Nissan Qashqai 1.3 DIG-T - zvláštní mild-hybrid v parádním autě.

Qashqai první generace byl v roce 2006 jedním z prvních crossoverů a prodal se ho víc než milion kusů. Jenže doba se změnila a v dnešní době chce v tomto segmentu uspět každý. Nissan ve třetí generaci Qashqaie nabízí velmi elegantní zevnějšek, kvalitní materiály, velmi dobré jízdní vlastnosti a spousty pokročilé elektroniky. Můžete jej mít s vyspělým pohonem e-Power s cenou kolem 1 milionu (ale v akční výbavě Jubileum aktuálně za neuvěřitelných 699 tisíc Kč), nebo s turbo benzínovou čtyřválcovou jednotkou 1.3 DIG-T, kterou pořídíte už od 680 tisíc Kč. A tak se nabízí otázka, jestli máte sáhnout zrovna po Qashqaii s manuálem a 158 koňovým benzínovým motorem nebo pomýšlet spíš na ten hybridní pohon?

V listopadu jsme měli na test verzi s pohonnou jednotku e-Power, která kromě toho, že jde o sériový hybrid, se pyšní unikátním technickým řešením spalovacího motoru s proměnným kompresním poměrem. Technika je to zajímavá, ale není levná. A tak dnes zůstaneme trochu více při zemi a vyzkoušíme druhou nabízenou motorizaci a tou je “alianční” motor 1.3 DIG-T MHEV. Nissan si jej trochu upravil, ale jeho dvojče je možné najít třeba v Renaultu Clio. V Cliu mi motor přišel takový trochu “přizdechlý” a tak jsem se těšil, jestli s pomocí mild-hybridu ožije, podobně jako díky přispění elektromotoru ožívají motory od Fordu, VW, nebo Suzuki. Mild-hybrid totiž umí překonat úskalí, kterým trpí moderní emisně škrcené benzínové motory s filtry pevných částic a to, že se z nízkých otáček hůře sbírají. A právě tam umí elektromotor vykrýt pomalejší náběh motoru, umí snížit spotřebu i zlepšit uživatelský komfort. Tak jak je to tady? Ještě vydržte, začneme ze široka.

Hodně jsem o Qashqai psal v tom podzimním testu, dočtete se tam třeba to, že s rozměry 4 425 mm délky a 2 665 mm rozvoru, bude na českém trhu soupeřit hlavně s Karoqem, který je prakticky stejně velký (zvenku). V té dnes zkoušené verzi se Karoqu přiblížíme i pohonnou jednotku. I v Karoqu totiž můžete mít 150 koňový benzínový motor s manuální převodovkou. Qashqai určitě nabízí hezčí vnější kabátek, který mu dodává mnohem dynamičtější vzezření, než nabízí český souputník. Uvnitř se v Nissanu budete cítit jako doma. Příjemný volant, útulný interiér s kvalitními materiály a výborným zpracováním vás přijme za svého pána velmi rád. Hezky rozvržené ovládací prvky, oddělená klimatizace, velký displej je hezky na očích. Co víc chtít. Tady je to samá chvála.

Na silnici se Qashqai chová velmi pěkně, o palec menší pneumatiky (R19) než u nejvyšší verze mu prospěly. Přestože je vůz tvrdší, bočnice pneumatik už toho dost pobere. Díky tomu to ve městě není žádný “natřásač”, ale stále působí hezky pevným dojmem. Tužší odpružení také trochu skryje jednodušší zadní vlečenou nápravu. Při rychlejší jízdě hezky tlumí nerovnosti a nenaklání se. Jeho vlastnosti jsou opravdu přesvědčivé a je hezké, jak blízko je Qashqai osobním vozům a jak daleko jsou jeho limity. 

