Není to tak dávno, co jsme testovali hybridní sedan Camry a nyní máme auto o třídu nižší, a také s hybridním pohonem. Toyota Corolla se s malou přestávkou na dvě generace Aurisu, prodává už od roku 1966 a tohle už je její dvanáctá generace. A to už něco říká o know-how i oblíbenosti - pokladech, které jsou v tomhle autě ukryté. Kromě sedanu a hatchbacku nabízí Corolla i variantu kombi, nazvanou Touring Sports, kterou jsme měli na test ve výbavě Selection s nejsilnějším dvoulitrovým benzínovým motorem s hybridním hnacím ústrojím s nejvyšším výkonem 184 koní, teoretickou spotřebou 4,5 litru a objemem kufru 581 litrů. Spolehlivá Toyota, hodně koní, malá spotřeba a velký kufr - nezní to jako recept na ideální auto? 

Toyota uvedla na trh novou generaci Coroll s líbivým designem a velmi originálním ztvárněním přední části s šípovitým tvarem a úzkými světly protáhlými světly. Nutno říct, že jméno se sice změnilo, ale design je zjevnou evolucí druhé generace Aurisu. Zepředu působí auto sportovně elegantně a je radost se na něj dívat. Kromě toho je ve světlech schovaná technologie projektorových Bi-LED světel. Z boku navazuje na nízkou příď stoupající linka, která končí až u zadních sloupků a dává autu dynamický vzhled i z boku. Zadní část měla za hlavní cíl nabídnout co nejvíce místa na zavazadla a tak působí až moc velkou hmotou. Dvojité lakování dává autu nádech originality a navíc ta červená barva s černou střechou působí neobvykle. Corolla rozhodně není žádný drobek a přestože stále v segmentu C, tak se svými 4650 mm řadí k těm větším - je třeba jen o necelé dva centimetry kratší než odcházející druhá generace Škody Octavia. Obecně, když budeme hledat konkurenty na základě rozměrů, kufru a pohonu, tak se nám výběr docela hezky zúží vlastně jen na tuto Corollu. Když kromě hybridu povolíme i benzín, tak už je výběr větší. Třeba Ford Focus nebo Kia Ceed. Nejbližším rivalem by asi byla Honda Civic Tourer, ale ta už se neprodává. 

Corolla je od začátku nabízena se třemi pohonnými jednotkami. Základem je přeplňovaný zážehový čtyřválec 1.2 Turbo s výkonem 85 kW. Střed nabídky tvoří motor s objemem 1.8  Hybrid, který je poslední evolucí známého hybridního hnacího ústrojí z Priusu. Poskytuje výkon 72 kW, a k tomu 53 kW elektromotoru, celkový výkon je pak 90 kW. Vrcholem je námi testovaný motor 2.0 Hybrid, kdy spalovací motor nabízí 112 kW a elektromotor disponuje 80 kW. Celkový výkon je v tomto případě 132 kW. Zajímavostí dvoulitru je kombinace přímého a nepřímého vstřikování a poměrně vysoký kompresní poměr 13:1. Přestože má Corolla (kvůli elektromotoru) omezenou maximální rychlost na 180 km/h, rozhodně není žádný lenoch. Zrychlení “z nuly na stovku” zvládne za 8 vteřin s tím, že v první vteřině a na křižovatkách je velmi znát “kopnutí” od elektromotoru, které této hodnotě dost napomáhá, protože jinak pevné starty nebývají zrovna silnou stránkou CVT převodovek (byť ta v Corolle je planetová). Proměnný převod umožňuje udržovat konstantní (nejvyšší) otáčky a hnát ručičku tachometru překvapivě rychle vzhůru. Obyčejně na tyto převodovky úplně chválu neuslyšíte, protože většinou pod zátěží motory “vyjí” jako skútry a není to nic příjemného. Ne tak v Toyotě - motor je dobře odhlučněn a k tomu vydává sympatický zvuk, takže i případné kick-downy jsou snesitelné. 

