Volkswagen Touareg - malý test velkého auta

Volkswagen Touareg - malý test velkého auta

Na první jarní víkend jsem měl možnost usednout za volant top specifikace třetí generace velkého SUV od koncernu Volkswagen, modelu Touareg na krátký, jednodenní test.. A bylo to ... velké! Auto se základní cenou naftového modelu s automatickou, osmistupňovou převodovkou a pohonem všech kol začíná na téměř 1,5 milionu a ve verzi Atmosphere se silnější naftou na 1.7 milionu. Za tuto cenu, a speciálně u VW, by se nevyrobilo auto, které by nebylo velmi dobré. Pak k tomu zaškrtneme 19 položek příplatkové výbavy a cena je lehce přes 2.5 milionu. Ale jak hledat chybky na tomto vrcholném modelu, na tomto kočáru, který sahá do nejvyšších příček a kapes nejnáročnějších zákazníků už 12 let a nyní ve své třetí generaci dosahuje dokonalosti? Takže rovnou napíšu, že tohle je skvělé auto, s tolika možnostmi, které se sem ani nevejdou. Jen příplatkový seznam výbavy by vydal na samostatný článek.

Vybroušené hrany současného konzervativního jazyka automobilky Volkswagen jsou s velikostí auta zkombinovány úchvatně. Krásná optika světel, jejich světelný podpis vepředu i vzadu zdůrazňují péči o každý detail. To celé doplňují obří kola (za 75 tisíc). A uvnitř? Wau. První usednutí je zážitek. Do očí uhodí dva displeje - jeden s 15" obrazovkou Infotainmentu s rozlišením 1920x1020 pixelů a druhý 12" Digital Cockpit s rozlišením 1920x720 pixelů (příplatek 80 tisíc za Innovision Cockpit). A ty materiály, ty ovládací prvky, tak logicky rozložené a ta záplava informací ze všech těch tří displejů! To elegantně zkombinované s volantem z Golfu :-) Po prvních minutách, kdy chci všechno vyzkoušet, probudím tlačítkem naftovou pohonnou jednotku. Dnes již poměrně vzácný třílitrový šestiválec produkuje 210 kw, a pořádných 600 Nm, který umí zrychlit z nuly na sto za 6.1 vteřin, co bych v žádném případě pocitově nehádal díky odhlučnění a masivnosti auta. Běh motoru je dle očekávání sametový. Jen tak si přede v celém spektru otáček, nad dva tisíce je jeho zátah masivní, kolem třech tisíc pocitově vrcholí a pak už se trochu ztrácí ve slité zvukové kulise vytočeného dieselu. Ale převodovka ho tam za normálních okolností nepustí - sází tam rychlosti jak "baťa cvičky", bez jediného škubnutí nebo zaváhání.

Univerzální ochránce

Co se týče jízdy, tak na 21 palcových zimních kolech je plavná ale jistá, respektive záleží na nastavení režimu tlumičů. Ale kdo by jel jinak než Comfortně. Touaregu samozřejmě vyhovuje kvalitní povrch, po kterém peláší rychlostí až 230 km/h. Nerovnosti pohlcuje dobře, do interiéru je nechá jen lehce proniknout. I když potom překvapí, že i v režimu Comfort po velmi rozbité cestě auto není tak plavně klidné, jak bych si mohl za 2,5 milionu představovat. Možná je to i tím tichem na palubě, kdy velmi rozbitá silnice hluk od děr do vnitřku, byť omezeně, ale pouští. Tato konfigurace umí taky trochu natřásat posádku a to i na zimních kolech, takže tady je asi cestou menší rozměr disků (standardně jsou 18"). A výhoda těch obřích kol se má ukázat v zatáčce, ale tam zase ta zimní kola měla až moc práce s hmotností a ty setrvačné síly těch dvou tun, které chtějí auto poslat ven ze zatáčky jsou hodně znát, obzvláště pokud ještě mají pneumatiky kromě příčných sil přenášet podélné způsobené masivním přilivem síly od kol. Pokud se s tímhle smířím, je to božská písnička. Klidná jízda znamená ševelení šestiválce, skvělou práci automatické převodovky, klid a neuvěřitelný komfort - sedadla masírují, odvětrávají nebo topí, na mapovém zobrazení obří obrazovky je vidět půl republiky, uši jsou laskány příplatkovým audiem (za 45 tísíc), head-up displej promítá instrukce z navigace (za 45 tisíc) a noční vidění společně (za 48 tisíc) s božskými dynamickými dálkovými světly, které vytmívají objekty v dohledu, aby nebyly oslněny.

