Jak vzniká moderní zimní pneumatika? Pirelli ukázalo zákulisí vývoje od simulace po testovací polygon

Jiří Zelinka, 15. února 2026

Moderní zimní pneumatiky musí současně zvládat led, déšť, suchý asfalt i rychle se měnící teploty. Italský výrobce Pirelli popsal v tiskové zprávě, jak probíhá vývoj nové generace zimních pneumatik — od digitální simulace přes konstrukci dezénu až po testování v extrémních podmínkách.

Digitální simulace místo stovek prototypů

Ještě před vyrobením fyzického prototypu se pneumatika testuje pomocí pokročilých digitálních simulací. Ty reprodukují chování směsí, strukturální deformace i reakce na změny teploty a povrchu vozovky. Pirelli uvádí, že takový přístup umožňuje předvídat chování pneumatiky v reálných zimních podmínkách dříve, než vznikne první skutečný kus.

„Simulace nám umožňuje pochopit, co se stane, když změníme byť i sebemenší detail. Už se nespoléháme pouze na pocity z jízdy — dnes můžeme analyzovat fyzikální jevy a předvídat jejich účinky," uvádějí inženýři společnosti. Výsledkem je rychlejší vývoj, menší počet fyzických prototypů a vyšší technická přesnost.

Trakce na sněhu vs. přilnavost na mokru

„Pokud zlepšíte trakci na sněhu, riskujete zhoršení výkonu na mokru. Pokud snížíte valivý odpor, můžete ztratit přilnavost," vysvětluje Sven Schaedler, testovací jezdec Pirelli. Právě tento kompromis je důvodem, proč se výsledky nezávislých testů pneumatik tak liší podle podmínek. Pneumatika, která exceluje na mokru, může na suchu zaostávat — a naopak.

Lamely s přesnou funkcí

Vedle simulací hrají klíčovou roli nové konstrukční přístupy k běhounu. Adaptivní dezén obsahuje síť jemných lamel, které se při kontaktu se sněhem nebo ledem deformují a „otevírají", čímž zvyšují trakci. Na suchém či mokrém asfaltu zůstávají dostatečně stabilní.

„Dnes inovujeme nejen chemické složení pneumatik, ale i mechaniku tvarů. Každá lamela má přesnou funkci: odvod vody, trakci nebo stabilitu," doplňuje Paolo Artesani, ředitel centra Pirelli Sottozero Center.

Testovací polygon ve Švédsku

Klíčovou roli ve vývoji hraje Sottozero Center ve Švédsku, kde probíhá testování na sněhu a ledu během zimní sezóny. „Stejné pneumatiky můžeme během několika hodin testovat na ledu, sněhu, mokrém i suchém povrchu," uvádějí zaměstnanci centra. V létě se na polygonu testuje chování na suchu a mokru.

Testovací jezdci vystavují pneumatiky extrémnímu zatížení na zledovatělých i mokrých tratích. „Jezdíme s nimi na hranicích možností. Potřebujeme vidět, jak reagují při ztrátě přilnavosti a jak se dají ovládat," říká Schaedler.

Od návrhu po hotovou pneumatiku: roky vývoje

Celý proces od návrhu po finální produkt trvá několik let. V závěrečných fázích se testují desítky variant, z nichž každá představuje jinou kombinaci směsi, struktury a dezénu. Pneumatiky určené do náročných zimních podmínek musí projít standardizovanými testy trakce na sněhu, jejichž výsledkem je označení 3PMSF (Three-Peak Mountain Snowflake). Tento symbol potvrzuje, že pneumatika splňuje požadavky na skutečný zimní provoz.

Proč na značce 3PMSF záleží

České zimy se v posledních letech stávají nepředvídatelnými — suché úseky se střídají s náledím, mokrý asfalt s čerstvým sněhem. Přesně na tyto podmínky cílí moderní zimní pneumatiky. Na značce 3PMSF se vyplatí trvat — je to jediná spolehlivá záruka, že pneumatika skutečně funguje v zimních podmínkách, na rozdíl od staršího označení M+S, které dnes splní i lecjaká celoroční pneumatika.

Akční nabídky

Další články

BMW se k range extenderu vracet nechce. S 800V architekturou ho nepotřebuje

BMW se k range extenderu vracet nechce. S 800V architekturou ho nepotřebuje

BMW patřilo mezi první velké výrobce, kteří sériový elektromobil s range extenderem nabídli. Model i3 REx z roku 2013 kombinoval elektrický pohon s malým spalovacím motorem, který sloužil jako nouzový generátor. Dnes ale šéf vývoje BMW Joachim Post na výroční konferenci značky řekl, že k této technologii se BMW vracet nehodlá. „Jsme ve skvělé pozici i bez range extenderů, nepřinášejí nám nic navíc," uvedl Post podle Autoblog.nl.
Kia EV4 zazářila ve finském zimním testu: nejrychlejší nabíjení i vytápění v mrazu

Kia EV4 zazářila ve finském zimním testu: nejrychlejší nabíjení i vytápění v mrazu

