou se vedle CarPlay vejde i nastavená teplota (to Allure neuměla), přes masážní kožená vyhřívaná sedadla, elektrické otevírání kufru, adaptivní tempomat, panoramatické střešní okno, noční vidění, zcela automatické parkování, ambientní osvětlení, adaptivní podvozek a třeba bezrámečkové vnitřní zrcátko se samozatmavením i bočních zrcátek (nic z toho neměla Allure), přes božské věci jako Full LED světla a dokonce můj oblíbený průlez na lyže (ani to neměla). O tolik je ta verze GT line jiná. O tolik víc umí rozmazlovat svojí posádku. A tenhle test bude hlavně o těch věcech navíc. A taky o motoru. Benzínovém, 1.6 litru přeplňovaném se 180 koňmi spojenou se stejnou EAT8 převodovkou jako naftová verze.

Technologicky nabitý

Přicházím ke krásnému perleťovému autu na velkých 18 palcových kolech, v kapse mám klíč a na ramenou lyže a v ruce tašky - máchnu nohou a po chvilce se elektronicky otevře víko zavazadlového prostoru s tím stejně mělkým kufrem (příplatek za bezdotykového otevírání je 20 tisíc Kč). Nasoukám lyže do průlezu, vejdou se tam akorát dvoje - víc ne - ale zase je není třeba kurtovat, protože přes vázání dírou neprojdou. A můžeme jet. Masážní sedadla v režimu kočičích tlapek na osmi místech jemně tlačí na naše záda (za 34 tisíc Kč), sedadla topí, CarPlay naviguje a my v pátek odpoledne vyrážíme v hustém pražském provozu směrem na Benešov. Během chvíle se setmí a najednou vynikne záře full LED světel s automatickým přepínáním dálkových světel a přisvěcováním do zatáčky. Jak jsem jen mohl trefit do Rakouska s těmi halogenovými bludičkami výbavy Allure? Tohle je jiná písnička. Za chvíli se na i-Cockpitu objeví ikona možnosti použití nočního vidění (za příplatek 38 tisíc Kč) a tak začínáme část pozornosti věnovat i této technologii.

Noční vídění

Občasné chvilkové zaujetí touto technologií nám pomáhá řešit adaptivní tempomat a držení v jízdním pruhu, který i ve tmě funguje velmi dobře (za příplatek 18 tisíc Kč) a dokáže auto zcela zastavit a pak jej rozjet, i když ležérní držení volantu v poloze půl šesté mu není po chuti a trestá občasnými varováními, případně celým vypnutím systému. No a to noční vidění? Nějak jsem si neuměl představit, jak na to všechno stihne člověk koukat, dokud se nám nestalo že u krajnice kolem auta pobíhal člověk - Peugeot i při jiném režimu než zobrazeném nočním vidění, na moment ukázal obraz z infrakamery a velkou ikonu červeného panáčka, která byla viditelná i periferně. Celé tohle se odehrálo poměrně včas, aby se dalo v situaci zorientovat a zareagovat na ni. Super, říkám si, než to pak ještě parkrát píplo, protože ve vesnici na protěším chodníku někdo šel a byl to planý poplach. Na fotkách je vidět, jak hodně infrakamera zoomuje před sebe a teda jak brzo člověka označí a nahlásí - je to výrazně dříve, než ho osvítí potkávací světla, což je při jízdě na tlumená světla mimo obec skvělý pomocník.

Motor

Z testu dvoulitrového HDI už vím, že v tomhle autě ani nafta není prakticky vůbec slyšet, s převodovkou si motor skvěle rozuměl a za svoje snažení ani u těžšího auta moc nafty nechtěl - 5.5 litru na této 700 km dlouhé trase. Jak na tom teda bude benzínový motor?

Neuklidnila mne ani hmotnost auta, které i s tímhle motorem váží skoro 1.5 tuny a tak jsem se bál jestli ten benzínový motor nebude “žrát” trávu u silnice, byť je o cca 100 kg lehčí než nafta. Přece jen to číslo kolem 10 litru by bylo víc, než je moje racionální srdce ochotno tolerovat.

Benzín nebo nafta?

Nakonec si úplně nemyslím, že bych uměl těch 100 kilogramů na přední nápravě snadno rozeznat, co ale snadno rozeznatelné je, je lehkost toho benzínového motoru s jakou chutí letí do otáček - to dává (velmi subjektivní) pocit úplně jiného auta, přestože zrychlení z nuly na sto mají oba motory téměř shodné. Na druhou stranu to také o něco více umí zmást převodovku, která se se snaží najít ten správný převod. Obecně žádný velký problém nemá, ale takové brždění motorem při dojezdu na křižovatku a pak snaha trochu prudčeji vyrazit znamená delší prodlevu v hledání vhodného stupně - toho pravého z osmi. Papírově má motor spořádat 5.4 litru a vyždímat ze sebe až 133 kW (180 k) při točivém momentu 250 Nm. Zrychlení by měl zvládnout za 7.9 vteřin - o 0.5 vteřiny lepší než nafta. Subjektivně bych to nehádal díky velmi zkreslenému vnímání rychlosti a dobře odhlučněnému motoru.

