Toyota Camry Executive - pět litrů na pět metrů

Toyota Camry je po světě velmi populární pro svou spolehlivost a pohodlí. A to tak, že se v předchozích sedmi generacích prodalo víc než 15 milionů vozů. Camry nemáme na test poprvé - měli jsme ji v loňském roce, těsně před modelovou péčí pro rok 2022. Těch novinek sice není moc, ale svezení s Camry je příjemným zážitkem a tak jsme nabídnutý vůz rádi opět osedlali.

Před námi stojí 4885 mm dlouhý sedan elegantních tvarů s klasickou tříprostorovou karoserií. Zepředu zaujme masivní nárazník s výraznými lamelami, které v kombinaci s vcelku malými Bi-LED světly dotváří poměrně moderní vzhled. Z boku elegantní silueta s velkými koly a malými mezerami v podbězích dávají Camry i přes velké rozměry sympatickou elegantnost. Velký rozvor náprav skrývá spoustu místa uvnitř a rozměrné zadní dveře prozrazují snadné nastupování. Zezadu je (stejně jako v hodnocení před dvěma lety) Camry až moc usedlá a to jak tvary boubelaté karoserie, tak provedením světlometů. To se nezměnilo a je to škoda.

Pod kapotou se skrývá hybridní pohonné ústrojí. Aby také ne. Toyota má s kombinací spalovacího motoru a elektromotoru více než dvacetileté zkušenosti. V Camry najdeme 2,5 litrový čtyřválcový atmosférický benzínový motor pracující v Atkinsonově cyklu, který poskytuje nejvyšší výkon 130 kW. Ve spojení s elektromotorem o výkonu 88 kW, který čerpá energii z 6,5Ah NiMH baterie, je výsledný systémový výkon 160 kW. Ten je pak přenášen přes bezestupňovou převodovku eCVT na přední kola. Celkový výkon soustavy činí zmíněných 160 kW, což postačuje ke zrychlení z 0 na 100 km/h za 8,3 sekundy, při hmotnosti 1670 kg. Kombinovanou spotřebu výrobce udává v rozmezí 5,3-5,6 l na sto km (WLTP). 

Pěkně vypadá interiér, který je kombinací moderních prvků i odkazů na konzervativní styl. Dominují mu velmi pohodlná kožená sedadla s menším bočním vedením, ale s elektrickým nastavením, nově včetně odvětrávání. Jednoduchá je architektura přístrojového štítu s dvěma budíky a palubním počítačem uprostřed. V této cenové hladině jsou nutností nejen elegantní tvary přístrojové desky, ale především kvalitní materiály. Nutno říct, že světlý interiér kousku testovaného vloni dělal mnohem lepší dojem. I tak je usednutí do této tmavé varianty vcelku příjemným zážitkem. V rámci modelové péče se posunula obrazovka infotainmentu směrem vzhůru a už není součástí jednolitého tvaru středové konzole, ale “vyčuhuje” do prostoru. Jsme v Toyotě, takže já být výrobcem, tak tu obrazovku tolik nevystrukuji. Není to žádný technický poklad, jak prostředí, tak ten hardware, vypadají jako z jiného století. Ale naštěstí už tu máme Apple CarPlay a Android Auto, to je mimochodem také novinka.

Pravý pocit nadřazenosti lze zažít na zadních sedadlech. Pohodlná kožená sedadla, dvacet centimetrů místa před koleny, ovládací panel ve středové opěrce (součástí paketu VIP Business za 145 tisíc), kterým lze elektronicky ovládat sklon sedadel, teplotu v interiéru, hlasitost rádia nebo protisluneční roletku na zadním skle. Na zadních sedadlech Camry pasažéry opravdu hýčká, navíc nově přibyl průlez na lyže, který u Business paketu dříve být nemohl. 

Camry to není jen luxusní místo pro přepravu těch na zadních sedadlech. I řidič si přijde na své. Camry nabízí velmi příjemné ovládání plynu i přesného řízení, pohodlnou pozici za volantem, ale hlavně okamžitou reakci elektromotoru a skvěle naladěné hybridní ústrojí. To všechno je korunováno neuvěřitelně nízkou spotřebou. První den při klidné večerní jízdě přes Prahu a zpět se na palubním počítadle objevila hodnota spotřeby 4 litrů na sto km. V bezmála pětimetrovém autě s 1,6 tuny pohotovostní hmotnosti. Nechápu. K tomu se Camry pohybuje tiše, při běžné jízdě si motor vystačí v nízkých otáčkách a díky pomoci elektromotoru se nemusí nijak moc vydávat do těch vyšších. 

