Po dvou hybridních modelech Corolla a Camry jsme měli možnost vyzkoušet i jeden nehybridní model od Toyoty. Na test jsme si zapůjčili oblíbené SUV RAV4 ve středním výbavovém stupni Comfort s dvoulitrovým benzínovým motorem a s cenou 910 tisíc Kč, zahrnující pohon všech kol a převodovku Multidrive S. Má smysl příplatek za hybridní pohon a jak se popere s váhou vozu atmosférický dvoulitr?  

Tradice z Japonska

Toyota měla svoje želízko v ohni SUV modelů ještě dříve než to „bylo cool“. RAV4 se vyrábí od roku 1994 a ve své 5. generaci navazuje na schopnosti předchůdců v terénu i na silnici. Na test jsme měli verzi ve střední výbavě Comfort v šedé barvě s pohonem všech kol a totožným dvoulitrovým motorem, který můžete mít s hybridním ústrojí (i třeba v Corolle). Ve verzi bez baterií poskytuje 173 koní (129 kW) při 6600 otáčkách a 208 Nm. Nabízí tak zrychlení 11 vteřin na sto s kombinovanou spotřebou do 6 litrů, prakticky někde mezi 7 a 8 litry. Model RAV4 patří k těm designové odvážnějším a společně s Honda CR-V reprezentují japonsky styl s trochu divočejšími křivkami, ale v té šedé barvě, kterou měl náš kousek, zanikají povedené a celkem odvážné designové prvky karoserie. V bílé barvě, která je často k vidění jak na silnicích, tak na promo materiálech, vypadá auto s těmi černými lemy hranatých blatníků výrazně lépe. Že už jen trochu zašpiněné auto vypadalo celkem přehlédnutelně může být pro někoho vítaným plus, nicméně při podrobném zkoumání nelze než ztvárnění přední i zadní části pochválit. Působí elegantně. 

Hlavně opatrně

Uvnitř zaujme hlavně skvělý výhled všemi směry daný zrcátky lehce posunutými vzad a tenkými sloupky. Výhledu vzad ještě pomáhá couvací kamera a senzory, které ale překvapivě nejsou v přední části vozu. Palubní deska je na první pohled kvalitní a elegantní, na druhý pohled spíše účelová a jednoduchá. Obrazovka infotainmentu je vystrčená do prostoru, takže ji má řidič pořád na očích. To může být v řadě aut plusem, ne tak v Toyotě - infotainment je největší slabinou auta - je zastaralý a těžce se v něm orientuje. Naštěstí je to jediná zásadní vada tohoto auta a rozhodně není důvodem proč auto nekoupit, protože RAV4 má spoustu vlastností, které za zvážení stojí. Navíc od modelového roku 2020 mají všechny výbavy ve standardní výbavě CarPlay a Android Auto. Velký vnitřní prostor doplňují pohodlná sedadla a velký dobře přístupný kufr s kapacitou 580 litrů. 

V terénu i na silnici jako doma

RAV4 nabízí velmi příjemné jízdní vlastnosti - překvapilo mne, jak dobře tlumí nerovnosti a zároveň jak málo se v zatáčkách naklání. V podstatě nabízí jízdní vlastnosti velmi podobné osobním autům - je neuvěřitelné, kolik úsilí věnovali výrobci, aby se SUV chovala na silnici jako osobní auta a zároveň nabídli majitelům tolik ceněný pocit svobody a možnosti jet a vyjet kamkoliv. V případě námi testované verze tomu výrazně pomůže pohon čtyř kol, který je u hybridních verzí zajištěn elektromotorem na zadní na nápravě, ale tady je tradiční kardan a mezinápravová spojka. Navíc tento pohon umí i torque vectoring, takže rozdělování mezi levou a pravou stranu podle potřeby přes viskozní spojku. A nejen to - na vyobrazené grafice práce pohonu uvnitř vozu je vidět, že RAV4 posílá výkon na kolo, které by ho za dané situace mohlo nejvíce potřebovat - prudký rozjezd s natočenými koly vlevo tak znamená přísun hnacího momentu na pravé zadní kolo. A k těm jistým jízdním vlastnostem tohle rozdělování hnací síly dodává ještě lepší pocit z řízení.