Eco režim

Obecně ten jízdní komfort je naprosto perfektní - motor není vůbec slyšet, adaptivní tlumiče dělají skvělou práci, nikde nic nevrže, větší výmoly jsou prezentovány vzdáleným bouchnutím a cestování libovolnou rychlostí je příjemně tiché. Elegantní tvar nízké karoserie se splývavou zádí má vliv nejen na nízký aerodynamicky hluk ale i odpor - auto jen velmi zvolna zpomaluje i na zimních pneumatikách bez aktivované volnoběžky, která se aktivuje v režimu Eco.

V režimu Eco, stejně jako v naftě, je motor extrémně dušený, nebo spíš je plyn extrémně necitlivý a aktivuje se ta volnoběžka, která umožní ještě větší úroveň plachtění, ale přínos v tom režimu moc nevidím.

I tak (a už se dostávám k mému největšímu překvapení) jsem se na 800 km dlouhé trati, která je ale celkem příznivá ke spotřebě (⅓ dálnic) dostal na 6.1 litru benzínu. Na zimních 235 mm širokých kolech? S alpskými stoupáními? S ranními studenými starty? S rychlosti kolem 140 km/h na dálnici? Za mne prostě paráda! Ano, při razantní jízdě bude určitě motor citlivější na spotřebu než ta nafta, ale na to Peugeot není - auto není rozhodně lehké a motor má dost práce při předjíždění rozpohybovat ve vyšších rychlostech všechna ta kila - pro takovou jízdu bude určitě ten GT s 225 koni vhodnější, ale pořád to auto má spíš naladit na klidnou vlnu a snaží se to dát najevo po všech stránkách - pomalu se musí otevírat dveře, pomalu se musí najíždět k překážce, pomalu se animují změny na i-Cockpitu. Nic pro choleriky a neklidné řidiče.

Parkujeme úplně automaticky

Pár větami se také zmíním o další věcičce, kterou jsem viděl u Peugeotu poprvé - zcela automatickému parkování - včetně řazení rychlostí (za příplatek 25 tisíc Kč). Teorie z prospektů je až neuvěřitelně krásná, ale praxe tak růžová není - v praxi je ten manévr celkem náročný na čas a místo. Již před započetím je potřeba skoro zastavit a vybrat typ parkování z menu, pak přesně sledovat instrukce auta, zastavit na správném místě, zařadit neutrál, dát blinkr, držet brzdu a pak držením tlačítka zažít ten zázrak, kdy auto si samo řadí a řídí. Co všechno dohromady celkem dlouho trvá, podmínky musí být optimální a manévr nepřerušený. Že to má ještě nějaké mouchy se ukázalo při pokusu o kolmé parkování - auto zacouvalo, pak se ale rozjelo dopředu ve snaze narovnat svůj ne úplně povedený pokus a nějak moc nedbalo na zleva přijíždějící auto a nejsem si jist, že má takové senzory na předních náraznících, aby to vidělo a zaznamenalo - no rozhodně se vrhlo do silnice hodně sebevědomě. Tak jsem dupnul na brzdu. Tím jsem manévr zrušil a mohl si doparkovat sám. Takže ano, na ohromení v autosalonu nebo spolujezdců dobré, ale radši využiju kamerky (když zrovna není špinavá) a senzorů a zacouvám si sám.

Ale tím to nekončí

Pár slov utrousím k adaptivnímu podvozku, který jsme provozovali téměř výhradně v režimu Comfort, kde se skvěle popasuje s libovolnými nerovnostmi. Režim Sport nebyl tvrdý, jen více tlumil houpání karoserie, co je podle mě přesně to, co má dělat. Po projetí dírou se auto hned přisálo na silnici. Mezi Normal a Comfort je celkem neznatelný přechod. Za drobný příplatek je vyhřívané čelní sklo (5 000 Kč) nebo bezdrátové nabíjení telefonu (za 3 000 Kč).

Nakonec tomu byl konec

Tohle auto se vracelo nelehko - i když cena se o sto tisíc přehoupla přes milion, našly by se příplatky kterých by se dalo vzdát - kdybych musel, nedal bych těch 20 tisíc za otevírání kufru nohou, nakonec i za to noční vidění je celkem vysoká cena a určitě to automatické parkování by dalo oželet, takže bychom to stáhli na milion - a za ty peníze je tu ale ladný, elegantní, neobvyklý kočár, kterých na silnici moc nebude a za kterým se rádo ohlédne hodně lidí. Včetně jeho majitele, kterého po zamknutí doprovází svými dračími zuby na cestě domu. Za mne je Peugeot skvělou volbou.