Adaptivní tempomat

Do toho skvěle vyladěný adaptivní tempomat, který i v hustším provozu, kde někteří bojují, je klidný a sebevědomý, čte značky, respektive pokud dopředu z mapy ví, jaké bude omezení, začne klidně zpomalovat. Přesně tak, jak by to udělal řidič, resp klidný řidič. Jen málokdy začne obtěžovat prudším bržděním - to jen pokud o změně rychlosti neví a začne brzdit, až když ji vidí. Do zatáčky si dokonce umí zpomalit pod limit - prostě všechno v zájmu hýčkání svého pána a bezpečnosti. Samozřejmě nad bezpečností bdí všichni možní asistenti, které takové top modely dneška nabízí.

A když skončí silnice, je skvěle připraven - vzduchový podvozek umí přidat 7 cm a pak je se svou výzbrojí schopný překonat schopnosti svého majitele. Jen by se velmi hodila kamera na předním nárazníku - protože Parkpilot je v terénu velmi ustrašený (hlídá drahé nárazníky) a přes kapotu vůbec není vidět. Protože nebylo mokro ani jiné zhoršené podmínky, nepovedlo se mi Touaregu ani malinko zatopit. Veškeré snahy zhatil jen tichým zabrumláním.

Péče na prvním místě

Touareg je nabitý elektronikou a servomotorky - prakticky všechno je elektronické, nastavování volantu, dotahy dveří, tažné zařízení ... a samozřejmě sedadla, ovládání kufru, klimatizace. I jen ta sedadla jsou takový svět sám pro sebe - všechno včetně délky sedáku se nastavuje elektronicky, třeba i velké množství dostupných typů masáží. Zatáhnutí za kliku dveří povolí bočnice sedadla, odsune volant i sedadlo, aby se lépe vysedalo (paket Comfort za 146 tisíc). Zapnutí zapalování naopak vrátí sedadlo i volant.

Touareg umí své posádce neskutečně pohladit ego. Ta zlatá barva, ty masivní části karoserie, ten mocný zvuk šestiválce, ta vzácnost na silnici, ta šířka, ta výška, ta světla, to zrychlení. To všechno si můžete za 2,5 milionu užívat plnými doušky. Ale parkování na sídlišti v Praze není pro tento vůz (ne)překvapivě ideálním teritoriem. Ještě štěstí, že když si koupíte v Praze byt, na takové auto už možná nezbude. Anebo prodáte byt, ale pak už zase nepotřebujete parkovat před tím domem. Řešení každopádně jsou. A co na to moje racionální dušička? Racio tady jde stranou - prostě na to musíte mít. Na setkání ochránců přírody bych vyrazil s něčím jiným  - i když klidná dálniční jízda znamená skoro neuvěřitelných 8 litrů. Lví podíl na tom ná vyspělá a velmi rozvážná elektronika tempomatu. Dlouhodobě svítí na palubním počítači 9.5 litru. A nutno uznat, že na ty výkony, odpory, čelní plochy, pneumatiky a rychlostní možnosti to vlastně není hodnota špatná. Jen se prostě při každém pohledu na to auto nabízí otázka - potřebuje někdo reálně takové auto? Ale pak se podívám na rozměry a ono je to s těmi 4878 mm jen o centimetr delší než tolik oblíbený Superb, například. A takové nové BMW X7 se svými 5151 mm ještě posunul hranice jak velké auto člověk potřebuje, takže odpověď je, že asi ano. Pokud vám jsou velká SUV sympatická, Touareg je určitě skvělou volbou - začněte třeba tím, že se podíváte na skladové vozy nebo si zkuste poslat poptávku na výš vyhlídnutý kousek.