Škoda Roomster

Škoda Roomster (typ 5J) je malé jednoprostorové MPV mladoboleslavské automobilky, které kombinovalo kompaktní vnější rozměry s nezvykle prostorným interiérem. Charakteristickým rysem byla dvoubarevná karoserie s výrazně vyšší zadní částí a asymetricky tvarovanými bočními okny, díky čemuž se vůz stal vizuálně snadno rozpoznatelným - v Česku si vysloužil řadu přezdívek a hodnocení sahala od nadšení po odmítavé reakce na netradiční tvary. Roomster cílil především na rodiny a později i na seniory, kteří oceňovali snadný nástup, vysoký a přehledný výhled z vozu, velký zavazadlový prostor a celkovou praktičnost. Sériové provedení odhalila Škoda na ženevském autosalonu v roce 2006, navázalo přitom na stejnojmenný koncept z roku 2003, jehož odvážný design vzbudil pozornost už při prvním představení.

Historie a generace

Roomster vznikl na platformě koncernu Volkswagen A04 (PQ24), kterou sdílel s druhou generací Fabie. Výroba probíhala převážně v Kvasinách, část produkce pak ve Vrchlabí; montovalo se i v zahraničních závodech na Ukrajině a v Rusku. Od roku 2007 nabízela Škoda i užitkovou verzi Praktik (typ 5J8), dvoumístnou skříňovou variantu s pevnou přepážkou, protiskluzovou podlahou a nákladovým prostorem o objemu kolem 1 900 litrů a nosností 550 až 640 kg. Praktik mířil hlavně na živnostníky ve střední a východní Evropě.

V roce 2010 prošel Roomster faceliftem, který představila Škoda opět v Ženevě. Změny se týkaly hlavně přední části: nový tvar masky a nárazníku ve stylu tehdejší modelové řady opticky vůz snížil a rozšířil. Uvnitř se objevil přepracovaný volant. Současně došlo k zásadní obměně motorů. Výroba skončila v roce 2015 a vývoj druhé generace byl zrušen ve prospěch nového SUV Yeti a později Kodiaqu. Roli praktického malého vozu po Roomsteru částečně převzaly modely jako Rapid a vyšší generace Octavie.

Technika a motorizace

Roomster byl výhradně vůz s pohonem předních kol a příčně uloženým motorem. Stavěl na technice Fabie druhé generace, přejal z ní však i přední nápravu, což se zpočátku projevilo na trvanlivosti některých dílů. Hlavním lákadlem kabiny byl variabilní systém zadních sedadel VarioFlex: tři samostatné sedáky šlo nezávisle posouvat v podélném směru, sklápět a v případě potřeby zcela vyjmout, čímž se prostor pružně přizpůsobil přepravě osob i objemného nákladu. Vysoká střecha a velká okna navíc vytvářely v interiéru vzdušný dojem nezvyklý ve své třídě.

Před faceliftem tvořily nabídku benzinových motorů tříválec 1.2 HTP (47 kW), čtyřválce 1.4 16V (63 kW) a 1.6 16V (77 kW). Naftovou nabídku zastupovaly motory 1.4 TDI PD s technikou čerpadlo-tryska ve výkonových verzích 51 a 59 kW a vrcholný 1.9 TDI (77 kW). Tyto starší diesely byly hlučné a u verzí s prodlouženými servisními intervaly trpěly hydraulické zdvihátka ventilů.

Po faceliftu v roce 2010 nahradil přeplňovaný benzinový tříválec 1.2 TSI (63 a 77 kW) starší atmosférické motory; přinesl nižší spotřebu i emise. Naftové jednotky přešly na modernější systém common-rail 1.6 TDI CR splňující normu Euro 5 s plynulejším chodem a filtrem pevných částic. Více o těchto technologiích na stránkách TSI a TDI. Vrcholné verze bylo možné objednat se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou DSG, jejíž nasazení u verze 77 kW výrazně snížilo emise oproti dříve používané samočinné převodovce Aisin; jinak se montovaly pětistupňové manuály. Spotřeba se u úsporných verzí TSI a TDI po faceliftu citelně zlepšila, což z Roomsteru udělalo ekonomicky příznivý vůz na běžný rodinný i pracovní provoz.

Spolehlivost a časté závady

Roomster platí celkově za praktický a poměrně spolehlivý vůz, slabiny se však soustředí do několika motorů a komponent. Nejvíce diskutovaným problémem je rozvodový řetěz tříválce 1.2 HTP: u verzí přibližně do jara 2009 docházelo k přeskočení řetězu, případně k zanášení škrticí klapky. České servery shrnují, že u tohoto motoru navíc "odcházely cívky, EGR ventil" a kvůli umístění příliš blízko bloku motoru se ničil i katalyzátor, často vinou vadných zapalovacích cívek. Server Auto.cz proto doporučuje: "Benzinovým tříválcům se vyhněte" a za jednoznačnou volbu z hlediska spolehlivosti označuje atmosférické čtyřválce 1.4 a 1.6 16V.

Pozdější přeplňovaný 1.2 TSI má vlastní bolest - podle redakce Autorevue.cz si "majitelé 1.2 TSI nejvíc užili s rozvody", protože se řetěz pohonu vačkové hřídele předčasně vytahoval, což se projevovalo hlučnými starty a pádem motoru do nouzového režimu. Spolehlivěji fungují kusy zhruba od roku 2011 se širším řetězem.

U naftových motorů jsou nejcitlivějším místem vstřikovače. Majitelé na zahraničních fórech opakovaně popisují problémy se vstřikovači u common-railových 1.6 TDI mezi roky 2009 a 2013, kde závadu způsobovala vadná izolace vstřikovačů Siemens (potvrzená výrobní vada). Časté je rovněž netěsné usazení vstřikovačů v hlavě, jehož průvodním jevem je průnik nafty do oleje - to je spíše anekdotická zkušenost závislá na kvalitě tankované nafty. Mimo motor patří k typickým slabinám klimatizace, jejíž kompresor či netěsné potrubí dělají potíže už po nižších nájezdech, dále ventilátor topení a u starších kusů přední náprava převzatá z Fabie I (od jara 2008 nahrazena díly z Fabie II).

Na trhu ojetin

Roomster zůstává na českém bazarovém trhu oblíbený díky praktičnosti, nízkým provozním nákladům a stále slušné nabídce ojetin. Jeho variabilita a snadný nástup z něj dělají vyhledávaný vůz pro rodiny i seniory, díky verzi Praktik se objevuje i mezi levnými užitkovými vozy. Nejlevnější hodně ojeté kusy startují kolem 70 000 Kč, zatímco vozy z konce výroby v dobrém stavu se prodávají přibližně za 280 000 Kč. Pro bezstarostný provoz se doporučují atmosférické benzinové čtyřválce 1.4 a 1.6 16V s dodržovanými servisními intervaly; řada motorů 1.2 HTP přitom při pravidelné výměně oleje běžně překračuje 200 000 km. Naopak u rané verze 1.2 HTP a u nafťáků je nutné prověřit historii rozvodů a vstřikovačů. Jako levnější alternativu v rámci značky lze zvážit menší Citigo, prostorově blízkým pokračovatelem je Rapid Spaceback a kdo hledá vyšší posaz, často přesedlá na Yeti nebo větší Superb kombi.