Seat Arona
Seat Arona: Do města i na polní cestu
Zájemce o cenově dostupný crossover bezpochyby do užšího výběru zahrne i Seat Arona. Tento reprezentant koncernové techniky postavený na platformě MQB A0 se uchází o své místo na velmi početně obsazeném trhu malých crossoverů. Především v kombinaci benzínového přeplňovaného čtyřválce o objemu 1,5 litru a sportovně laděné výbavy FR v souladu s tradičně emotivním designem španělské značky má v rukou několik trumfů v souboji s konkurenty, jakými aktuálně jsou třeba Renault Captur, Hyundai Kona, Kia Stonic nebo Peugeot 2008.
Exteriér: Ibiza na chůdách
Jak je již delší dobu v automobilovém světě zvykem, design vozů Seat je velmi silnou zbraní, kterou dokáže přetáhnout hodně zájemců třeba i od koncernových konkurentů z Boleslavi nebo Wolfsburgu, kteří reprezentují spíše konzervativní přístup. Základním rysem Seatu Arona je značná výška vzhledem k jeho skromným půdorysným rozměrům. Designerům se ale naštěstí povedlo opticky rozbít boční plochu černým lakováním střechy zasahujícím do všech sloupků a charakteristickým chromovaným pruhem s vyobrazením písmene X v zadním sloupku. Pozornost v kladném slova smyslu jistě upoutají i příplatková černostříbrná osmnáctipalcová kola a výrazně zkosená boční zrcátka. Všudypřítomný motiv trojúhelníku je patrný i při čelním pohledu zepředu a zezadu. Tento geometrický útvar je nosným prvkem jak zadních svítilen, tak i předních světlometů, kde vytváří světelný zdroj denního svícení. Jak efektně působí trojúhelník denního svícení, tak efektivně fungují Full LED světlomety v noci, svítí opravdu perfektně.
Interiér: Jako v pokojíčku
Popis interiéru nelze začít jinak než posouzením prostornosti, třeba i ve srovnání s výchozím malým hatchbackem. Stylově vyhlížející vysoká karoserie Arony si oproti některým konkurentům zachovává rozměrná boční okna i pro cestující vzadu a celkově přináší úctyhodnou vzdušnost prostoru pro celou posádku. Dostatečné šířce interiéru jednoznačně prospívají chytře tvarované výplně dveří, které zabírají minimum místa. Testovaný vůz byl vybaven sportovně vyhlížejícími sedadly s textilním čalouněním a efektním červeným prošitím, viditelném dále i na ruční brzdě, manžetě řadicí páky, volantu a kůží prošité palubní desce. Jak kožený multifunkční volant se zploštěním ve spodní části, tak krátká řadicí páka s kulatou hlavicí padnou skvěle do ruky. Vrátíme-li se k sedadlům, musíme pochválit dobré tvarování poskytující dostatečné boční vedení a až neuvěřitelný rozsah výškového seřízení sedadla řidiče. Seat Arona tak plně uspokojí všechny řidiče: od těch, kteří rádi sedí nízko a vozů SUV se proto trochu obávají (můj případ), po starší motoristy, kterým se tak lépe nastupuje, nebo příslušnice něžného pohlaví, které zase ocení dobrý rozhled z výšky.
Přední loketní opěrka sice postrádá možnost nastavení, mně osobně to ale vůbec nevadilo, umístěná je zkrátka šikovně. Loketní opěrka navíc skrývá obdivuhodně hluboký úložný prostor, kam by se pohodlně schoval i mobil s pevnou anténou z dob začátků mobilních telefonů u nás.
V hodnocení obsahu kapličky přístrojů zůstanu politicky korektně vyvážen ve zmiňování plusů a mínusů. Klasický koncernový maxiDOT uprostřed ničím nepřekvapí ani nezklame. Se sportovní výbavou FR plně koresponduje nulová poloha ručiček otáčkoměru a rychloměru dole, chcete-li - na šesti hodinách, tento detail mě vždy potěší. Za méně povedené považuji včlenění stupnice teploměru chladicí kapaliny do ciferníku otáčkoměru a ukazatele stavu paliva v pravé spodní výseči rychloměru. Jako systematický člověk ale vysloveně nenávidím nelineární rozložení stupnice rychloměru. Výrazné čárky reprezentují interval od deseti přes dvacet až po třicet km/h. Zejména docela obvykle dosahované rychlosti mezi 60 a 100km/h se na první pohled neodečítají skutečně nejlépe. Střední části palubní desky dominuje velký displej infotainmentu, jehož podobu netřeba podrobně popisovat, neboť nijak nevybočuje ze zvyklostí koncernových vozidel. Dotyková tlačítka po stranách, vyvolávající nejčastěji hledané funkce, vhodně doplňují dvě hardwarová kolečka (vlevo klasicky ovládání hlastitosti a vypínač celého infotainmentu a vpravo ladění rozhlasových stanic).
