Peugeot 508 SW GT 225K - design a spotřeba hraje prim
Redakčním testem prošla liftback verze Peugeot 508 minulý rok hned dvakrát. Vyzkoušeli jsme základní naftovou variantu ve výbavě Allure i prostřední verzi GT line s benzínovým motorem obě se 180 koňmi. A obě verze obstály v testu velmi dobře, benzínový model překvapil i spotřebou. Nyní máme na test verzi SW ve výbavě GT, tedy variantu kombi tohoto vozu střední třídy, jehož cena v maximální možné výbavě dosahuje 1,2 milionu Kč.
Vůz v tmavé, modrozelené barvě vybavený benzínovou 1.6 PureTech s 225 koňmi a osmistupňovým automatem ve výbavě GT představuje strop toho, co lze do Peugeotu “napěchovat”. Jako příklad uvedu velmi málo časté noční vidění, bodová masážní sedadla, Full LED světlomety nebo adaptivní tempomat s držením v pruhu, schopný vůz zcela zastavit. Do toho krásný design francouzského střihu s tygřími drápy, které jsou světelným podpisem poslední generace všech Peugeotů a dávají jim na silnici nepřehlédnutelný vzhled.
Styl, styl a zase styl
Styl v tomto vozu vládne nejen zvenku, ale i uvnitř. A na obou frontách muselo být trochu odebráno, aby jinde mohlo být přidáno. Vůz má 4778 mm (porovnání délky vozů střední třídy) na délku, ale jen 1420 mm na výšku (porovnání výšky). Vzhledově se Peugeot ve střední třídě rozhodně neztratí, naopak. Bezrámová okna, vykrojené blatníky, mohutná příď se zakousnutými diodami pro denní svícení, nebo poměrně nízká přední hrana karoserie dávají vozu originální vzezření. Zezadu neobvyklé ztvárnění světel opět stylizující tygří drápy a černý pruh, který je spojuje, doplněn nápisem jména výrobce pod zadním sklem. Koktejl designových prvků, které budete jen těžko v této třídě hledat.
Kvůli tmavé barvě bylo auto velmi nenápadné a zanikla spoustu těch krásných detailů. Jenže, pokud se rozhodnete pro Peugeot, tak pro ten krásný design musíte udělat nějaké ty ústupky a pak podle mne nechcete, aby zanikl v nevýrazné barvě. To si můžete koupit něco z fádnější německé konkurence (ale s vychytanější elektronikou). V případě tohoto modelu bych určitě zvolil červenou nebo bílou barvu, která autu tak moc sluší a s nimi je 508 opravdový šperk na silnici.
Po usednutí dovnitř opět hraje Peugeot na designovou notu a líbivost netradičního interiéru. Nad malinkatým volantem je digitální přístrojový štít i-Cockpit, který je pro modely této značky tak charakteristický. Všude relativně kvalitní materiály včetně obložení, které připomínalo černé matné dřevo a podílelo se na velmi dobrém vnímání kvality. Pohodlná sedadla nabízí všemožné nastavení včetně prodloužení sedáku a změny výšky kolenní podpěry nebo příplatkovou masážní funkci. Drobnou výtku mám k úzkému sedáku, respektive jeho širokým bočnicím, které z boku tlačili i na moje hubené tělo. Spolujezdci si pak stěžovali na nedostupnost stropních madel.
Elektronika vidí na vrchol třídy
Elektronika je kladem, ale i jedinou větší pihou na kráse tohoto modelu. Nabízí neuvěřitelné množství netradičních doplňků, jako je třeba noční vidění nebo parkování, které nejen řídí, ale i řadí. Naopak některé ty zcela běžné dokáží trochu pozlobit - infotainment má trochu pomalejší odezvy, například.
Výtku mám k ovládání tempomatu pomocí páčky pod volantem, která není vůbec vidět, ale sdružuje v sobě řadu funkcí, které je potřeba se naučit nazpaměť a nahmatat poslepu. Zvýšit/snížit rychlost, zvýšit/snížit vzdálenost, pozastavit tempomat, zapnout ho a nakonec ještě převzít přečtenou značku do nastavení omezení. Trochu moc funkcí na něco, co vůbec není vidět, zvyknout si ale samozřejmě lze poměrně rychle. Na druhou stranu jeho funkce si pochvalu zaslouží. Překvapivě vůbec netrpí tím neduhem, kterým trpí nový Peugeot 208, kdy se při automatickém držení v jízdním pruhu auto komíhá ze strany na stranu. Umí jet plynule klidně i dlouhé desítky kilometrů.
Noční vidění je skvělý pomocník, který odhalí chodce v jízdní dráze dlouho předtím, než je odhalí řidičovo oči. Jen při noční jízdě po Praze se občas nějaký ten falešný poplach objeví kvůli lidem stojícím na zastávce blízko vozovky. Ale na druhou stranu, informace o každém potenciálním nebezpečí je lepší než žádná a při jízdě mimo obec je to opravdu neocenitelný pomocník a člověk jen žasne, jak brzy dostane varování o pohybu osob na vozovce.
