Škoda

Fabia

Recenze: FABIA - auto pro každého

Škoda Fabia třetí generace zkraje roku prošla faceliftem, který krom změn optických, přináší také změny v paletě motorů a rozšiřuje nabídku elektronických asistentů. Fabia ve své třetí generaci měla na co navazovat - nároky na ni v předchozích generacích byly vysoké a splnila je na jedničku - už od první generace, která přišla v roce 1999 šlo o nadprůměrné auto, které se mohlo poměřovat s těmi nejlepšími. Interier i exterier, který nepodlehl módním vlnám a ani po téměř 20 letech není úplně mimo. S mnohými nenáviděným modelem 1.2 HTP jsem se něco najezdil a jeho typické chrčení ve středních otáčkách v zátěži (což byl díky 51 kW skoro pořád), se mi po těch letech zase vrátilo po usednutí do faceliftovaného modelu již třetí generace, který jiné než tříválcové benzínové motory nenabízí. Právě projev motoru mi připomněl raketový pohon o lichém počtu válců ve Fabii první generace, která ale měla poloviční výkon a výrazně hrubší zvuk. O téměř 20 let později máme k testu bílou krasavici v nejvyšší verzi Monte Carlo ve variantě kombi, která nabízí všechny možné i nemožné vychytávky, jako třeba vyhřívání trysek ostřikovačů, nebo malinkatý ostřikovač zadní kamery. Wau, vyhřívané trysky, budoucnost je tady.

Zázraky pod roletkou

Mně se Fabia líbí a myslím, že je to krásné auto, jak v krátké, tak v dlouhé verzi. Facelift některé ostré hrany zjemnil a na pohled z ní udělal dospělejší auto, které ve verzi Monte Carlo se všemi příplatky jako nástavce prahů, LED světla, panoramatická střecha nebo velká kola udělají celkem parádu i z tak běžného auta. Z některých úhlů vypadá auto lépe než předchůdce, z několika  mi pak tak povedené nepřijde. Stále jde o vůz segmentu B, kdy zejména varianta kombi je u nás velmi oblíbená pro svou praktičnost, i když se nad ní stahují mraky a v další generaci Fabie již nebude. Hatchback nabízí při délce těsně pod 4 metry objem kufru 330 litrů, varianta combi skvělých 530 litrů při 4,2 metrech. Kufr nabízí tradiční škodovácké vychytávky, jako síťový program, přepážky, svítilnu, nebo oboustranné dvojité dno. Našlo se místo i na rezervu, byť mně osobně by v takovém autě chyběl průlez na lyže. Jinak kufr je sice relativně úzký, ale litry dohání délkou.

Nejširší, máte padáka

Usednutí dovnitř tak vyšperkované Fabie, s nádhernými sedadly, červeným dekorem na palubní desce, velkým displejem navigace a s velmi solidním zvukem zavírajících se dveří, nejvíce překvapí na vrchu palubní desky tvrdým obyčejným plastem. Ten je i na dveřích, tam by to ale tolik nevadilo, tím spíš, že vnitřní plastová část dveří u okna je celkem tenká a hlavně se ztenčuje směrem dopředu a Fabia nepůsobí tak bezpečně a útulně jako jiná auta, kde se člověk schová za hradbu linky dveří a palubní desky. Je to jen zdání samozřejmě, výrobce se snažil naopak relativně úzký prostor pro posádku co nejvíce rozšířit. Pro dva lidi při těle, případně v zimních bundách bude stejně znamenat, že se o sebe budou rameny otírat. Sedadla jsou relativně úzká, pro běžnou postavu ale perfektní, hlavně jejich boční vedení je naprosto perfektní. Vzadu je více místa než by se dalo čekat, ale určitě ne pro tři. Stísnenost zadních pasažéru úspešně rozptyluje obří prosklená střecha, která je v této verzi za 16 tisíc příplatku a nelze ji otevřít. Přední pasažéři z ní ale nic nemají, leda by se podívali přímo nad sebe.

Velké množství zkratek

Jízda, ať už po městě, nebo mimo město, to je labutí píseň. Fabia je komfortní, tichá a hlavně všechno je lehce ovladatelné, čitelné a jasné. Na zimních R16 kolech je auto skvělé, neumím si moc představit ty nově nabízené příplatkové R18 - s jejich váhou a tloušťkou pneumatiky to nebude na vození vajec na zadním platu. Spojka zabírá tak akorát, turbo motor netrpí na necitlivě divoké rozjezdy skokovým nárůstem výkonu, řazení jde samo a řízení lehce. Do dálničních limitů je cestování pohodlné a velmi tomu příspívají nové prvky bezpečností výbavy jako hlídaní mrtvých úhlů, adaptivní tempomat, automatické stěrače nebo automatická LED dálková i potkávací světla. Nad řidičem bdí paleta známých asistentu ABS, EBV, EDS, BAS, MSR, ESP ale také multikolizní brzda a nově XDS+, věcička, která přibržděním vnitřního kola umožní agilnější zatáčení. Zmíněná LED světla svítí skvěle, působivé je přisvětlování do zatáček, které není realizováno mlhovým světlem, ale má svůj vyhrazený segment. Mlhovky zůstávají halogenové.

