Citroen Berlingo XTR 1.2 PureTech 130 k EAT8 - sen pro pět

Když jsme před rokem a půl měli na test naftový Peugeot Rifter říkal jsem si, jak by to asi fungovalo s benzínovým motorem, a o kolik ještě by se zmenšil ten dodávkový pocit. A je to tu. Máme tu bratříčka, Citroen Berlingo, se skvělým 1.2 PureTech 130k motorem spojeným s neméně povedenou automatickou převodovkou EAT8 s osmi stupni. Berlingo je z těch posledních mohykánů, co se, společně s C4 SpaceTourer, snaží držet nad vodou ten umírající segment MPV, byť i v tomto případě stupeň výbavy XTR odkazuje na aktivní životní styl zvýšeným podvozkem a SUV schopnostmi. Jak to teda celé hraje dohromady?

Délka, co se nezdá

Pokud jste po usednutí do SUV-B velikosti Karoqu zjistili, že tam zase tolik místa není, možná byste měli kouknout po Berlingu. Na stejné délce nabízí “o parník” více místa. A ač vychází z malé dodávky, z toho dodávkového zbyla už jen ta praktičnost velkého prostoru, posuvu bočních dveří a vzpřímeného posazu a většího převodu řízení. Jinak to vypadá na samá pozitiva. Tak měkký podvozek jako tady se dá zažít jen v C4 Cactus, nebo Dacii Duster. Ve spojení s perfektně pružným motorem a skvěle reagující převodovkou a s lepším rozhledem navíc skvěle maskuje rychlost jízdy. Nerovnosti vozovky nejsou tím, proč byste dávali nohu z plynu. Překvapivě ani práce podvozku není ve velkém vnitřním prostoru typu krabice tolik slyšet. Ale začněme nejdříve statickou obhlídkou. 

Na délku měří 4,40 m (případně 4,75 m v delší verzi) a 1,8 m na výšku. Nabízí 596 litrů pod krytem zavazadlového prostoru a dalších 186 litrů ve schránkách všude možně po autě. Má zvýšený podvozek na 188 mm, takže přejede i kdejaký hrbol. Nezdá se to, ale Berlingo je jen o 2 cm delší než střední SUV od Škodovky a třeba o 8 cm kratší než Tucson. Z pohledu praktičnosti se ale žádné SUV nemůže s Berlingem poměřovat - dvoje posuvné boční dveře a zadní výklopné čelo umožní do auta skládat cokoliv, jakkoliv. 

Design, co sluší

Tvář Citroenu se na Berlingo skvěle hodí. Boubelatá příd, tři rozdělené světlomety skvěle rozbíjí nutnou výšku přední části vozu. Pár oranžových doplňků na té bílé barvě skvěle ladí k zaměření auta a černé překrytí sloupku A a C jen dotváří povedený způsob ztvárnění něčeho, co vzhledem ke svému tvaru moc tvarovat nelze. Uvnitř ohromí půl metru místa nad hlavou, respektive extrémně výškově stavitelné sedadlo s autobusovou loketní opěrkou.

Přístrojová deska mohla být nápaditější než jen s tím army-zeleným plastovým překrytím, ale ergonomicky je celkem v pořádku. Hodně vzpřímený posaz umožní mít rozhled a velmi usnadní vystupování. Naproti tomu kratší sedák, skloněný tak, aby se dobře vystupovalo není na nějaké tisíci kilometrové štreky. V zadní řadě je to ta samá písnička - až zbytečně místa nad hlavami i před koleny, posuvná samostatná sedadla s kratšími sedáky, která se dají sklopit téměř do roviny. A uprostřed žádný tunel. Jednu chybičku to ale má. Stejně jako v C4 Grand SpaceTourer se výrobce snažil, aby tři sedadla vedle sebe byla plnohodnotná - všechna mají isofix, všechna mají posun i náklon opěradla a shodné rozměry. A tady je podle mě trochu problém. Sedáky jsou krátké a sedadla úzká. Takže tři osoby sedící vedle sebe budou mít nejlepší možný komfort (v rámci možností), ale v obsazení pouze dvou osob nebudou ti dva mít komfort o moc větší než ve třech, hlavně díky těm úzkým opěradlům. I v obsazení ve dvou jsou oba krajní dost natisknutí na dveře. Pokud se bavíme o dospělých. Za zadními sedačkami je pak jáma na mamuty ve formě 596 litrů zavazadlového prostoru, kde jsou ty benefity této koncepce nejvíce patrné. Na druhou stranu je otázka využitelnost té velké výšky zavazadlového prostoru nad roletkou.