Na dálnici se teprve ukáže, že i dlouhé cesty jsou pro Camry to pravé. Tichý interiér a pohodlný podvozek společně s pohodlnými sedadly přesvědčí o tom, že tohle je pro Camry přirozené prostředí. Ale co ten benzínový motor pod kapotou? Hodí se na velké porce kilometrů? Rozhodně ano. Neuvěřitelná je spotřeba velkého sedanu do 6 litrů benzínu na sto kilometrů i při jízdě po dálnici. Sedíte příjemně položeni v gaučových sedadlech a říkáte si, co koho láká na dlouhých cestách v SUV, kde má ta vysoká karoserie vliv jak na hluk, tak na spotřebu. Kvůli tomu se pak většina kupujících vzdá benzínového ševelení. Souhlasím s tím, že na dálnici většinou ty naftové motory slyšet nejsou, i s tím, že spotřeba bude na dálnici zřejmě nižší. Ale ve městě ne. V hustém městském provozu si Camry vystačí se šesti litry, mimo město jen s pěti litry na sto km. A většinu času jste doprovázeni bud naprostým tichem (kdy motor klidně 70% času cesty po městě neběží), nebo jemným pobrukovaním. Auto jsme vraceli s výslednou spotřebou 5,5 litrů na sto po 500 km. Není to krása? Je to krása. A navíc baterie neubírají příliš místa ani v kufru, ten pojme 524 litrů zavazadel. 

Vyzdvihnout ještě musím podvozek, respektive jeho schopnosti tlumit nerovnosti. Přestože Camry nemá elektronicky řízené tlumiče, většinu nástrah pobere na jedničku. Naladění je tak akorát, není houpavé a nestává se, že by se kola rozkmitala na řadě nerovností. Ani při plném obsazení o pohodlí nepřijdete. Kombinace naladění podvozku a atmosférického motoru spojeného s CVT převodovkou dává tušit, že tlačítko Sport na středové konzoli je spíše z formálních důvodů. Na nějaké sportování Camry není. Ale když stisknete plyn až na podlahu, okamžitě pocítíte znatelnou pomoc od elektromotoru a po chvilce se ozve i vytočený motor jako důsledek práce CVT převodovky. Ale není to takový ten vysoký vytočený zvuk naštvané čivavy, ale takový plnější zvuk objemnějšího motoru.  Zrychlení na sto za 8 vteřin sice ukazuje, že žádný louda to není, ale hodí se spíše na předjetí a pak zase klidné cestování. Dalším tlačítkem je tlačítko Eco, které jsem zkusil jen na chvíli. To otupí reakce plynu, ale nemyslím si, že by to mělo vliv na tu spotřebu, která je i v režimu Normal z říše snů. 

Jenže! Podobně jako u Kodiaqu, na konci testu přijde katarze. Ono je to všechno krásné, Camry se zdá být celkem rozumnou volbou. Vrtá mi hlavou, proč si ji nekoupí víc lidí a proč jich tolik radši skončí v Superbu. A ono se pár důvodů najde. Kromě té karoserie sedan a neochvějné pozice německého koncernu, mne napadá ještě pár dalších. V autě za 1,3 milionu korun bych třeba chtěl LED matrixová světla. Nebo lépe (více) nastavitelné sedadlo, třeba s nastavením délky sedáku nebo masáží. Nebo lepší infotainment, nebo hezčí zadní část vozu. Nelíbí se mi ani to, že aktivace adaptivního tempomatu vyžaduje stisknutí tří tlačítek. To je třikrát víc, než je potřeba ve skutečnosti nebo u konkurence. Někomu by mohl chybět pohon všech kol, případně v takové cenové hladině pohon jen zadní nápravy. Nebo třeba lepší hodnoty zrychlení a více koní. Zkrátka těch věcí je dost. Ale takovou spotřebu, takové hýčkání těch na zadních sedadlech a takovou pověstnou spolehlivost, tu najdete jen v Camry.

Camry si v Čechách své kupující hledá velmi obtížně, přestože nabízí to, co “uživatelé” těchto vozů chtějí - ticho, pohodlí, spolehlivost. Ve firemních flotilách ji také moc nenajdeme, protože tam se hodí škodovky se svojí hierarchii modelů mnohem lépe. Škoda. Pokud po takovém velkém autě pokukujete, dejte Camry šanci. A pokud se chcete nechat hlavně vozit vzadu, tak jí určitě zkuste.