Tesla Cybertruck v Evropě oficiálně koupit nejde - nemá evropskou homologaci a Tesla ho na starý kontinent neprodává. Přesto po českých silnicích jezdí, a přibývají. V registru Svazu dovozců automobilů (SDA) jich do května 2026 figuruje 22 kusů (2 v roce 2024, 14 v roce 2025 a dalších 6 jen za prvních pět měsíců roku 2026) a všechny mají jedno společné: do Česka dorazily jako dovoz a v evidenci jsou vedené jako ojeté vozy. Kolem těchto dvaadvaceti aut přitom vyrostl překvapivě čilý malý byznys - od dovozců přes specialisty na přestavby až po půjčovnu, která z nerezového obra dělá pojízdný billboard.
Z dat SDA, která jsme spárovali s obchodním rejstříkem ARES podle IČO provozovatele, vyplývá jasná věc: Cybertruck je v Česku hlavně firemní hračka. Z 22 registrací jich 20 připadá na firmy (z toho jeden na živnostníka), jen dvě na fyzické osoby. Dva vozy jsou navíc v nejsilnější třímotorové verzi Cyberbeast.
Mezi majiteli najdeme jména, která dávají smysl. České zastoupení tuningového domu Mansory Automotive CZ v Praze (Mansory na Cybertrucku staví své vlastní karbonové přestavby), brněnský dovozce aut Import Car Group, nebo firmy, pro které je extravagantní nerezový pick-up především marketingovým nástrojem - třeba pražská VIP Solar Czech, ostravská UFI FILTERS Czech, brněnský OLMAN SERVICE nebo paskovská DOVA. Obě verze Cyberbeast registrovaly firmy z oboru, kde se reklama hodí: XTUNING a VDS Vratové a Dveřní Systémy. Jeden z vozů jede na leasing - jeho vlastníkem je Home Credit.
Rok 2026 ukázal, kdo na trhu opravdu hraje. Mezi šesticí nových majitelů jsou převážně autobazary a dovozci - pražské AUTOMEE, modřické AUTO BOBRAVA a příznačně i jihlavská EV DAVE, tedy firma stojící za dovozcem TeslaDave, který si jeden kus zaregistroval sám. Nechybí ani vozy pro náročnou klientelu: jeden Cybertruck pořídil pražský prodejce luxusních jachet Princess Yachts Adriatic.

Tesla Cybertruck v Česku s majiteli a specifikacemi"/>
Odpověď je jednoduchá: homologace. Cybertruck nemá evropské typové schválení, takže ho nelze přihlásit jako nový vůz z oficiální distribuce. Jediná cesta vede přes individuální dovoz a jednotlivé schválení každého konkrétního kusu - a takový vůz je v českém systému z principu veden jako ojetý, i kdyby měl na tachometru pár stovek kilometrů.
Cesta z Ameriky je přitom nákladná i sama o sobě. Server cartake.cz, který se dovozem a homologací zabývá, popisuje řetězec: koupit vůz v USA, ověřit historii přes Carfax, naložit do kontejneru (zhruba 4 000 až 5 000 dolarů) nebo levněji na loď Ro-Ro a čekat čtyři až osm týdnů, než zásilka dorazí přes Rotterdam či Bremerhaven. Na hranici se pak připočítává clo zhruba 10 % a 21 % DPH. DPH ale u Cybertrucku hraje menší roli, než se zdá: vůz v Česku skoro vždy končí na firmě (z 22 kusů jich 20 jezdí na IČO) a plátce DPH si daň odečte. Skutečným nevratným nákladem dovozu tak zůstává hlavně clo, drahá přeprava přes oceán a následná homologace.

