Dacia

Duster

Motor a výbava

Dacia Duster zůstává i ve své druhé generaci věrná základní benzínové jednotce 1,6 SCe s výkonem 84 kilowat (114 koňských sil). V benzínu si můžete pořídit Dustera taktéž s dvanáctistovkou TCe, jenž je s výkonem 92 kilowat výkonnostním vrcholem celé nabídky. Zájemcům o naftu zůstává v nabídce klasická patnáctistovka dCi ve dvou výkonových variantách. Slabší disponuje výkonem 66 kilowat, silnější agregát produkuje celkem 80 kilowat. Nejsilnější nafta nám dělala společnost pod kapotou, a to s pohonem všech kol a šestistupňovou manuální převodovkou. V nabídce se taktéž nachází možnost automatické převodovky EDC s dílem mateřského Renaultu, bohužel však bez možnosti spojení s pohonem obou náprav. Patnáctistovku dCi jsem měl možnost testovat v Dusteru již vícekrát, nebylo tak pro mě překvapení, že motor příjemně táhne již od nízkých otáček. Projevem se sice neřadí k těm nejkultivovanějším, nicméně vše vynahrazuje svojí silou při jízdách v terénu. Chod šestistupňové manuální převodovky je dle mého názoru největší slabinou. Byť se s příchodem druhé generace pocit o trochu zlepšil zásluhou kvalitněji zpracované řadící páky, stále se setkávám s občasnou neochotou jemně přeřadit. Není to nic zásadního, ale kdo je zvyklý například na převodovky z dílny domácí automobilky Škoda Auto bude mít pocit, že rychlost musí nejdříve najít a pak ji pořádně zařadit. Duster však tyto drobné chybičky žehlí pohonem všech kol, který sdílí s ostatními modely aliance Renault-Nissan. Není se tak čemu divit, že se tento rumunsko-francouzský nezmar dokáže v terénu pěkně ohánět. V interiéru je klasický ovladač na změnu režimů. Primárně je předokolkou, po otočení ovladače se aktivuje režim AUTO, jenž sám vyhodnocuje a popřípadě připojuje pohon zadní nápravy na základě aktuálních podmínek na vozovce. Posledním režimem je LOCK, který uzavře rozdělování pohonu v poměru 50:50 mezi kola přední a zadní nápravy.

Motor a výbava

Dacia Duster zůstává i ve své druhé generaci věrná základní benzínové jednotce 1,6 SCe s výkonem 84 kilowat (114 koňských sil). V benzínu si můžete pořídit Dustera taktéž s dvanáctistovkou TCe, jenž je s výkonem 92 kilowat výkonnostním vrcholem celé nabídky. Zájemcům o naftu zůstává v nabídce klasická patnáctistovka dCi ve dvou výkonových variantách. Slabší disponuje výkonem 66 kilowat, silnější agregát produkuje celkem 80 kilowat. Nejsilnější nafta nám dělala společnost pod kapotou, a to s pohonem všech kol a šestistupňovou manuální převodovkou. V nabídce se taktéž nachází možnost automatické převodovky EDC s dílem mateřského Renaultu, bohužel však bez možnosti spojení s pohonem obou náprav. Patnáctistovku dCi jsem měl možnost testovat v Dusteru již vícekrát, nebylo tak pro mě překvapení, že motor příjemně táhne již od nízkých otáček. Projevem se sice neřadí k těm nejkultivovanějším, nicméně vše vynahrazuje svojí silou při jízdách v terénu. Chod šestistupňové manuální převodovky je dle mého názoru největší slabinou. Byť se s příchodem druhé generace pocit o trochu zlepšil zásluhou kvalitněji zpracované řadící páky, stále se setkávám s občasnou neochotou jemně přeřadit. Není to nic zásadního, ale kdo je zvyklý například na převodovky z dílny domácí automobilky Škoda Auto bude mít pocit, že rychlost musí nejdříve najít a pak ji pořádně zařadit. Duster však tyto drobné chybičky žehlí pohonem všech kol, který sdílí s ostatními modely aliance Renault-Nissan. Není se tak čemu divit, že se tento rumunsko-francouzský nezmar dokáže v terénu pěkně ohánět. V interiéru je klasický ovladač na změnu režimů. Primárně je předokolkou, po otočení ovladače se aktivuje režim AUTO, jenž sám vyhodnocuje a popřípadě připojuje pohon zadní nápravy na základě aktuálních podmínek na vozovce. Posledním režimem je LOCK, který uzavře rozdělování pohonu v poměru 50:50 mezi kola přední a zadní nápravy.