Spotřeba překvapí
Už z testu 180 koňové verze v liftbacku víme, že motor umí být úsporný, rychlý a tichý. Při dálničním limitu motor točí kolem 2 100 otáček a při 150 km/h jen 2 500. To znamená, že o něm není prakticky slechu. Ale ozvat se umí - když třeba při předjíždění převodovka podřadí o tři stupně a vyžene ho až k červenému poli. Proč neumí podřadit o víc než jeden stupeň i při manuálním řazení pádly tak zůstává záhadou a velkým omezením využití manuálního řazení. Když už jsme u převodovky - tahle klasická automatická převodovka s hydrodynamickým měničem s označením EAT8 se nabízí v celé paletě modelů PSA a to je dobře. Je skvělá. Od nulových rychlostí, kdy je plynulá a jemná (na rozdíl od některých dvojspojkových) až po ty situace, kdy ji člověk „stojí na krku“. Líbí se mi, jak jde ovládat plynem - ťuknutí na plyn ji dá pokyn k podřazení, plynulé stisknutí zase zabrání zbytečnému podřazení, protože když motor poskytuje svých 300 Nm už ve středních otáčkách, tak proč je nevyužít.
S 225 koni a 300 Nm, se zrychlením 7,3 vteřiny, kombinovanou spotřebou 5,1 litru (NEDC) a hmotností 1500 kg by benzínový motor mohl být receptem vysokou spotřebu. Ale není tomu tak. Při troše snahy lze nalézt i hodnoty spotřeby WLTP, které už jsou realitě znatelně blíž. Výrobce udává 7,1 až 7,8 litrů na sto kilometrů. A to už odpovídá spotřebě, která se nám na displeji také objevovala. Jasně, ve městě v zimním provozu je to 10 litrů, na dálnici je to zhruba 8,5 litru (co je mimochodem stále poměrně dobrá hodnota). Mimoměstská jízda pak bez problémů začíná číslem 7. Celkově dopadl test se spotřebou lehce přes 8 litrů, na dlouhodobém displeji pak svítila hodnota o litr vyšší.
Ještě se zastavím u jízdního pohodlí - skvěle sladěný motor s převodovkou, příjemné řízení s malým volantem a velká 19 palcová kola ve spolupráci s adaptivním podvozkem jsou zárukou skvělého svezení a velmi jistých jízdních vlastností, které Peugeot svým sportovním vzezřením a 225 koňmi naznačuje. Přepínání jízdních režimů ovlivní nastavení řízení, převodovky, odezvy na plyn a nastavení tlumičů. Rozdíl mezi Sportem a Komfortem z pohledu tvrdosti podvozku není velký, protože ta krásná kola jsou na naše “silnice“ až moc velká a tak bych doporučil o palec menší.
I na měkčích zimních pneumatikách některé nerovnosti nese karoserie s nelibostí a menší kola budou přenášet i méně hluku do interiéru. Jinak jízda i nad dálničními rychlostmi je tichá a příjemná. Masážní sedadla se svým režimem „kočičích tlapek” masírují řidičova záda, z reproduktorů Focal se linou příjemné tóny, motor tiše pracuje a adaptivní tempomat drží vozidlo v pruhu a dostatečně od daleko od ostatních aut. To je ta přesně ta chvíle, kdy Peugeot udělá největší dojem. Svou skvělou schopností absorbovat velké vzdálenosti bez velkého úsilí.
Kouzla v kufru
Oproti liftbacku by mělo být kombi výrazně praktičtější díky svým přepravním schopnostem. U Peugeotu je tento předpoklad naplněn jen z části. Kufr, byť krásně pravidelných tvarů, má objem 530 litrů. A to může být kámen úrazu, protože třeba o třídu nižší 308 SW nabízí 610 litrů a Superb, který bude nepochybně v našich krajích největším soupeřem, má litrů 660. Problém je, že kufr, ač relativně dlouhý a široký, je relativně mělký. Zatímco Superb má pod dvojitou podlahou ještě spousta místa, 508 žádnou dvojitou podlahu nemá, resp. je pod ní už jen dojezdové kolo. Situaci trochu zachraňuje možnost sklopení sedaček z kufru a šikovné podélné koleje na upevnění nákladu. Srovnání Superbu s 508 jsme věnovali samostatný článek.
Resultat
Peugeot je designovým klenotem, kterých na silnici moc nepotkáte. I verze SW má spoustu trumfů, kterými svoje zákazníky umí oslovit, jako nejmodernější techniku světel, nočního vidění, nebo zcela automatického parkování. K tomu skvělé jízdní pohodlí a perfektně sladěnou převodovku s pohonnými jednotkami a máme auto, která je dokonale konkurenceschopné, byť už i ten jeden rok na trhu je na něm trochu znát. Pokud není objem kufru tím zásadním kritériem, zkuste se s ním projet a když zvolíte správnou barvu, budete mít opravdový šperk, za kterým se na ulici lidé otočí.
