Dacia Duster

Test: Dacia Duster 1,5 dCi - druhá generace prodejního bestselleru

Sportovně užitkové vozy, zkráceně SUV, jsou na našem trhu hojně zastoupeny. Každá automobilka tlačí dopředu právě vozy z této kategorie. Důvod je jednoduchý, zákazníci hledají atraktivní vzhled, komfortní svezení i na horších cestách a třeba i pohodlnější nastupování. Záměrně jsem vynechal pohon všech kol a parametry pro jízdu mimo silnice. Zákazníci leckdy pohon všech kol nevyužijí, a tak volí pouze vozy s předním pohonem. Co když však potřebujete vůz s pohonem všech kol a terénními schopnostmi přesahující pouze efektní průjezd kaluží? Od roku 2010 se mi nevybaví nic jiného než Dacia Duster. Vůz, který dokázal zkombinovat účelnost, praktičnost s komfortem a cenou.

Motor a výbava

Dacia Duster zůstává i ve své druhé generaci věrná základní benzínové jednotce 1,6 SCe s výkonem 84 kilowat (114 koňských sil). V benzínu si můžete pořídit Dustera taktéž s dvanáctistovkou TCe, jenž je s výkonem 92 kilowat výkonnostním vrcholem celé nabídky. Zájemcům o naftu zůstává v nabídce klasická patnáctistovka dCi ve dvou výkonových variantách. Slabší disponuje výkonem 66 kilowat, silnější agregát produkuje celkem 80 kilowat. Nejsilnější nafta nám dělala společnost pod kapotou, a to s pohonem všech kol a šestistupňovou manuální převodovkou. V nabídce se taktéž nachází možnost automatické převodovky EDC s dílem mateřského Renaultu, bohužel však bez možnosti spojení s pohonem obou náprav. Patnáctistovku dCi jsem měl možnost testovat v Dusteru již vícekrát, nebylo tak pro mě překvapení, že motor příjemně táhne již od nízkých otáček. Projevem se sice neřadí k těm nejkultivovanějším, nicméně vše vynahrazuje svojí silou při jízdách v terénu. Chod šestistupňové manuální převodovky je dle mého názoru největší slabinou. Byť se s příchodem druhé generace pocit o trochu zlepšil zásluhou kvalitněji zpracované řadící páky, stále se setkávám s občasnou neochotou jemně přeřadit. Není to nic zásadního, ale kdo je zvyklý například na převodovky z dílny domácí automobilky Škoda Auto bude mít pocit, že rychlost musí nejdříve najít a pak ji pořádně zařadit. Duster však tyto drobné chybičky žehlí pohonem všech kol, který sdílí s ostatními modely aliance Renault-Nissan. Není se tak čemu divit, že se tento rumunsko-francouzský nezmar dokáže v terénu pěkně ohánět. V interiéru je klasický ovladač na změnu režimů. Primárně je předokolkou, po otočení ovladače se aktivuje režim AUTO, jenž sám vyhodnocuje a popřípadě připojuje pohon zadní nápravy na základě aktuálních podmínek na vozovce. Posledním režimem je LOCK, který uzavře rozdělování pohonu v poměru 50:50 mezi kola přední a zadní nápravy.

