Opel

Grandland X

Opel Grandland X - hledání identity [recenze]

Grandland X je SUV, vzniklé již po převzetí Opelu skupinou PSA (Peugeot/Citroen), na rozdíl od ostatních koncernů ale není tak úplně jasné, jakou roli bude Opel v hierarchii skupiny plnit. Je postavený na Peugeotu 3008, ale troufnu si říci, že na první pohled to poznat není. K nám konkrétně se dostal v tom možná nejluxusnějším provedení a s vrcholnou motorizací. Zajímalo nás hlavně, co může takové na první pohled vcelku nenápadné auto za bez mála milion korun nabídnout a v čem všem se odlišuje od základu v podobě Peugeotu. V čem všem jsou si podobní, čím se odlišují a v čem je Grandland lepší než jeho starší bráška v podobě 3008.

Jízdní vlastnosti - nečekaně řidičské

Odlišnosti začnu hned v prvním odstavci. Liší se totiž celkem nečekaně i jízdně – Grandland zazářil v tzv. Losím testu, kde projel uhýbací manévr mezi kužely rychleji, než třeba BMW M2 nebo Porsche 911 Turbo. A první projetí několika ostřejších zatáček potvrzuje, že to nebyla náhoda - podvozek je nastavený opravdu pěkně tvrdě a auto se do silnice zařezává s klidem a neutralitou hodnou mnohem sportovnějších vozů. Náklony karoserie jsou minimální a i přejezd nerovností na skvěle vypadajících 19” kolech (s profilem ne tak úplně hodným SUV; 235/50 zde dělá cca. 12 cm) je tlumený. V souvislosti s tím zde budeme houpavý projev, na který jsme zvyklý z jiných SUV, hledat marně. Osobně mi ale nastavení vozu vyhovovalo a po dlouhé době to bylo SUV, které mě bavilo řídit i na okreskách.

Kombinace nejsilnější naftové motorizace (2.0 CDTI 130 kW) a osmistupňového automatu dělá z Grandlandu X také ideálního společníka na dálnici. Opravdu mě překvapilo, když se  při tachometrových 140 otáčkoměr zastavil na rovných 2000 otáčkách a naftový agregát tak nebyl prakticky slyšet. V kombinaci s přesným řízením a nastavením podvozku tak Grandlandu nebudou vadit ani německé dálnice, vyšší karoserie si ale samozřejmě řekne o adekvátní přísun paliva. Já osobně jsem se pohyboval lehce nad 7 l/100 km, s menším snažením se kolegové dostali i téměř o litr níže, což vyložené špatné také není. Automat je pěkně sladěný s motorem, vybírá rychlostní stupně s rozvahou a zbytečně nepřeřazuje - zde nemám co vytknout. Jde totiž o klasickou konstrukci automatu, tedy hydrodynamický měnič od společnosit Aisin. Oproti ZF má nevýhodu snad jen v ranních hodinách, kdy má při vyšlápnutí plynového pedálu před adekvátním zahřátím motoru tendenci vyřazovat na neutrál.

Grandland X stále není k dispozici ve verzi 4x4, to by se ale mělo v dohledné době změnit s příchodem hybridní verze. Výrobce dokonce slibuje až 300 koní v kombinaci benzínového agregátu a elektromotoru, navíc by mělo jít o variantu plug-in, což neznamená nic jiného než možnost dobíjení ze zásuvky a s tím spojený provoz po omezenou dobu čistě na elektřinu. Do vozu si nicméně i dnes sice lze připlatit za obdobu GripControlu od Peugeotu, která představuje jakousi náhražku pohonu všech kol, IntelliGrip ale za cenu 7500 Kč dle mého nestojí.

Exteriér - pěkná barva i detaily

Testované auto bylo v barvě, ve které ho můžeme vidět na většině promo fotek – prémiová modrá Topaz, kombinovaná s černě lakovanou střechou. Grandland X v této barvě působí velmi luxusně a pěkně vyniknou i detaily karoserie. Nejzajímavější je dle mého názoru zadní část, které vévodí opravdu velký horizontální prolis ve střední částí kufru. Díky tomu působí zadní část auta čistě a uhlazeně a díky tmavé střeše a zatmavenému oknu je výrazně rozdělena na tři části. Dominantou přední části auta jsou adaptivní AFL LED světlomety s osmi režimy podle toho, kde a jakou rychlostí zrovna projíždíte. Fungují navíc bezchybně.