Asi nikoho nepřekvapí a vlastně ani nezklame, že vysloveně silnou stránkou městského crossoveru nebude jeho zavazadlový prostor. Udávaný objem 400 litrů sice ve srovnání s konkurenty zní více než nadějně, půdorysné rozměry ale logicky odpovídají spíše malým hatchbackům. Variabilitu zajišťuje dvojitá podlaha, důstojnou výšku zavazadlového prostoru přináší její spodní poloha. Kvalita čalounění i provedení variabilní podlahy si nezadá s vozy kategorie minimálně o třídu vyšší. Na pohled sice povedené, ale pro život nepraktické, je zapuštěné madlo na vnitřní straně pátých dveří.
Motor a jízdní vlastnosti: Pro dobrotu na žebrotu
Do auta jsem usedal s obrovským očekáváním. Vždyť čtyřválcový přeplňovaný motor o objemu 1,5l s výkonem 110kW v malém crossoveru se zdá být v dnešní době nekončícího downsizingu a tříválcových pokusů jako sen. Pohonná jednotka je samozřejmě dimenzovaná více než dostatečně, tak trochu se ale paradoxně shazuje naprostou ochotou táhnout z nízkých otáček bez jakýchkoliv vibrací nebo dalších nežádoucích projevů. Většinou tak auto spokojeně táhne v takovém spektru otáček, ve kterém zkrátka po prudkém sešlápnutí plynového pedálu nevyrazí vpřed zrovna jako střela. Řidiči tak nedává mnoho příležitostí plně využít její potenciál, který je k dispozici ve vyšších otáčkách, než v běžném provozu vůz dosahuje. Propast vedoucí k maximálnímu využití potenciálu motoru by se ještě zvýšila, kdyby řidič striktně respektoval rádce řazení, který by ručičku otáčkoměru držel nejraději hluboko pod 2000 ot./min. Odstupňování nahrává jednoznačně dynamickému městskému provozu. Extrémně krátká jednička neodpustí sebemenší zaváhání v ovládání plynového pedálu a naopak dálniční cestování v Čechách povolenou stotřicítkou si při zařazené šestce vyžaduje přes 2800 ot./min. Velmi dobře, tzn. nepostřehnutelně, funguje vypínání dvou válců při nízké zátěži. Řidič se o této skutečnosti dozví pouze z poznámky na displeji palubního počítače a pocítit lze snad jen nižší účinností brzdění motorem. Reálná spotřeba v běžném provozu dosahuje bez problému hodnoty okolo 6l/100km, ekojezdci se jistě budou chlubit hodnotou nepřevyšující 5,5l/100km.
Seat Arona není doma jen ve městě, kam je svými kompaktními rozměry jednoznačně předurčen. Vysloveně zábavná a bezstarostná je jízda po polní cestě a ani na běžné silnici se rozhodně neztratí. Zvýšením karoserie oproti výchozímu modelu jízdní projev Arony nijak neutrpěl a v zatáčkách tak člověk téměř nevnímá skutečný poměr výšky k půdorysu vozu. Vyšší stavba karoserie se negativně projevuje pouze při silném bočním větru, kdy je určitá plocha boku vozidla výrazně znát. Přejezd příčných nerovností vyvolá příjemné zhoupnutí, při kterém se Vám káva z kelímku nevylije. Ani jsem nezaznamenal žádnou negativní daň v podobě diskomfortu jízdy způsobenou obutím osmnáctipalcových nízkoprofilových pneumatik. Jen jim přičítám poměrně obtěžující hluk vydávaný při dálniční rychlosti.
Závěr: Stylová náhrada
V portfoliu několika významných výrobců automobilů malé crossovery nahradily kombíky odvozené od korespondujících malých hatchbacků. Stejně tak v případě Seatu, kdy testovaná Arona v modelové řadě vystřídala Ibizu ST. Nelze jednoznačně odpovědět, zda se jedná o plnohodnotnou náhradu. Z praktického pohledu tomu tak podle mě není (zrovna Češi budou Škodovce těžko odpouštět, pokud někdy z nabídky zcela zmizí Fabia Combi na úkor zamýšleného crossoveru), v očích řady motoristů ale bude hendikep v podobě menšího zavazadlového prostoru nebo vyšší ceny plně vyvážen vzdušnou kabinou a extra dávkou emocí. Seat Arona je nepochybně auto s nádechem vytříbeného stylu a snad i trochu luxusu za rozumné peníze. Vždyť nejlevnější Aronu, tedy s tříválcem 1.0 TSI, ve výbavě FR lze pořídit již za 417.900,-Kč. A to považuji za nebývale schůdnou cestu k automobilu s kůží obšitou palubní deskou nebo ambientním osvětlením interiéru.