Jedna z myšlenek značky Dacia je nabízet prvky výbavy takové, o které mají zákazníci doopravdy zájem. Automobilka si nechává vyhodnocovat zájem řidičů o asistenční systémy, multimédia a ostatní komfortní prvky výbavy. V druhé generaci se tak setkáváme s řadou zcela nových položek, o kterých se před lety zájemcům značky Dacia jen zdálo. Duster tak nabízí za příplatek 8.000 Kč automatickou klimatizaci, v základu nedostanete ani manuální a od druhého stupně výbavy je za příplatek 15.000 Kč, dále je již standardem. Novinkou je sledování mrtvého úhlu, asistent pro sjezd z kopců, Hands-free karta pro bezklíčové odemykání a startování, kamerový systém Multiview (přední, zadní, 2 boční kamery s možností přepínání). Všechnu jmenovanou výbavu v našem vozu máme, sedím totiž v nejlépe vybavené Dacii všech dob. Zmíněné prvky jsou za příplatek, Dacia totiž nikomu nic necpe v rámci balíčků, které se často chovají následovně: Chcete manuální klimatizaci? Musíte mít kožený volant a parkovací kameru! To se u Dacie neděje, Duster se spíše snaží zaujmout na více frontách. Není žádnou tajností, že tento model se v Německu často objevuje jako druhý vůz do rodiny. A u našich západních sousedů není problém mít slušnou výbavu i v automobilu pro dojíždění do práce a na nákupy. Výbavový stupeň Prestige s naftovou jednotkou startuje na částce 448.900 Kč. Za tuto sumu získáte disky kol z lehkých slitin 17", LED denní svícení, systém sledování mrtvého úhlu, asistent pro sjezd z kopce, multifunkční kožený volant, tempomat s omezovačem rychlosti, manuální klimatizaci, zadní parkovací kameru či multimediální a navigační systém Media Nav Evolution 3.0 (navigace se základním mapovým pokrytím, Bluetooth handsfree s funkcí audiostreaming, rádio s ovládáním pod volantem, digitální příjem rádia DAB, vstup USB, 3.5mm jack). Takto vybavený Duster nabízí nečekanou dávku komfortu. Byť se startovací částka Prestige může někomu zdát vysoká, nezapomínejte, že pod kapotou máte nejsilnější naftovou jednotku, pohon všech kol a prostorný interiér.

Asistenční systémy: Od toho jsou zde jiní

Asistenční systémy nejsou silnou stránkou testované Dacie. Myslím si, že asi nikdo ani není překvapen. Od asistenčních systémů jsou zde dražší modely, které často nabízejí své asistenty za vysoké příplatky. Duster si na nic v tomto směru nehraje, umí nabídnout sledování mrtvého úhlu pouze v základu nejvyššího výbavového stupně. Druhým asistentem je pomocník pro sjíždění kopců, ten se osvědčil na výbornou. Systém sám vyhodnocuje, jakou rychlostí povolí sjíždět daný kopec, stačí zmáčknout tlačítko na středovém klavíru a pustit pedály. To je z asistenčních systémů ulehčující práci řidiče vše. Nad Dusterem tak máte plnou kontrolu bez zbytečných zásahů elektroniky. Tento fakt má bohužel v dnešní době dopad na bodové hodnocení crashtestů Euro NCAP, kde vůz získal tři hvězdičky na základě slabšího hodnocení právě asistenčních systémů. Co se týče řízení, je zde jedna dle mého názoru podstatná změna. Řízení jde v druhé generaci příjemně zlehka, největší zásluhu na tom má elektromechanický posilovač řízení, který disponuje variabilním účinkem. To znamená, že při jízdě v menších rychlostech jde volant příjemně zlehka a ulehčuje tak manévrování. Naopak při vyšších rychlostech řízení pocitově ztuhne. V kombinaci s tužším nastavením podvozku, oproti předešlé generaci, je řízení podstatně příjemnější. Duster již není tak měkce houpavý, bez znatelné odezvy od kol. Tím nechci říct, že snad Duster nabízí nějakou větší zpětnou vazbu od vozovky, to ne, ale pro jízdu na okreskách jsem tento krok uvítal. Podvozek i nadále excelentně filtruje všechny typy nerovností, umí se vypořádat s výmoly na silnicích, ale i s náročnějším terénem. Mnoho vozů z kategorie SUV jsou pohodlnými na všech typech vozovek, nicméně při zavítání na polní a lesní cesty se už tak chlácholit nemohou. U Dustera máte pocit, že čím je horší cesta, tím lépe se cítí. Na naše silnice, především silnice směrem do východní Evropy jsou pro Dustera téměř rájem a možností dokázat, že podvozek je jeho silnou předností.

