Evropa dokáže nahradit fosilní paliva v silniční dopravě do roku 2040, tvrdí studie BMW

Automobilka BMW spolu s Technologickým institutem v Karlsruhe (KIT), Německým centrem pro výzkum biomasy (DBFZ) a firmou FREYBERGER engineering představila studii o potenciálu obnovitelných paliv v EU. Podle ní dokáže Evropa z vlastních zdrojů vyrobit dostatek obnovitelných paliv k pokrytí celé spotřeby silniční dopravy — a to nejpozději do roku 2040.

Co jsou uhlíkově neutrální paliva

Studie pracuje s pojmem Carbon Neutral Fuels (CNF) — souhrnným označením pro všechna paliva s nižší uhlíkovou stopou než fosilní. Jde o kapalná paliva vyráběná z biologických surovin — například ze zemědělských zbytků, odpadní biomasy, nepotravinářských plodin z okrajových půd nebo z agrolesnictví. Na rozdíl od vodíku je lze distribuovat stávající infrastrukturou čerpacích stanic bez technických úprav.

Veřejná debata se podle autorů studie příliš soustředí na HVO (hydrogenované rostlinné oleje) a použitý kuchyňský olej. Ten přitom tvoří pouhé jedno procento z celkového spektra dostupných surovin.

Do roku 2040: plné pokrytí bez dovozu

Studie analyzuje tři cílové roky — 2030, 2035 a 2040 — a dva scénáře mobilizace surovin (střední a vysoký). Výsledky ukazují postupný nárůst substitučního potenciálu:

Klíčové číslo: ve vysokém scénáři pokryjí obnovitelná paliva v roce 2040 celých 107 % spotřeby — tedy více, než bude silniční doprava potřebovat. Ve středním scénáři to bude 67 %, přičemž zbytek by vyžadoval dovoz surovin. Globální potenciál surovin je přitom podle studie 43krát vyšší, než kolik by EU potřebovala dovézt.

Proč BMW prosazuje CNF vedle elektromobility

„Přeměna celého dopravního sektoru směrem k fosilně nezávislým zdrojům energie je výzvou, kterou nelze zvládnout pouze elektrifikací pohonů,“ uvádí studie v úvodu. BMW tento postoj dlouhodobě zastává — vedle masivních investic do platformy Neue Klasse pro elektromobily jako nové i3 zároveň vyvíjí vodíkový pohon iX5 Hydrogen a nyní argumentuje ve prospěch obnovitelných kapalných paliv.

Studie zdůrazňuje, že právě silniční doprava musí být součástí poptávky po CNF. Pokud by se obnovitelná paliva směřovala výhradně do letectví a námořní dopravy, nedojde k úsporám z rozsahu potřebným pro snížení výrobních nákladů. Výrobní zařízení na syntetická paliva navíc produkují různé frakce — naftu, benzín i letecký petrolej — současně.

Nová třída vozidel vCNF

Autoři navrhují zavedení nové kategorie vCNF (Carbon Neutral Fuels Vehicle) — aut se spalovacími motory provozovanými výhradně na obnovitelná paliva. Studie simuluje nástup vCNF vozidel od druhé poloviny roku 2027 (diesely) a 2030 (benzíny). Do roku 2040 by vCNF flotila tvořila 11–13 % spotřeby nafty a 43–48 % spotřeby benzínu v silniční dopravě EU.

Je to kontroverzní myšlenka. Kritici argumentují, že obnovitelná paliva ve spalovacích motorech mají nižší energetickou účinnost než přímá elektřina v bateriových vozech. Studie tento argument přímo neřeší — soustředí se na dostupnost surovin a substituční potenciál, nikoli na porovnání účinnosti celého řetězce.

Obnovitelná paliva a česká závislost na ropě

Pro český trh je téma obnovitelných paliv aktuální dvojnásob. Cena nafty v Česku je aktuálně o 7 korun vyšší než u benzínu a ropa nad 100 dolary za barel mění chování řidičů. Česko přitom patří mezi země EU s vysokým podílem spalovacích motorů v provozu — podle Svazu dovozců automobilů tvoří elektromobily stále jen nízké jednotky procent nových registrací.

Pokud by se myšlenka CNF prosadila na evropské úrovni, mohla by Česku paradoxně vyhovovat víc než rychlá elektrifikace. Stávající síť čerpacích stanic by nepotřebovala úpravy a řidiči by nemuseli měnit auto. Studie ovšem upozorňuje na podmínku: je třeba „spolehlivý politický rámec, investiční jistota a koordinovaný náběh hodnotových řetězců CNF.“ Bez regulatorní podpory na úrovni EU zůstane potenciál jen na papíře.