I to je příjemně tuhé a i když převodovka CVT může někoho odradit, tady nemusí. Má pevný první stupeň a motor shodný s tím v Corolle, což znamená moderní atmosférický dvoulitr, který kombinuje přímý a nepřímý vstřik společně s Atkinsonovým cyklem. Je poměrně dobře odhlučněn a má dost síly na to aby nemusel pořád vytáčet motor do hvězdných výšin. Běžné rozjezdy zvládá v nižších otáčkách a bez křiku. Navíc disponuje i manuálním řazením, které poskytuje 10 předdefinovaných rychlostí - co je sice celkem dost na ruční řazení, ale zase zvolení toho správného stupně znamená (v dnešní době nečekaně) okamžité reakce na plyn atmosférického motoru a velmi náhlý příval síly na kola. Hodí se to na předjíždění, i když si myslím, že většina radši svoje bezpečí svěří automatickému režimu řazení.

Při vyšších rychlostech (nad 130 km/h) už chybí atmosférickému motoru výkon v nižších otáčkách a tak tam ten motor svůj hluk už neschová ani za rostoucí hluk od kol. Mimochodem, hluk od kol je převažujícím už od středních rychlostí - může to být dané zimními Nokiany, ale tady jsou na tom konkurenti lépe.

Byl jsem velmi zvědav na schopnosti pohonu v kombinaci právě se zimními pneumatikami - sněhu bohužel moc není, ale bláta je dost. Pohon všech čtyř kol je velmi schopný - a není třeba ani na voliči řešit jeden ze třech režimů - snow, mud nebo sand. I normální režim ví, co dělat. Prokluz libovolného z kol je okamžitým zásahem elektroniky (která jej přibrzdí) omezen a poslán na kolo, které zrovna trakci má. Je to znatelné, ale téměř okamžité. A nevyjel jsem jen kopec, který už jsem přes nakloněné auto neviděl.

Opět jsem se přesvědčil, že možnosti pohonu dnešních SUV jsou dále než komfortní zóna řidiče. Prostě RAV4 vyjela, co jsem si zamanul. A ve sjezdu jsem využil asistent sjíždění svahu, který díky automatické převodovce umí klesat opravdu šnečím tempem a dodá tak jistotu. I tady bych potenciálním kupujícím poradil, aby se zamysleli, kdy naposled se svým autem zapadli, nebo potřebovali vyjet opravdový terén. Ono totiž čím více jsou populární SUV, tím těžší je vydat se někam do nějakého terénu - všude samé zákazy, závory a soukromé pozemky. 

Každý si přijde na své

RAV4 pochází se segmentu SUV-B, který je opravdu nabity a každá automobilka “frčící” na vlně SUV má své želízko v ohni. Auta s cenovkou od 700 tisíc do milionu korun představují pro zákazníky i výrobce ideální teritorium - zákazníci mají z čeho vybírat a výrobci si přijdou na své.

V této kategorii je určitě Toyota se svou tradiční spolehlivostí, velkým rozsahem pohonů - od běžné dvoukolky, po tuhle čtyřkolku, přes hybridní dvoukolku až k hybridní čtyřkolce nabízí paletu, jakou snad žádný jiný výrobce. K tomu přihoďte skvělé jízdní vlastnosti, spousta místa vpředu, vzadu i na zavazadla a máte koktejl, který má sice pár pih na kráse (vyšší hlučnost interieru) ale hromadu předností, kvůli kterým stojí za to tento model vyzkoušet. Verze bez baterií zkonzumuje kolem 8 litrů benzínu ve městě i na dálnici. Při poklidné jízdě mimo obce se srazí spotřeba k 7 litrům.

Baterie a pomoc elektromotoru určitě přijdou vhod ve městě, kde spotřeba klesne rapidně, klidně o dva litry. Na dálnici na tom budou obě varianty podobně - záleží na tom, kde chcete auto převážně provozovat. A pokud najednou zjistíte, že nepotřebujete tu vyšší stavbu karoserie, tak ten samý pohon a ty samé vybroušené jízdní vlastnosti nabízí o pár set tisíc Kč lacinější Corolla.