V úterý 10.9. proběhlo oficiální představení modelu Renault Clio českým novinářům a zároveň došlo k odhalení českých cen, které začínají na 259 000 Kč ve verzi Life. Nové Clio možná nevypadá zvenku jako velká změna, ale jak sami zástupci automobilky říkají, “venku evoluce, uvnitř revoluce”, co musím po par stovkách kilometrů za volantem tohoto vozu potvrdit. Změnilo se úplně všechno. Pod kapotou jsou nové motory, nový je komplet interiér, nová je modulární platforma na které v budoucnu vznikne i hybridní verze. Ale popořadě.

Nová generace Clia je již pátou v pořadí. Clio se začalo vyrábět v roce 1990 a celkem bylo vyrobeno 15 milionů vozů, co je více než kterýkoliv jiný model této značky. Nyní přichází na český trh model, který by se mohl zdát jako omlazený, ale není tomu tak - je od základu nový. Nabízí vyspělou elektroniku (adaptivní tempomat, lane assist, easy park, easy pilot, emergency braking system, čtveřici kamer) novou modulární platformu CMF-B, vyspělé pohonné jednotky (SCe 65, TCe 100, TCe 130 a 1.5 Blue dCi) a výrazný posun v kvalitě zpracování a jízdní kvalitě. Objem zavazadlového prostoru se zvětšil na 391 litrů, co je také mimořádná hodnota.

Osobně jsem měl možnost vyzkoušet dvě verze - silnější 1.3 TCe se 130 koňmi a 240 Nm, která se sedmistupňovou automatickou dvouspojkovou převodovkou zrychlí z nuly na sto za 9 vteřin a výrobce udává kombinovanou spotřebu kolem 5.5 litru. Na černém testovaném modelu zvenku tolik práce designeru nevyzněla, ale vevnitř okamžitě zaujme virtuální kokpit, pod velkým krycím sklem schovaná velká obrazovka se skvělým kontrastem a jemným rozlišením, sympaticky uspořádaná do panelů, takže je možnost zobrazit navigaci, audio i telefon. Pod ním je ovládání automatické klimatizace a řadící páka. Její vyvýšená konzola dala vzniknout zajímavě hlubokému odkládacímu prostoru. Rád bych si možná sedačku stáhl trochu níže a lépe cítil její boční vedení, ale toto hodnocení bych nechal až na týdenní test. Palubní deska a její vyvedení je asi největší překvapení - cíl Renaultu, aby vnímaná kvalita byla vyšší se jednoznačně povedl - nejen na horní straně palubní desky, ale i na té straně skloněné k posádce jsou opravdu pěkné materiály. Ta samá písnička je na dveřích a dokonce i na středové konzoli, kde svoje místo najde elektronická brzda a překvapil i auto-hold - tedy možnost aby auto stálo na brzdě za vás po celou dobu zastavení (ne jako hill-hold který to zvládne jen na pár vteřin). Ve směru kvality interiéru je ten skok opravdu enormní.

Jízda s automatem je nepřekvapivě komfortní, převodovka většinou skvěle řadí a když ne, stačí ji krátkým stiskem pedálu popohnat k zařazení nižší rychlosti. Dokonce lze řadit i pádly pod volantem. Jízda na sedmnáctipalcových pneumatikách je velmi jistá, Clio překvapí jak málo zaklekává na přední kolo při náhlé změně směru a jak jisté a dospělé jízdní vlastnosti má. Stejně tak úroveň hluku se snížila a do rychlosti kolem 100 km/h je v autě ticho, pak se už trochu ozývá hluk od zrcátek. Ale v rámci třídy spíše lepší. Z první jízdy mi možná trochu nesedělo přeposilované řízení s tvrdším podvozkem a celkem silným motorem, ale během chvíle jsem si zvykl.

Druhé zkoušené auto byl nový litrový motor 100 Tce, který má 160 Nm, zrychlí za 11,8 vteřiny a má mít spotřebu kolem 4,5 litru. Je vždy spojen s pětistupňovou převodovkou, která na dálnici má těsně kolem 3 tisíc otáček - co je velmi dobré jak pro spotřebu, tak pro akustický komfort. Zároveň v těchto otáčkách už turbomotor má dost síly bojovat s odporem vzduchu. U toho manuálu ještě více vynikne jak šikovné je mít tu řadící páku výše a jak snadno se na ni dostane. Nový litrový motor nemá ani filtr pevných částic ani přímé vstřikování, co je velmi překvapivé technické řešení, které řeší dva největší neduhy současných malých přímovstřikových motorů. Motoru nechybí příjemný zvuk, příjemná charakteristika a jsem přesvědčen, že pětilitrová spotřeba nebude nedosažitelná a motor se svými sta koňmi poskytuje dostatečnou dynamiku pro běžné ježdění. Spotřebu zjistíme v testu, který již máme domluvený na říjen.