Hyundai i10 1.0 Style - jak velké auto skutečně potřebujete?
Jsou auta jako zdroj zábavy, ta o kterých tak rádi píšeme, a pak jsou auta jako dopravní prostředky, u kterých je důležité, kolik jejich majitele stojí provoz a jejich pořízení. A námi testovaná i10 s litrovým atmosférickým motorem o výkonu 49 kW bude z té druhé skupiny. To nic nemění na tom, že se jí s chutí podíváme na zoubek.
Litrový atmosférický motor jsem na test ještě neměl. A přichází jen dva týdny po tom, co jsem si užíval 202 kW s i30N. Se svými 3670 mm je i10 také jedno z nejmenších aut. A se základní cenou 229 tisíc, také jedno z nejlevnějších. Výbavově šlo o verzi Style, takže ta nejvyšší, motor byl však základní. Měl to být týden jako každý jiný - letní víkend, výlet ve dvou. Nic, co by i10 nezvládla. Ale náhoda tomu chtěla, že i10 zažila poměrně nabitý týden, který ji řádně prověřil.
Vezmeš mi kolo?
Z fotbalu už se mi na kole jet po Praze nechtělo, tak jsem si zavolal odvoz. Mojí dívce ta i10 v top výbavě Style velmi slušela. Kombinace černé střechy, velkých kol a višňově červené barvy dodala i tomuto vozítku z nižších sfér patřičný šarm, a tak si mě přijela ráda vyzvednout. Do Passatu se kolo vejde jako nic, protože je o více než metr delší. A sem? Posměch spoluhráčů jsem rázně utnul důkazem, že i bez sundání zadního kola se horské kolo do i10 vejde. Musel jsem se trochu uskromnit vpředu, ale kolo naloženo. Hlavně, že nemusím šlapat.
Pojedem na vodu?
Všude vedro, tak co budeme dělat? Pojedem na vodu! Dva lidi, stan, židle, spacáky, karimatky, oblečení a nějaké to jídlo. Všechno pobral 252 litrový kufr celkem obstojně, jen málo se muselo dát do prostoru nohou zadních pasažérů. První delší jízda, která odhalí výkonový deficit naloženého auta, který ve městě tak nevadí. Naštěstí řazení pětistupňové převodovky jde velmi lehce a ve své dráze má jen malé odpory. A to je dobře. Protože řadit je třeba. A hodně. Každé stoupání znamená, že motor ztrácí dech. Je potřeba podřadit a držet otáčky nad 3 tisíci. To znamená předchozí stupeň vytočit někam ke 4,5 tisícům a rychle loupnout vyšší. Zábava, pokud motoru rozumíte, poznáte, že se trápí a neposloucháte rádce řazení, který tupě radí dát pětku, když to bere sotva trojka. A to je možná největší problém - motor pobere ledasco, ale chce to velký cit pro řízení a práci s otáčkami, případně chytřejšího rádce řazení, který tu není. Do Tábora jsme dojeli, brzdou provozu jsme nebyli. Jen najíždění na rychlostní silnici v pátečním provozu je trochu adrenalin. Přes necitlivé zacházení s motorem byla spotřeba těsně pod 5 litry. A 5 litrů svítilo i na dlouhodobém počítadle při převzetí auta. Co je skoro neuvěřitelné při tom, jaké otáčky musí motor podstoupit a jak často podává maximální výkon. Na dálnici při 130 km/h točí sice 4000 otáček, ale není téměř slyšet. Já jsem přesto volil rychlost trochu nižší. Lehce nad 120 km/h, tam je se jede lépe - hlavně co se týče pohody na palubě. Rozdíl v čase v cíli je při tomto rozdílu rychlosti zanedbatelný.
Test 3 - hodíš mě Tábora?