Praktičnost: Cena/užitné vlastnosti, zde se konkurence hledá špatně

Když si odmyslíte výbavu navíc a postavíte před sebe Dustera v základním provedení, technicky ani rozměrově se nic nemění. Základní cenovka startuje na bezkonkurenčních 259.900 korunách, za tuto částku sice nedostanete z výbavy nic extra, ale máte obrovskou užitnou hodnotu za částku, kterou u konkurence nenaleznete. Duster sice neohromí přehršel prostorem pro zadní cestující, celkově je však kabina prostorná s řadou odkládacích prostorů. Po usednutí za sedadlo řidiče, kde jsem nechal nastavenou svoji komfortní pozici, jsem měl před koleny ještě tak cca 7 centimetrů místa. S mojí výškou 180 centimetrů je to dobrý výsledek, dlouhánům se bude spíše hůře nastupovat do vcelku stísněného prostoru pro přístup do druhé řady sedadel. Díky světlé výšce vozu dosahující hodnoty 21 centimetrů, se do vozu velmi pohodlně nastupuje, především řidiči a spolujezdci na předním sedadlu. Co se týče odkládacích prostorů, potěší osvětlená přihrádka před spolujezdcem, hluboké kapsy ve výplních dveří či praktický šuplík pod sedadlem spolujezdce. Zavazadelník nového Dustera nabízí v základním uspořádání celkem 411 litrů, v případě dvoukolky je objem roven 445 litrů. Po sklopení sedadel druhé řady se objem zvýší až na maximálních 1.444 litrů, respektive 1.478 v případě pohonu pouze přední nápravy. Zavazadelník má jednu nevýhodu, a to vysokou nakládací hranu. Na druhou stranu potěší přítomnost rezervy a rovné ložné plochy. Jak zvenku, tak i uvnitř působí Duster jako kus pořádného auta. Umím si představit jako zajímavou položku výbavy možnost vyjmutí sedadel druhé řady. V daném případě je z Dustera rázem užitná bomba.

Interiér: Skok kupředu

V předešlé generaci a vlastně od úplného začátku byl interiér největší slabinou. Druhá generace se tak rozhodla utnout tipec tomu, kdo měl v minulosti připomínky. Prvním úspěšným krokem bylo kompletní předělání palubní desky, která momentálně působí daleko hodnotněji. Málokdo mohl čekat natočení středového panelu směrem k řidiči, odvážný krok přináší ovoce především co se týče ergonomie a přehlednosti. Originálním pojetím je navržen středový panel, kde nalezneme ovládání ve stylu klavíru. Všechny důležité funkce jsou tak na jednom místě. Troufám si říci, že až luxusním dojmem působí ovládání automatické klimatizace, která zobrazuje nastavené údaje přímo v otočném ovladači. Odvážné umístění tří výdechů klimatizace v centrální části palubní desky taktéž přináší interiéru plusové bodíky. Změn je opravdu hodně, počínaje kompletně předělanými výplněmi dveří až po kompletně přepracovaná sedadla. Ta nově nabízejí o trochu tvrdší konzistenci výplně, přesto jsou stále spíše měkčí. Nové je i boční vedení, které drží tělo lépe v zatáčkách, nicméně i tak bych uvítal lepší oporu těla. Pochvalu zasluhují nové analogové budíky s větším a graficky vyspělejším palubním počítačem. Vše je jednoduché a skvěle přehledné. To samé platí o multimediálním navigačním systému Media Nav, který díky jednoduchosti předčí ve své rychlosti o mnoho dražší systémy. Vkusně působí prošívání opěrky ruky ve výplních dveří či identické dekory ovladačů klimatizace a hlavy řadící páky. Pokud na interiér budete koukat skrze lupu, neuniknou vám někdy ne zcela dokonale zpracované detaily. Byť je interiér velmi komfortně vybaven, působí spíše účelně nežli honosně. Novinkou je taktéž možnost nastavení volantu ve dvou osách, a tak se dokonalá pozice hledá zase o něco lépe. Na zadních sedadlech se sedí vcelku napřímeně, sedák mi přišel o trochu měkčí nežli u řidiče, a tak se zadní cestující mohou cítit jako doma na pohovce.

Závěr

Dacia Duster, fenomém segmentu SUV, napříč celou Evropou přináší v druhé generaci řadu podstatných změn vedoucích k většímu komfortu cestujících. To, že je pohon všech kol nadmíru schopný, víme. To, že naftová patnáctistovka umí jezdit kolem 6 litrů, také registrujeme. Nově můžeme říci, že Duster umí být taktéž obstojně komfortní. Nemám teď na mysli podvozek, spíše pocit na palubě, který nepůsobí již tak spartánsky jako doposud. Nový Duster dává smysl i v té nejvyšší výbavě, jelikož tam kde s cenou Duster končí, řada konkurentů teprve začíná. A obráceně, tam kde řada konkurentů v terénu končí, Duster s úsměvem na mřížce začíná.

čtěte také:

Duster vs. Karoq - srovnávací test dvou nejprodávanějších SUV