BMW a Mercedes vyhrály klimatický soud. Emise má řešit parlament, ne soudy

Německý Spolkový soudní dvůr (BGH) zamítl žalobu ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH), která chtěla donutit BMW a Mercedes k zastavení prodeje spalovacích aut do roku 2030. Soud v rozsudcích VI ZR 334/23 a VI ZR 365/23 rozhodl, že uhlíkové rozpočty a emisní cíle automobilek mají definovat zákonodárci, nikoli soudy. Rozhodnutí přichází v době, kdy EU sama změkčila vlastní plán na konec spalovacích motorů.

Aktivisté chtěli konec prodeje spalovacích aut do roku 2030

Za žalobou stáli tři ředitelé DUH, kteří podali žalobu jako soukromé osoby. Jejich argumentace se opírala o rozhodnutí německého Ústavního soudu z roku 2021, podle kterého může nedostatečná klimatická ochrana porušovat základní práva občanů. Konkrétně argumentovali porušením osobnostních práv podle článků 2 a 1 německého Základního zákona — prodej aut se spalovacím motorem podle nich přímo přispívá k tomuto porušování, informoval Auto Plus.

Advokát žalobců Remo Klinger své přirovnání nijak nezmírňoval: „Říkat, že zákaz neplatí, pokud existuje poptávka, je jako říkat, že mohu prodávat drogy, protože je lidé chtějí," prohlásil před soudem. BGH mu ale nedal za pravdu.

Čtyři soudy za pět let: žaloba neuspěla ani jednou

Než se případy dostaly k BGH, zamítly je už zemské soudy v Mnichově a Stuttgartu i oba příslušné odvolací soudy. BGH jako nejvyšší civilní instance potvrdil všechna předchozí rozhodnutí, píše Legal Tribune Online. Soud konstatoval, že pro soukromé podniky neexistuje žádný definovatelný individuální uhlíkový rozpočet — klimatické závazky sice existují na mezinárodní i národní úrovni, ale nelze je přiřadit jednotlivým firmám.

BMW se navíc bránilo tím, že dlouhodobě plní emisní limity EU pro flotilu nových vozů — argument, který podle BMWBlog posílil pozici obou automobilek.

DUH se nevzdává: zvažuje ústavní stížnost

Barbara Metz, generální ředitelka DUH, odmítla rozhodnutí interpretovat jako vítězství automobilek. „Soud jasně řekl, že pokud justice nemůže zasáhnout, musí se odpovědnosti chopit politici," uvedla. Organizace zvažuje podání ústavní stížnosti ke Spolkovému ústavnímu soudu v Karlsruhe.

Případ navazuje na rostoucí vlnu klimatických žalob v Evropě. V květnu 2025 soud v Německu připustil, že podnik může být za určitých okolností žalován kvůli dopadům svých emisí skleníkových plynů — i když tehdy žalobci nezískali žádnou náhradu škody. Rozhodnutí BGH ale vytváří jasnou dělicí čáru: soudy mohou tlačit na vlády, aby zpřísnily klimatickou politiku, ale nemohou nutit soukromé firmy k ukončení prodeje konkrétních výrobků.

BMW a Mercedes: investujeme miliardy, ale tempo si určíme sami

Oba výrobci rozhodnutí přivítali, aniž by jej komentovali příliš hlasitě. Shodně zopakovali, že „klimatické cíle mají být definovány v parlamentním rámci, nikoli soudním". Současně připomněli miliardové investice do elektromobility — BMW letos představilo studii o nahrazení fosilních paliv do roku 2040 a Mercedes opakovaně zdůrazňuje závazek ke kompletní elektrizaci osobní flotily.

Realita je ale složitější. Spalovací modely obou značek zůstávají výrazně ziskovější než elektromobily. A právě tady leží jádro sporu: aktivisté tvrdí, že odkládání přechodu na elektřinu není jen obchodní rozhodnutí, ale klimatický problém s právními důsledky. Šéf Mercedesu sám označil emisní cíl pro rok 2035 za „skrytou stovku" — tedy de facto úplný zákaz spalovacích aut.

EU změkčila přístup: výjimka pro syntetická paliva

Rozhodnutí BGH přichází v zajímavém kontextu. Evropská unie pod tlakem Německa a dalších zemí ustoupila od striktního výkladu zákazu prodeje nových spalovacích aut od roku 2035. Regulace stále vyžaduje výrazné snížení emisí CO₂ nových flotil, ale ponechává otevřená dvířka pro syntetická paliva (e-fuels) a případné další výjimky.

Pro DUH a další ekologické organizace je to frustrující vývoj: když EU sama couvá, soudní cesta se stává jednou z mála zbývajících pák. Zamítnutí žaloby BGH jim ale tuto páku výrazně oslabilo — alespoň na úrovni civilního práva.

Obě značky v Česku prodávají přes 25 tisíc aut ročně

V České republice patří BMW a Mercedes-Benz k nejsilnějším prémiovým značkám. Obě postupně rozšiřují nabídku elektromobilů — BMW nabízí modely iX1, iX3, i4, i5 a i7, Mercedes pak řadu EQA, EQB, EQE a EQS. Letos přibude i chystaná řada BMW i3 Neue Klasse s výrobou od srpna.

Rozhodnutí německého soudu nemá přímý dopad na české zákazníky, ale ovlivňuje celkovou strategii obou koncernů. Pokud by soudy začaly vynucovat uhlíkové rozpočty, výrobci by museli zrychlit přechod na elektřinu — a s tím i cenovou politiku a dostupnost modelů na menších trzích. Zatím ale platí, že tempo elektrifikace určuje evropská regulace emisí CO₂ flotil, nikoli soudní rozhodnutí.