Jízda, co je jako na polštáři

Jak jsem zmínil, jizdně je Citroen milým překvapením - jak tiše a plavně se přenese přes většinu hrbolů. Zásluhu na tom mají i rozumně zvolené, 17ti palcové, pneumatiky obouvající celoroční pneumatiky Michelin CrossClimate. A to je vlastně velmi dobrý nápad, jak ušetřit při přezouvání a hlavně mít jakous takous výbavu do terénu. Berlingo nemůže mít pohon všech kol, ale se svojí zvýšenou světlou výškou a velmi chytrou regulací prokluzu, právě na těchto “polozimních” gumách zvládne až nečekaně dost i tam, kde by lecjaká čtyřkolka na letních pneumatikách už možná hodila ručník do ringu. Třeba na mokré trávě. Navíc zkoušený model byl vybaven i příplatkovým Grip Controlem, který má pomocí různých nastavení elektroniky hlídání trakce předních kol ještě více pomoci. Ale z mé zkušenosti je jeho manévrovací prostor dost omezený. Minimálně na rozjezdu.

Pod kapotou velmi příjemně “pochrochtává” známý a velmi dobrý motor 1.2 PureTech se 130 koni a 230 Nm, který 1400 kg těžké dodávce udělují nadprůměrně dobrou dynamiku, se zrychlením těsně nad 10 vteřin na 100 km/h. Převodovka “ždíme” z motoru co může a od 1500 otáček nabízí překvapivou dynamiku bez toho, aby musela zběsile podřazovat při sešlápnutí plynu. Její práci s motorem považuji za skvěle sladěnou. Kéž by takhle dobře fungovalo pohonné ústrojí v nedávno testovaném Karoqu. Za jízdy je díky osmi stupňům vždy kde brát ten vhodný stupeň a na dálnici si vystačí s 2,500 otáčkami a poměrně příjemným komfortem cestování. Zajímavá byla i spotřeba. Na dlouhodobém počítadle bylo 7,6 litrů při převzetí auta. Mně se téměř nepovedlo jezdit pod 7 litrů. Městské popojíždky znamenaly 8 litrů při rozumném zacházení. Takže závěr je snadný - jezdit budete mezi 7 a 8 litry, protože na dálnici už potom trochu znevýhodňuje Berlingo jeho čelní plocha. Ale pořád jsou ty hodnoty v rámci “dobrého vychování”. Tady bych odhadoval, že ten rozdíl mezi naftou bude více než ten obligátní litr, i když podle mých poznámek jsme Rifter (v zimních podmínkách) vraceli s hodnotou přes 7 litrů nafty na sto. Ale to bych úplně nechtěl srovnávat.

Elektronika, co neurazí

Berlingo mělo řadu elektronických pomocníků, které (jak víme) nedosahují prémiových výrobců. Díky tomu, že v tomto modelu není adaptivní tempomat, není si na co stěžovat. Takže si nestěžuji - automatická klima, detekce mrtvého úhlu, bezklíčové odemykání, vyhřívání sedadel, před kolizní asistent a dokonce i head-up displej. Před kolizní asistent je trochu ustrašený, takže pokud je řidič cholerický "lepič", nebude ho mít Berlingo rádo. Takže co víc chtít. 

Závěr, co nezavře

Za 650 tisíc získá kupující velmi praktické rodinně-užitkové auto, které na malé ploše nabízí dostatečnou šířku pro tři vzadu sedící a skoro 600 litrů v kufru. Ve variantě XTR nabízí o něco zvýšenou světlou výšku a tak oslovuje i ty, co by mohli chtít podobně velké SUV. Komfortní podvozek spolu s povedeným motorem a převodovkou dělá z Berlinga ideálního kandidáta na rodinný vůz. Jako nedostatek bych viděl omezené pohodlí vzadu, pokud budou vzadu sedět jen dva a pak těžké rozhodování, zda-li jít do příplatku za naftový motor, nebo živit benzínový motor, který při necitlivém zacházení bude hladový, ale na oplátku nabízí ticho na palubě.