Tříválcový úderník

V rámci celé modelové řady koncernu byl původní čtyřválcový motor 1.2 TSI nahrazen novým tříválcovým motorem 1.0 TSI. Oba motory v různých výkonových variantách vrcholí při 81 kW, litrový motor nyní nabízí o 25 Nm vyšší kroutící moment tj. 200 Nm v rozsahu od 2 000 do 3 500 otáček, tedy sice výrazně vyšší, ale v užším pásmu otáček. Alternativně se dá pořídit 1.0 MPI s 55 kW nebo slabší TSI s 70kW. Vyspělý motor má tři nezávislé okruhy chlazení, takže nemusí chladit výfukové plyny benzínem a zároveň se velmi rychle (během pár minut) ohřeje voda a auto začne topit. Charakteristikou jako by nejsilnější motor z oka vypadl naftovému motoru, plochá křivka kroutícího momentu náhle nastupující před dvěma tisíci otáček, do čtyřech tisíc výrazně neuvadá a pak pozvolna autu dochází dech až k omezovači. Přestože rádci řazení rychlostních stupňů se to nelíbí, motoru je nejlépe právě nad dvěma tisíci otáčkami, kde přestane dunět, má pořád rezervu výkonu a má už roztočené turbo, celkem příjemnou reakci na plyn a chuť zrychlovat. Rádce by nejradši nikdy tyto otáčky nedosáhl a radí je držet kolem 1500, kdy motor duní a nechce se mu nic. Nad ty dva tisíce otáček začne být slyšet typický zvuk koncernového tříválce, který třeba Peugeot s 1.2 PureTech umí maskovat lépe. Převodovka má poměrně dlouhé stupně a tak při 130 km/h na šestý převodový stupeň točí skromných 2500 otáček, ale má dost síly zrychlovat a zároveň je toto pásmo úsporné a tiché. Jen jedničku je potřeba díky tomu točit, aby na dvojku byly už k dispozici vhodné otáčky. Ale naštestí rychlosti zapadají ve svých vymezených drahách úplně ukázkově, vždy přesně a bez odporu. Pro všechny (ostatní) případy je v nabídce i automatické DSG, které tuhle činnost vyřeší za vás za 30 tisíc Kč. Motor autem nechvěje v žádném režimu, ani na volnoběh, kdy o něm není ani slyšet.

Elektro (technika)

Co se mi nelíbilo? Kromě designu černých kol se stříbrným rámečkem ve výbavě Monte Carlo z pohledu jízdy a ovládání auta není co vytknout. Nabídka motorů by mohla být širší, pro firemní zákazníky přece jen asi bude v nabídce scházet naftová verze.  Hlasové ovládání umí svým “Můžete to prosím zopakovat” zabavit na dlouhou dobu, a je třeba se s ním naučit zacházet pro jeho omezené chápání povelů, které podporuje. Já jsem si celý týden užíval CarPlay a Waze, který ale většinu funkcí příplatkového systému odstaví - telefon i navigace se použít nedají, stejně tak zdroj zvuku jiné než radia. Výjimečně jsem (pro účely) testu zkoušel třeba hlasově zadat adresu a ulici do vestavěné navigace, která to po delší konverzaci pochopila. Zkoušel jsem i škodováckou aplikaci OneApp, která přes rozhraní CarPlay (k dispozici i verze pro Android) umí rozšířit možnosti vestavěného infotainmentu. Umí vést knihu jízd, eviduje řadu jízdních parametrů, které zobrazuje v reálném čase a pak ukládá k dané jízdě. Zobrazit lze výkon, otáčky, přetížení, spotřeba, efektiva, cena cesty, ujetá vzdálenost, čas do nejbližšího servisu, nebo problémy auta na libovolném místě ujeté trasy. Na mapě jízdy je vidět nejvyšší rychlosti, otáčky, spotřebu atp. Všechny jízdy se vyhodnocují a zobrazuje se nejlepší z nich a je tu i možnost soutěžit s ostatními uživateli aplikace (byť na soutěžení o to, kdo ujede nejvíc km autem, mám svůj názor :-). Aplikaci bych zařadil do kategorie “na první dva dny dobrý”, její dlouhodobější použití mi nepřijde jako nějaký benefit.

Sen rodiny za půl míče

S cenou trochu přes půl milionu korun jde o extrémně dobře vybavené auto, které ale na našich cestách nebude častým zjevem. Už základní verze Monte Carlo se silnějším motorem za 411 000 není úplně málo, ale za ty peníze získá kupující všestranné auto s velkým zavazadelníkem a skvělými užitnými i jízdními vlastnostmi. Pro ty, co nepotřebují mít všechny vymoženosti je Fabia k mání už kolem 300 000 Kč a za ty peníze je to kvalitní, pohodlné, tiché a bytelné auto s tradičním obřím kufrem ve verzi kombi a o pár desítek tisíc levněji malý hatchback s dostatečným kufrem pro ty, co nepotřebují tahat příliš mnoho věcí na víkendy a dovolené.

Škoda Fabia měla vždy v Čechách výsostné postavení nejen jako produkt domácí automobilky, ale jako racionální volba auto pro rodinu, které na malé délce nabízí přes 500 litrů pro zavazadla, což je v našich kotlinách společně s cenou velmi podstatný parametr při nákupu vozidla. Škodovka neusnula na vavřínech a svých očekávání dostála na jedničku, kterou s posledním faceliftem ještě dotáhla na tržní špičku s elekronickými pomocníky a dalšími technologickými vychytávkami.

Naši druhou recenzi nové Fabie od Tomáše Sachera najdete na modelové stránce Fabie Combi.

Publikováno 18.11.2018, autor: Jan Nemrava, recenzovaný vůz Škoda Fabia , cena testovaného modelu: 450000 Kč

hodnocení: 90%