Interiér a výbava - příjemný, ale konzervativní

Na to, že jako základ pro Grandland X posloužil Peugeot 3008 to příliš není znát - budíky jsou stále analogové,  volant kulatý a celkově interiér působí spíše konzervativně. To ostatně naznačuje německý původ značky. Dominantou vnitřního prostoru jsou pak ergonomická sedadla s zdravotní certifikací AGR, která jsou v mém případě sice v kombinaci kožených bočnic a látkových výplní, za to ale velmi pohodlná. Vrcholem je pak elektricky přifukovatelná i polohovatelná bederní opěrka a sedadlo s nastavením v osmi směrech, což je v této třídě velmi ojedinělé a pro někoho s problémovými zády může samo o sobě být důvodem, proč si auto koupit. Kolegům z motorvize vyhovuje i prodloužitelný sedák, který kromě sesterského Peugeotu moc konkurentů nenabízí. U interiéru se nabízí ještě jedna zastávka – vnitřní prostor. Zatímco pro cestující a jejich komfort udělali v Opelu takřka maximum, na úkor designu trochu trpí zavazadlový prostor. Jeho nákladová hrana je na můj vkus poměrně vysoko. Dvojitá podlaha kufru pak sice skrývá ještě pár litrů navíc, zázrak to ale také není. Nejvíce je to pak vidět třeba v porovnání s typickým zástupcem C-SUV segmentu, Hondou CR-V, se kterou jsme Grandlanda srovnali ve spolupráci s partnerským Autohledem.

Že se nad uspořádáním interiéru přemýšlelo dokazuje i fakt, že bezdrátová nabíječka není umístěna v přihrádce pod ovládáním klimatizace (kam se třeba v Crosslandu X nebo Citroenu C3 Aircross větší telefon prostě nevešel), ale najdeme ji v loketní opěrce i s gumičkou, aby se telefon uvnitř nepohyboval. Jde o elegantní řešení, které nerozptyluje od řízení. Oproti koncernovým kolegům také lze vypnout start/stop systém pomocí tlačítka a není nutné při každém startu brouzdat do nastavení auta přes dotykový displej, což je v běžném životě zásadní vylepšení. V interiéru nechybí vůbec nic, najdeme zde třeba i vyhřívaní volantu i předních a zadní sedaček. Komfort vzadu pak umocňuje 230V zásuvka a integrovaná stínítka v oknech. Použité materiály působí kvalitně, snad jen lesklý středový panel bude lehce nepraktický při přímém slunečním svitu. Snad jen ovládání adaptivního tempomatu bych možná raději viděl na samostatné páčce než-li na volantu, ale to je spíš mou osobní preferencí.

Výbava a asistenty: chytrý, ale ne dokonalý

Středobodem interiéru je pak 8” navigační systém, který již důvěrně známe z Peugeotů. Zde není moc co vytknout, osobně bych se ale spokojil i s nižší 7” verzí, která podporuje zrcadlení telefonu, a tudíž i projekci navigace z iOS i Androidu, a to už od druhé nejnižší výbavy v základu - za to má u mě Opel palec nahoru. Na integrovaný navigační systém si navíc musí každý trochu zvyknout a za intuitivitu by jedničku na rozdíl od těch nejznámějších v našich smartphonech nedostal.

Grandland X je obecně velmi dobře vybavený vůz už od nižších výbav, škoda jen že parkovací senzory jsou bez příplatku až od výbavy Innovation. Mnou testovaný vůz ale samozřejmě přijel v nejvyšší možné výbavě Ultimate, která obsahuje vše, co by moderní SUV mělo mít - bezklíčové otevírání a startování, bezdotykové ovládání pátých dveří, panoramatickou parkovací kameru (včetně praktického předního pohledu) a třeba i vyhřívání čelního skla. Adaptivní tempomat ve spolupráci s automatem dokáže zastavit a znovu se rozjet, aktivní hlídání jízdního pruhu zde ale funguje stejně, jako v Peugeotech - spíše než vede se od pruhů odráží, korigovat je tak nutné jej prakticky nepřetržitě. To jen potvrzuje fakt, že se do Grandlanda ještě nedostala poslední generace asistentů od PSA, jež by umožňovala plynulou poloautonomní jízdu.

Závěrem - povedený vůz, kterému se podařilo se odlišit

Na to, že se jedná o ranný produkt plynoucí z připojení Opelu ke skupině PSA, se německým inženýrům povedlo odlišit Grandland X od 3008ky opravdu hodně. Ubrali francouzskou extravaganci, za to ale přidali jednoduchý a funkční design interiéru, doplněný o velmi zajímavý exteriér. Kombinace silného naftového motoru dobře sladěného s osmistupňovým automatem a zdravotními sedadly je ideálním společníkem i na dlouhé trasy a jeho řízení bude bavit i sportovněji založené nátury. Ve výbavě nechybí prakticky nic a prakticky může být omezením jen rozpočet, který se v případě testovaného modelu a aktuální akční ceny musí pohybovat okolo 900 tisíc korun vč. DPH. To zejména v porovnání s přímými konkurenty (menšími zástupci C-SUV segmentu) není vyloženě málo. I tak jde ale za mě o povedený kousek, který jen jako další v řadě dokazuje, že nafta rozhodně není mrtvá! Naopak právě v Grandlandu dává velký smysl. Upřímně se ale už teď těším na hybridní variantu, která díky přítomnosti náhonu na všechna čtyři kola dá autu ještě o něco lepší rozměr.

Publikováno 14.02.2019, autor: Jiří Chomát, recenzovaný vůz Opel Grandland X , cena testovaného modelu: 920000 Kč

hodnocení: 95%