Jízda s hybridem

Běžná jízda je zcela bezproblémová - hybridní ústrojí pracuje zcela bez zásahu řidiče, často nejde ani postřehnout, kdy se motor vypnul a auto jede jen na akumulovanou energii. S trochou cviku lze čas, kdy je spalovací motor zcela vypnutý, významně prodloužit jemnou prací s plynovým pedálem. Často ale síla elektromotoru nestačí na tempo okolního provozu a po větším stisku plynového pedálu spalovací motor stejně naskočí - a když už běží, vždy si s ohledem na stav baterií upraví otáčky tak, aby zároveň do baterií něco ukládal a mohl se opět co nejdříve vypnout. Ve městě díky tomu velkou část pojede vůz čistě na elektřinu. Mimo město to zvládá do 115 km/h, třeba při zpomalování před vesnicí. Na středové konzoli je tlačítko EV mode, které vůz přepne do čistě elektrického módu, ale jen do rychlosti 50 km/h a při velmi jemném zacházení - jakmile potřeba výkonu překoná schopnosti elektromotoru, připojí se spalovací motor. V zimním provozu je pak omezením městského provozu snaha prohřát po startu motor, baterie a interiér, a tak velmi krátké tratě nejsou příznivé pro spotřebu. Po městě se bez větších obtíží dá jezdit (za zimního provozu a zimních pneumatikách) kolem 6 litrů. Na dálnici, kdy se vliv hybridní soustavy snižuje, se hodnota ustálí kolem 7,5 litrů benzinu - co není zázračně malá hodnota, ale řekl bych že je uspokojivá. Papírové hodnoty 4,5 až 6,4 litru (podle WLTP) se tak určitě dosáhnout dá. Ale nelze si myslet, že když mám ten “sportovní hybrid”, že budu jezdit sportovně a za 4 litry. Využití těch 180 koní a zrychlení kolem 8 vteřin, samozřejmě tu kombinovanou spotřebu kolem 4 litrů celkem zhatí - na druhou stranu díky rekuperaci brzdné energie bude mít sportovní jízda menší vliv než u nehybridních vozů.

Corolla v této třídě trochu překvapí víceprvkovou zadní nápravou, která jednak neubrala tolik místa jako ve Fordech a jednak v této třídě začíná být vzácností. Vyspělé nápravě sekunduje lepší rozložení hmotnosti díky Li-ion bateriím a rozumně naladěný podvozek, který snese i horší zacházení. Pro rychlejší svezení existuje možnost přepnout na sportovní mod pohonu a sportovní mod převodovky - ta v tu chvíli řadí později, zatímco motor reaguje svižněji na plyn - jediným problémem je těžké odhadnutí aktuální rychlosti díky dobrému odhlučnění karoserie (byť občas je slyšitelný hluk od kol) a otáčkám motoru - letmý pohled na tachometr umí překvapit, jak snadno se rychlost vyhoupla nahoru. Nejisté mi přišlo řízení kolem středové polohy, ale možná to bylo dáno zimními pneumatikami.

Elektronika

Toyota je známá svými opatrnými kroky na poli pokroku a bohužel je to celkem znát na elektronice, která tak rychle zastarává, respektive v ostatních autech jde tak moc dopředu. Nelze pochválit postarší infotainment s postaršími tlačítky na boku, které úplně kontrastují s tím moderním kabátkem tohoto sportovního vozu nabitým pohonem 21. století. Na druhou stranu, než se snažit proniknout do hloubi duše tohoto systému je lepší se naučit hlasové ovládání, které funguje spolehlivě i pro zadávání adres do navigace. Chybějící technologie CarPlay a Android Auto už v ceníku pro rok 2020 najdeme. V tu chvíli vezme Toyota vítr z plachet mojí kritice. Kredit také vylepšuje velmi přesný parkovací asistent, který auto zaparkuje do řady zcela přesně. 

Cena a tak

Corolla v této (téměř nejvyšší) výbavě stojí přes 800 tisíc Kč. Ve výbavě Executive je rozdíl mezi slabší 1.8 motorem a námi testovaným dvoulitrem kolem 75 tisíc Kč. Příplatek za výbavu Executive je zhruba 120 tisíc Kč přičemž si myslím, že už výbava Comfort je dostatečně důstojná na dnešní poměry a ten slabší motor bude postačující. Z této kombinace vychází, že velmi příjemně vybavené hybridní kombi, můžete mít za cenu kolem 600 tisíc Kč. Za to dostane kupující elegantní a prostorné auto s moderní hybridní technologií, která ve městě dosahuje velmi dobrých parametrů spotřeby. A vozy z modelové řady 2020 mohou mít už i CarPlay a Android Auto tak se lze vyhnout tomu infotainmentu, který v mých očích Corolle nějaké kytičky sebral.