Toyota RAV4 PHEV - spousta koní, čtyřkolka, SUV a parkování v Praze zadarmo. Může být něco víc?

Toyotu RAV4 známe především díky vyladěnému hybridnímu pohonu. Jenže ani Toyotě se nevyhnula emisně výhodná plug-in hybridní módní vlna. A tak k 2.5 litrovému benzínovému motoru doplnila elektromotor na každou nápravu a polila tak RAV4 živou vodou. Z nuly na sto teď zvládne RAV4 vystřelit za šest vteřin. Jenže tohle typicky není u SUV to nejdůležitější kritérium výběru, a tak se pojďme podívat i na zbytek auta.

Toyota měla svoje želízko v ohni SUV modelů ještě dříve, než to bylo “cool“. RAV4 se vyrábí od roku 1994 a ve své 5. generaci navazuje na schopnosti předchůdců v terénu i na silnici. Na test jsme měli vrcholnou verzi s plug-in hybridním pohonem, která je se svýma třema sty koni takovým trochu sleeperem. S délkou 4600 mm patří k těm větším SUV, a tak bude na českém trhu soupeřit především se Škodou Kodiaq. Největším trumfem bude ten pohon, protože podobný výkon nabízí jen Peugeot Hybrid4 ve svém modelu 3008, o kterém jsme psali zkraje roku. Stejně jako u Peugeotu, i Toyotě těm koním výrazně přispívá elektrifikace. Přední elektromotor nabízí 134 kW, 40 kW ze sebe umí vydat zadní elektromotor. Těmto dvěma motorům ještě pomáhá poměrně objemný 2,5 litrový atmosférický benzínový s 136 kW pracující v Atkinsonově cyklu. To celé dohromady vydá těch 225 kW. Dalším trumfem je neobyčejně velká baterie s kapacitou 18.1 kWh, na kterou RAV4 zvládne ujet kolem 70 km. Z popisu je asi jasné, že PHEV je vždy čtyřkolkou, kde na zadní nápravě je pouze elektromotor, žádný kardan vedoucí od motoru vpředu.

Tak. Co dál. Zvenku poznáváme RAV4, která už je s námi 4 roky. V této verzi doplněná o aerodynamické doplňky a nástavce prahů. Tyto doplňky berte spíše jako vizuální, ani lišta na kapotě, ani “ofuky” oken vliv na komfort jízdy spíše nemají. Nástavce možná usnadní nastupování menším postavám, ale zmenší světlou výšku, a když práh nechcete využít a šlápnete rovnou na zem, zaručeně se ušpiníte. Jinak v této tmavé barvě nevynikne tolik ta komplikovaná příď, která třeba v bílé barvě vypadá jako stormtrooper. Uvnitř zaujme hlavně skvělý výhled všemi směry daný zrcátky lehce posunutými vzad a tenkými sloupky. Palubní deska je na první pohled kvalitní a elegantní, na druhý pohled spíše účelová a jednoduchá. Obrazovka infotainmentu je vystrčená do prostoru, takže ji má řidič pořád na očích. To může být v řadě aut plusem, ne tak v Toyotě - infotainment je největší slabinou auta - je zastaralý a těžce se v něm orientuje. Naštěstí součástí výbavy je CarPlay a AndroidAuto, takže se prostředím zastaralého systému prakticky nemusíte potkat. Nastavení teploty interiéru je obřími ovladači, takže z toho CarPlay prakticky nemusíte vylézat do toyotího systému. 

Místa je všude dostatek, včetně kufru, který nabídne 520 litrů. Výbava je v této verzi prakticky maximální možná, nepřijdete o vyhřívané přední sklo, adaptivní tempomat, příplatkové audio JBL, odvětrávaná sedadla, head-up displej. I když zrovna ten byl třeba Nissanu Qashqai ostřejší a příjemnější na pohled. Z výbavy je tu opravdu všechno, na co vzpomenete. Mobilní aplikace s ovládáním topení, jehož aktivace je možná i z dálkového ovládání. To se mi moc líbilo a na Toyotu je to velmi originální řešení. Stačilo cestou k autu zapnout vyhřívání a už po minutě, než člověk naloží věci, foukal uvnitř teplý vzduch. Však je to taky v této výbavě auto za 1,5 milionu. Takže té parády musí být skutečně dost.