Nejtěžší část přichází až na našem území. Aby Cybertruck prošel jednotlivým schválením, musí splnit evropské normy, kterým jeho americká podoba neodpovídá. Podle dovozců je největší překážkou osvětlení - úpravy potřebují světlomety, blinkry i mlhové světlomety. Řešit se musí i zrcátka a kamery, přepis softwaru na kilometry za hodinu a v neposlední řadě ostré hrany karoserie, které kvůli bezpečnosti chodců evropským předpisům nevoní. Není to ostatně jediné místo, kde Tesla v Česku naráží na regulaci - i spuštění jejího jízdního asistenta FSD u nás zatím blokuje čekání na rozhodnutí EU.
Že to není formalita, ukazuje realita z provozu. Youtuber z kanálu Nejrychlejší Tesla.cz, který si Cybertruck na pár dní vypůjčil, narazil na stanici technické kontroly přesně na tyhle problémy - technikovi se "nelíbily ostré hrany" a vůz neměl v pořádku papíry. Jeho video je k tématu mimochodem skvělou ukázkou toho, že život s pětimetrovým nerezovým obrem v Česku není jen sláva: zaparkovat, projet myčkou nebo se vejít do běžné české garáže (kde kvůli délce auta nezavřete vrata) je samo o sobě výzva.

A právě tady je ten zajímavý byznysový příběh. Když značka model oficiálně neprodává, ale poptávka existuje, zaplní mezeru menší hráči - a každý článek řetězce si ukrojí svůj díl.
Na začátku stojí dovozci. Specializovaný TeslaDave nabízí kompletní servis: nákup v USA, přepravu, registraci a vyřízení legislativy, dodání do čtyř až šesti týdnů. Hotový Cybertruck AWD s černým interiérem má v ceníku za 4 235 000 Kč. Stejnou cestou jde i zmíněný cartake.cz, který k dovozu přidává i individuální homologaci.
Klíčový a technicky nejnáročnější článek je ale ten, kdo auto na evropské silnice skutečně upraví. Tuhle roli si v Česku vzala firma BatteryX SE (IČO 07236042), která se jinak věnuje bateriovým systémům a energetice. Mezi své služby řadí přímo "Cybertruck EU konverze" - tedy technické úpravy a legislativní schválení pro evropský provoz. Je to přesně ten typ inženýrské práce (světla, mlhovky, hrany, software), bez které by se žádný z těch dvaadvaceti vozů na české silnice legálně nedostal.
Druhotný trh obstarávají klasičtí prodejci ojetin. V inzerci na Sauto.cz se Cybertrucky objevují za 3,6 až 4,5 milionu korun: nejlevnější je verze AWD z roku 2024 s nájezdem 38 000 km od soukromníka z Jablonce nad Nisou za 3 630 000 Kč, dražší kusy nabízí pražská Mototechna (4 500 000 Kč za dvoumotor se vzduchem a 360° kamerou) a Fashion Cars (Cyberbeast s nájezdem 900 km za symbolických 4 444 444 Kč).

A do třetice tu je byznys s pozorností. Cybertruck budí všude takový rozruch, že se sám o sobě stal médiem. TeslaDave proto plochu auta pronajímá jako velkou pojízdnou reklamu, půjčuje ho na firemní akce a výstavy (půldenní pronájem za 30 237 Kč, celodenní za 55 647 Kč) a nabízí i zážitkové jízdy - svezení s instruktorem na 30 minut vyjde na 3 490 Kč, hodina na 6 490 Kč. K tomu přidává servis a náhradní díly, protože ani ty u nás oficiálně neexistují.
Dvaadvacet aut je sice malé číslo, ale tempo roste - za prvních pět měsíců roku 2026 přibylo šest vozů, tedy skoro polovina toho, co za celý předchozí rok. Cybertruck je tu spíš kuriozita a statusový doplněk než dopravní prostředek. Přesto ukazuje něco podstatného: i pro auto, které výrobce na evropský trh vůbec nepustí, dokáže v Česku vzniknout funkční dodavatelský řetězec - od člověka, který ho koupí v Kalifornii, přes inženýry, kteří mu předělají světla a obrousí hrany, až po dealera, který ho prodá dál, a půjčovnu, která na něm vydělá ještě jednou.
Daní za tu exkluzivitu je cena. Clo, drahá zámořská přeprava a nákladná individuální homologace vyženou cenu pick-upu, který v USA startuje v přepočtu kolem 1,7 milionu korun, na českém trhu na 3,6 až 4,5 milionu - a to i bez DPH, kterou si firemní majitelé odečtou. Aktuální specifikace a ceny obou verzí sledujeme na stránce modelu.