Tak a teď k tomu, proč jsme tu. 1.3 DIG-T benzínový čtyřválec s mild-hybridem. Můžete jej mít se 103 kW nebo 116 kW. Kombinovat jej lze i s automatem a vybrat si můžete z pohonu předních, nebo všech kol. Paráda. My máme silnější variantu s manuální převodovkou (a pohonem předních kol). Ta nabízí 260 Nm, zrychlení 9,5 vteřiny na stovku a kombinovanou spotřebu WLTP 6,3 až 6,5 litru benzínu na sto kilometrů. To nezní zle. Skočím do auta a vyrazím. Běžící motor není vůbec slyšet a díky čtyřválcové konstrukci nijak nevibruje ani neduní. Zařadím jedničku a hned si vzpomenu na to zmíněné Clio. Ta převodovka je stejná na “omak”. Dráhy jsou tak akorát dlouhé, ale řazení provází taková zvláštní zpětná vazba. K vyparkování mi pomůže skvělý kamerový systém, jehož obraz je krásně kontrastní a ostrý. Pomalu se s autem seznamuji, ticho na palubě je velmi příjemné, dobře vidím ven, dobře se mi sedí, volant mám krásně u těla a skvěle se drží. Na první křižovatce zjišťuji, že motor je potřeba trochu více točit, protože do 2 tisíc otáček nepředvádí prakticky nic ze svého potenciálu. A při podtočení se nijak nevzpouzí, neduní, nevibruje, takže nedá žádný signál, že je mu nepříjemno. Jen prostě nejede.

Postupem času zjišťuji, že ty případy, kdy dojíždíte na křižovatku, máte tam dvojku, jedete tak 20 km/h a chcete to pomalu roztáhnout, to je trochu problém a Qashqai na plyn reaguje až příliš laxně. To samé na jedničku kolem 10 km/h. To se mi moc nelíbilo a je to přesně ta situace, kdy jsem čekal ten příspěvek mild-hybridu. Rychlá reakce elektromotoru na plyn a pozvolné zrychlování. Ale tady nic. Domů jsem dojel s tím, že to teda mild-hybrid spíše není. V ceníku jsem však zjistil, že jiná než mild-hybridní verze není. Tak jak to tedy je? Začal jsem to trochu studovat a zjistil, že ten mild-hybrid pomocí startér generátoru přidává jen 6 Nm, navíc od 20 km/h. Takže to skutečně poznat nejde. Obyčejně takový motor přidává 50 Nm a projevuje se takovým lehkým okamžitým postrčením, než se přidá spalovací motor, který v těch nízkých otáčkách třeba ještě moc síly nemá. 

Musím říct, že jsem se s tím motorem nějak těžko sžíval. Buď jej necháte točit kolem 1500 otáček a každý požadavek na zrychlení vyřešíte podřazením, nebo jej necháte nad 2000 otáček, ale pak nečekejte zázračnou spotřebu. Problém je především to, že motor vůbec není slyšet, nebrání se žádným duněním, žádnými vibracemi a jen prostě nejede. Jakmile otáčkoměr protne 2000 otáček, rozutíká se motor krásně, táhne lineárně až do nejvyšších otáček. A stále o sobě nedává moc vědět. Ono je to trochu podobné jako 1.5 TSI v Seat Leon. Tam také ta chybějící zpětná vazba od motoru paradoxně znamenala víc se na řízení soustředit, protože se nešlo orientovat zvukem motoru, nebo spoléhat na to, že když se mu něco nebude líbit, poznám to sluchem. A tak bych si tipl, že díky tomu bude i tenhle motor výrazně příjemnější ve spojení s převodovkou CVT. Tam řazení neřešíte a necháte převodovku, ať si dělá co chce a to, že motor vůbec neslyšíte je najednou opět výhoda. Navíc ve spojení s turbomotorem nebude hnát převodovka CVT motor do vysokých otáček. Ale zpět k manuálu. Ještě doplním, že jakmile jedete ustálenou rychlostí nic z uvedeného neřešíte a jen si užíváte tichého pohonu. Takže tam je to zase nepochybně výhoda. A jak je na tom s hospodárností? Ve městě si Qashqai vezme k 8,5 litrům, na dálnici tak 7 litrů na sto km. Když se budete hodně snažit, mimo obec uvidíte na displeji číslo 6. Průměr zápůjčky byl těsně nad 7 litry, co je i není špatná hodnota. Je to zhruba o litr víc než e-Power, ten bude excelovat ve městě, ale na dálnici bude spotřeba obou verzí hodně podobná. Takže hodně záleží na prioritách.

Co na závěr? Qashqai je velmi podařené auto, pohledné, tak akorát velké a velmi příjemné. Menší se může zdát objem kufru a trochu mne zklamal ten příspěvek mild-hybridu, to se přiznám. Za současných podmínek, kdy je verze e-Power v akční výbavě Jubileum, bych neváhal a sáhl po ní. Dostanete totiž úplně jiné auto. Z utlumeného spalovacího motoru máte rázem pod plynem bryskní reakce elektromobilu s velmi pokročilou technikou pohonu a vlastně svatým grálem dnešních požadavků.