Pár vět ke spotřebě. Ta se u těch PHEV aut velmi těžko měří, takže jsme využili toho, jak se takové auto má používat. Po městě vždy na elektriku, mimo město vždy v hybridním režimu. Nutno říct, že ovládání Toyoty je v tomto směru to nejlepší, jaké jsem zatím viděl. Zatímco VW/Stellantis mají buď čistě EV mod, nebo hybridní režim, ve kterém ale stejně pomalu o nabitou energii přicházíte, Toyota to má nejintuitivnější, jak to to jde. Hybridní režim prostě energii uchovává, EV mod jede jen na baterii. Nic se nekliká na displeji, žádné eSafe s možností volby, kolik kilometrů se má zachovat. Jedno tlačítko a jedem. Díky tomu jsme mohli snadno jezdit 100 % elektricky ve městě a 100 % hybridně mimo něj. Po městě chtěla Toyota za svoje služby kolem 20 kWh (a tudíž těch 70 elektrických km je reálných) a v hybridním režimu chtěla 8 litrů benzínu na dálnici a 7 litrů mimo dálnice. To je také celkem rozumné na takové auto. 

Výhodou je, že i v hybridním režimu je auto živé, nedostatek energie v bateriích se nijak neprojevuje na jeho dynamice. Příjemné je, že RAV4 často spoléhá na sílu elektromotorů a objemný motor umí, případně také značně vypomoci. A tak i při svižnějším zrychlování motor zůstává ve středních otáčkách a tím konstantním zvukem nijak moc neruší. Až při požadavku plného výkonu proniká do kabiny vytočený, nepříliš podmanivý zvuk. Ale to už se bavíme o plynu na podlaze a těch 300 koních, kteří vyběhli ze stáje. To není určitě běžná situace. Moc se mi líbily okamžité a konstantní reakce, které třeba zmíněný Peugeot 3008 Hybrid4 nenabízí. U něj je dost cítit připojování různých typů pohonů a řazení převodovky. Tady ne. Šlápnete, jedete. Hned. Bez ohledu na nabití, bez ohledu na rychlost, nebo režim. To zrychlení třeba při připojování na dálnici je opravdu působivé!

Správné SUV není jen o jízdě po silnici. Pohon všech čtyř kol, zvýšený podvozek a tlačítko Trail lákají zkusit, jak si poradí elektronika v terénu. A nutno říct, že dobře. Chybějící trakci kol řeší přibržděním a přesunem na druhou stranu, tam, kde je podklad pevnější. Vypnutí kontroly trakce však veškeré snahy elektroniky zhatí a kola se jen volně protáčejí. Takže je lepší nechat to na autě, pokud vyloženě nejde o situaci, která prokluz vyžaduje. Trápením tak budou hlavně ty nástavce prahů a kvalita kamerového systému, který vám v terénu moc nepomůže. Obraz je neostrý a nekvalitní. Na druhou stranu dávkování výkonu elektromotory, dobré nájezdové úhly vám pomůžou dost značně. S dobrými zimními pneumatikami budou omezením v terénu hlavně vaše obavy o hezké plasty karoserie, spíš, než že by to RAV4 nezvládla.

Na silnici RAV4 nabízí velmi příjemné jízdní vlastnosti - překvapilo mne, jak dobře tlumí nerovnosti a zároveň jak málo se v zatáčkách naklání a jak pomalu se dostavuje nedotáčivost i to pocit těžkého předku. V tomhle je i po těch letech RAVka skvělá, stejně jako v akustice jízdy. Ta je u PHEV verze výrazně lepší než běžná RAV4 díky přidaným tlumicím hmotám a dalším zlepšení. 

Co na závěr. Jak to tak bývá, tyhle vrcholné modely, za které výrobce žádá takové peníze špatné nebývají. RAV4 se celkem trefila do vkusu zákazníků jak vzhledem, tak větší baterií, která umožní cestovat déle na elektriku. Kladně hodnotím způsob ovládání hybridního a elektrického režimu, který nevyžaduje žádné klikání na displeji nebo velké přemýšlení. Nepřekvapí kritika infotainmentu a kvality kamer, ale to je takový evergreen.