Finský automobilový magazín Tekniikan Maailma otestoval deset aut v arktických podmínkách Laponska. Kia EV4 obsadila dělené druhé místo spolu s Nissanem Leaf a Volkswagenem T-Roc, pouhých 0,1 bodu za vítězným Mercedesem CLA 250+. Test hodnotil jízdu na sněhu, ovladatelnost, spotřebu, vytápění i světla.
BMW vodík nevzdává. Sériové iX5 Hydrogen dorazí v roce 2028

BMW vodík nevzdává. Sériové iX5 Hydrogen dorazí v roce 2028

Zatímco vodíkové čerpací stanice v Německu zavírají a zájem o vodíková auta klesá, BMW jde opačným směrem. Bavorská automobilka potvrdila, že v roce 2028 uvede na trh sériové BMW iX5 Hydrogen — své první vodíkové auto v běžném prodeji. Třetí generaci palivových článků vyvíjí společně s Toyotou.
Systém God’s Eye od BYD selhává. Řidiči hlásí nechtěné zrychlování

Systém God’s Eye od BYD selhává. Řidiči hlásí nechtěné zrychlování

BYD nasadil svůj asistenční systém God’s Eye na více než 2,5 milionu vozů v Číně — víc než dvojnásobek uživatelů Tesla FSD na celém světě. Jenže místo revoluce v bezpečnosti přicházejí stížnosti na samovolné zrychlování, náhlé změny směru a ztrátu navigačního signálu. Technologie, kterou BYD přirovnává k bezpečnostnímu pásu budoucnosti, má daleko k bezchybnému fungování.
BYD v Číně láká davy na nabíjení za 9 minut. Evropa je na řadě

BYD v Číně láká davy na nabíjení za 9 minut. Evropa je na řadě

Před čínskými autosalony BYD se tvoří fronty. Zákazníci tentokrát nepřicházejí kvůli slevám, ale kvůli demonstraci ultrarychlého nabíjení — z 10 na téměř 100 % za méně než deset minut. Podle Auto Plus se z nabíjecí ukázky v čínských dealerstvích stal virální marketingový tah.
Tesla dokončila testy FSD v Evropě. Schválení v Nizozemsku čeká v dubnu

Tesla dokončila testy FSD v Evropě. Schválení v Nizozemsku čeká v dubnu

Tesla Europe oznámila dokončení závěrečné fáze testování systému Full Self-Driving (Supervised) ve spolupráci s nizozemským úřadem pro vozidla RDW. Veškerá dokumentace pro schválení podle předpisu UN R-171 a výjimek podle článku 39 byla předložena. Schválení v Nizozemsku se očekává 10. dubna 2026 — původní termín 20. března se posunul kvůli důkladnosti interní revize RDW.
Škoda Elroq a Enyaq pro rok 2026: LFP baterie, frunk, V2L a digitální klíč

Škoda Elroq a Enyaq pro rok 2026: LFP baterie, frunk, V2L a digitální klíč

Škoda Auto oznámila rozsáhlou modernizaci svých dvou elektrických bestsellerů. Elroq i Enyaq dostanou od poloviny roku 2026 levnější LFP baterie, 21litrový přední zavazadlový prostor (frunk), digitální klíč přes mobil, 230V zásuvku pro V2L a přepracovaný infotainment s obchodem s aplikacemi. Podle automobilky jde o nejrozsáhlejší aktualizaci obou modelů od jejich uvedení na trh.
Jaecoo 5 v testu reálného dojezdu: místo 402 km ujelo jen 322

Jaecoo 5 v testu reálného dojezdu: místo 402 km ujelo jen 322

Čínský elektromobil Jaecoo 5 se v Evropě prodává od podzimu 2025 a na papíře vypadá skvěle: kompaktní SUV s baterií 59 kWh, dojezdem 402 km podle WLTP a cenou pod 31 tisíc eur. Nizozemský magazín Autovisie ho ale podrobil nezávislému testu skutečného dojezdu — a výsledky ukazují podstatný rozdíl mezi sliby a realitou.
Kia EV4 zazářila ve finském zimním testu: nejrychlejší nabíjení i vytápění v mrazu

Kia EV4 zazářila ve finském zimním testu: nejrychlejší nabíjení i vytápění v mrazu

Finský automobilový magazín Tekniikan Maailma otestoval deset aut v arktických podmínkách Laponska. Kia EV4 obsadila dělené druhé místo spolu s Nissanem Leaf a Volkswagenem T-Roc, pouhých 0,1 bodu za vítězným Mercedesem CLA 250+. Test hodnotil jízdu na sněhu, ovladatelnost, spotřebu, vytápění i světla.
Evropa dokáže nahradit fosilní paliva v silniční dopravě do roku 2040, tvrdí studie BMW

Evropa dokáže nahradit fosilní paliva v silniční dopravě do roku 2040, tvrdí studie BMW

Automobilka BMW spolu s Technologickým institutem v Karlsruhe (KIT), Německým centrem pro výzkum biomasy (DBFZ) a firmou FREYBERGER engineering představila studii o potenciálu obnovitelných paliv v EU. Podle ní dokáže Evropa z vlastních zdrojů vyrobit dostatek obnovitelných paliv k pokrytí celé spotřeby silniční dopravy — a to nejpozději do roku 2040.
0Porovnávač