Cestou nazpět jsme vzali do Prahy dalšího pasažéra se zavazadly a další člověk přiskočil, protože potřeboval převést do startovního bodu naší vodácké výpravy. Vejdu se k vám ještě? Jasný, pojď, vejdeš, není problém. Zatížení i10 tak dosahovalo cca 340 kg (podle TP je povolené zatížení 380 kg). A hmotnost auta se zvedla z 1030 kg na 1300 kg. Ale výkon motoru byl pořád 49 kW a kroutící moment stále 96 Nm. Ale jedem. Motor se musí vytáčet ještě o chlup víc. A rádce rychlostních stupňů je bezradný. Do Tábora dojíždíme se spotřebou těsně nad 5 litrů, vykládáme pasažéra, ve třech jedem do Prahy. Tam dojíždíme se spotřebou 4.3 litrů na sto. To mi hlava nebere.
Test 4 - vezmeš nás dvě domu?
V neděli jsme se pro změnu v obsazení čtyřech lidí vraceli z Cínovce. Takže prakticky pořád po dálnici D8. Tempo kolem 120 km/h, v autě je na poměry velikosti celkem příjemný akustický komfort, nejvíc jde hluk od kol a holek v zadní řadě :-) Ale i ty si překvapivě všimly, že na tak malé auto mají před koleny stále místo. Když si tohoto všimne někdo auty nepolíbený, tak to už je co říct. Celou dobu jela klimatizace naplno (venku bylo 29 stupňů) a po hodině jízdy jsme byli doma se spotřebou 4.7 litru.
Tak a teď to přijde - 30 na 100 km
Hyundai i10 je zajímavá sonda do toho, jak velké auto člověk skutečně potřebuje, respektive jak velké auto mu stačí. Pokud máte psa nebo děti, tak je to jiné. Pokud ne, tak (a teď se budu trochu motoristicky rouhat) jestli třeba nechtít auto s pořizovacími náklady ve výši 8 násobku průměrného platu a náklady na pohonné hmoty 30 Kč na 100 km (ve 4 lidech) a nechat si trochu více času na žití. A co teprve ty emise CO2. A klidně bych oželel ten Paket Premium za 50 tisíc, který přináší startování tlačítkem, navigaci a velká kola a pár drobností.
Kritika? Přijde teď
Za 369 tisíc není všechno růžové - ten motor je opravdu slabý. Zvyknout si je třeba na nestejnoměrnou sílu ovládání spojky a to, že pod 3 tisíce otáček auto nezrychluje. Ten motor dnešní zrychlené době zkrátka těžko stačí. Pak je tu taky to, že Hyundai i20 je v základu jen o 10 tisíc dražší a nabídne pohodlí i velikost kufru o třídu vyšší. Vzhled i10 kazí chromované kliky, které vypadají pouťově a manipulace s nimi prozradí cenu vozu. Materiál sedaček není moc příjemný, je to taková hrubá, trochu plastová látka. Ale třeba tvarování a materiály přístrojové desky, nebo nastavení polohy za volantem je úplně bez výhrad, stejně tak odkládací prostory a infotainment.
Závěr na závěr
Není umění jezdit s autem nad 100 kW. Je umění jezdit s autem s polovičním výkonem. Naslouchat motoru, nebát se ho vytočit a lupnout tam rychlost, než auto začne zpomalovat. Trefit si 4,5 tisíce otáček meziplynem a poslat tam tam v kopci trojku. To je umění. To je "i cesta může být cíl". Pokud tohle není pro vás, nedoporučoval bych i10 s tímto motorem, protože se budete trápit a budete trápením pro okolní provoz. A tak když jsem na začátku psal, že tohle není řidičské auto, tak to možná nebyla pravda. i10 je víc řidičské auto, než řada z těch, které se tak tváří. Byl jsem překvapen, co má všechno i10 za komfortní a bezpečnostní výbavu v úrovni výbavy Style. Dokonce bych řekl, že výbava Smart za 299 tisíc bude dostatečná. Byl jsem mile překvapen jízdním projevem i při tankování, kdy spotřeba na celou nádrž byla i při výše uvedených podmínkách 4.7 litrů na sto km. Co jiného od auta očekávat než nízké provozní a pořizovací náklady, pokud hledáte “jen” dopravní prostředek?
